Den, kdy došly prachy

Tak se jmenuje knížka, kterou napsal novinář a komentátor Milan Vodička.
Vyšla už sice před třemi roky, ale narůstající světová hospodářská krize, cudně nazývaná jen recesí, ji činí stále aktuálnější. Publikace totiž popisuje průběh velké hospodářské krize v 30. letech minulého století. Nepohlíží na ni však očima ekonoma či historika, ale hledí na ni očima osob, které postihla. Před zraky čtenáře se odvíjejí osudy lidí chudých, ale i bohatých, kteří náhle zchudli. Můžeme se podívat na rozklad tradičních rodin, na sexualitu i na počátky ženské hormonální antikoncepce.

Autor uvádí, že nás krize přestala zajímat, protože ji překryla druhá světová válka. Tím se stalo, že dnes nevíme, jak lidé tu dobu prožívali a historie tehdejší každodennosti je pro nás téměř neznámá.

Dovídáme se, že v New Yorku existoval chudobinec pro milionáře, kteří měli být ušetřeni potupy sdílet nedostatek s ostatními chudáky, o propouštění policistů a hasičů, o snižování zaměstnanců měst, zavírání divadel, o velkém počtu dětí mezi bezdomovci apod.
Klesla produkce obilí, zkrachovalo 85 000 firem, tisíce bank. Prodejny nábytku a cukrárny ztratily 70 % tržeb a restaurace 60 %.

V knížce se dočtete zajímavé příběhy jedinců, jimž se totálně zhroutil život. Když např. sovětská obchodní společnost Amtorg otiskla inzerát, že hledá odborníky na práci v SSSR, hlásilo se 350 lidí denně. Muži, kteří přišli o práci, ztráceli svou mužskou čest - schopnost uživit rodinu, a ženy odmítali poskytovat jim sex, protože neplnili svou základní povinnost. Jinde naopak lidé začali brát sex jako jednu z mála stránek svých životů, které mají sami pod kontrolou, a která jim zajistí chvilku štěstí. Zrodila se kultura sexu a kultura o sexu. Strach z otěhotnění vyvolal antikoncepční blitzkrieg.

Autor nezůstal jen u líčení života v USA, a věnoval se též vlivu krize na život v Evropě. Máme možnost si přečíst výsledky průzkumu dobročinné organizace o životě občanů v Marienthalu, obci poblíž Vídně. Tým mladých sociologů vypracoval studii, která je dodnes legendou, protože mj. ukazuje, jak život bez práce rozkládá lidi.
Také v Británii byly v roce 1931 tři miliony lidí bez práce, zvláště na severu. Rovněž zde se můžeme dočíst, jak vypadal život chudé britské rodiny. Avšak krize tam byla mělká, oživení přišlo brzy, mj. díky tomu, že se Británie přestala držet zlatého standardu. Hodnota libry sice poklesla, ale průmysl mohl vyvážet, třeba do kolonií, a tudíž vyrábět.

Psal se rok 1931 a Němci se báli více rudé než hnědé. V ulicích už v podstatě začala občanská válka. Nacisté i komunisté dělali z německých měst vražedné pole. Např. za první tři červnové týdny r.1935 vzplálo jen v Prusku 461 pouličních bitev. Tak začíná Milan Vodička kapitolu o Německu v krizi.

Polsko patřilo mezi evropské země krizí nejpostiženější. Občané bez práce rozprodávali svůj majetek. Obvykle začínali s knihami, pak šlo zrcadlo, gauč, skříň, šaty a nakonec snubní prstýnky.

Švédsko jako první země na světě uniklo krizi. Když ve Švédsku krize přivedla k moc sociální demokraty, stát odložil neviditelnou ruku trhu k ledu, a vláda se začala míchat do ekonomiky. Snížila daně, aby lidé měli co utrácet. Zvýšila minimální mzdu, napumpovala peníze do veřejných prací. Naděje, že velký deficit po zotavení zmizí, se vyplnila evropským zbrojením a válkou.

Na naši první republiku vzpomínáme jako na dobu, kdy naše země svým bohatstvím, úrovní a průmyslovou vyspělostí vzbuzovala obdiv a patřila do první světové ligy, o kterou nás potom připravila okupace a komunismus. Je to klasický český mýtus, typické přeceňování vlastního významu a schopností – píše autor a dále to vysvětluje v kapitole, nazvané Východ západu a západ východu. V ní popisuje na jednotlivostech život v ČSR, a je to četba pro nás v mnoha případech velmi překvapivá.

Výsledkem přečtení publikace, pestrým výletem do minulosti, bude mimo jiné poznání, že kořeny naší současné konzumní mentality lze hledat právě v době velké hospodářské krize. V čtivé reportážní formě před námi vyroste obraz dávno zapomenuté doby, jejíž děj je opět aktuální.

Ivo Krieshofer