Sisyfův balvan

Když jsem před léty začal psát výlety do antických bájí, zdůrazňoval jsem, že velké procento evropské kultury má původ v antice. Proto se občas ještě vrátím k některým pojmům, oblíbeným výrokům. I naši politici občas hovoří o sisyfovské práci, toho antického rebela má ve znaku i Český klub skeptiků. Kdo to vlastně byl?

Není na to jednoduchá odpověď. Patří ještě do pravěku Olympu, do dob, kdy se z mlh nad posvátnou horou rodily první pověsti a báje. Jeho dědem byl Hellén, praotec všech Řeků. Stal se zakladatelem a prvním králem Korinthu. Sisyfos znamená moudrý, ale držitel toho jména se živil spíše problematicky, krádežemi, lstí. K jedné jeho podivné lsti patřilo i početí Odyssea, který prý zdědil po otci chytrost i lstivost. Nechci ale podrobně rozplétat někdy dost zauzlované příběhy dávných bájí.

Sisyfos založil Korint a osídlil ho lidmi, kteří vznikli z hub. Jeho současníci prý ho znali jako velkého darebáka, který ale pozdvihl korintský obchod a loďstvo. Také byl známý svým sváděním žen, ale i vychytralým využíváním svedených žen k politickým cílům. Prostě žádný rytíř bez bázně a hany. Zapletl se i do aférky Diovy s dcerou říčního boha Asóposa. Napráskal i Dia, výměnou za jisté výhody od říčního boha.

Dokázal přelstít i bohy v podsvětí a vrátit se zpět do života, zpět do světa temnot byl odvlečen násilím. Výklady se tam trochu různí, podle některých to byl dokonce rek Theseus, kdo „zaťal Sisyfovi tipec“. Podle jiných verzí prozradil nějaké okolnosti Diových bokovek a to byl velký zločin. Na každý pád skončil v podsvětí a jeho trest byl opravdu exemplární. Soudci mrtvých mu přikázali, aby vyvalil na kopec obrovský kus skály a na druhé straně ho nechal skutálet dolů. Zatím se mu to nepodařilo. Těsně před vrcholkem se skála skutálí zpět a Sisyfos se jí znovu chopí a valí nahoru. Unavený, zpocený, bezmocný.

Sisyfův balvan tedy zůstává věčným mementem, symbolem zbytečné a opakující se práce, která nevede k žádnému užitku.

Josef Hejna

***

Zobrazit všechny články autora