Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Ev¾en,
zítra Martin.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pøipravuje izraelský prezident Šimon Peres lidstvo na válku...?

 

Jak se do lesa volá, tak se té¾ ozývá. Stalo se nedávno. Pøed tradièním svátkem Purim, pøipomínajícím záchranu ®idù pøed zlými plány, oznámila íránská vláda celému svìtu a Izraeli zvláštì, ¾e otevøe svoji jadernou elektrárnu v Bušehru pro veøejnost. Je docela mo¾né, ¾e šlo o fintu íránského prezidenta Ahmadíne¾áda, aby se ze strachu pøed tolikrát prezentovaným útokem izraelské armády na Írán se ochránil ¾ivým štítem turistù.
Jaderné zaøízení by mìlo být otevøeno pro návštìvníky bìhem svátku íránského Nového roku. Perský „Írán je pøipraven pøivítat turisty, kteøí mají zájem navštívit jeho první jaderný reaktor bìhem prázdnin,“ øekl pøedstavitel íránského ministerstva turismu Ali Raza-Dad¾bend a pokrytecky dodal, ¾e otevøení bran Bušehru má „zdùraznit mírovou povahu íránských jaderných aktivit.“


Izrael však navzdory tìmto "Potìmkinovským vesnicím" pova¾uje jaderný Írán za jednoznaènou hrozbu své bezpeènosti a samotné své existenci. Pøedstavitelé v Jeruzalémì upozoròují na íránský jaderný program, na opakovaná prohlášení íránských pøedstavitelù o znièení Izraele a íránskou podporu teroristùm Hizballáhu (Alláhovy strany) a Hamásu (Hnutí islámského odporu). Proto ¾idovský stát v úterý 2. listopadu 2011 úspìšnì vystøelil „balistickou raketu“, kterou lze u¾ít k úderu na Islámskou republiku Írán. Oznámil to izraelský veøejnoprávní rozhlas. Kdo chce kam, pomozme mu tam. Balistická raketa (nebo støela) má dolet a¾ 12 000 kilometrù, je vybavená bojovými (konvenèními, jadernými nebo termonukleárními) hlavicemi.

 

Vývoj vícestupòové rakety zaèal v roce 2008, pøièem¾ navázal na u¾ívanou raketu Jericho III, o ní¾ armádní pøedstavitelé tehdy uvedli, ¾e je schopná nést „konvenèní i nekonvenèní náklad.“ Zpráva Kongresu USA o projektu Jericho v roce 2004 pøedpokládala, ¾e Izrael má v plánu vyvinout balistickou raketu, která bude schopná donést 1.000 a¾ 1.300 kilogramový náklad kamkoliv na Blízkém východì, v Evropì, Africe, Asii a vìtšinì Severní Ameriky. "Dohlí¾ející zpravodajské slu¾by rùzných zemí jsou znepokojeny a tlaèí na své vedoucí pøedstavitele, aby zabránili pøipravenosti Íránu získat jadernou zbraò..," øekl prezident Izraele Šimon Peres v televizním rozhovoru. Dokonce oznaèil útok za "stále pravdìpodobnìjší".

 

Izrael uskuteènil rozsáhlé testy pasivní obrany simulující útok konvenèními i nekonvenèními raketami na Tel Aviv. Ve støedu úspìšnì vyzkoušel balistickou raketu s novým pohonným systémem. V minulých dnech se uskuteènilo cvièení ve spolupráci s italským letectvem 14 letounù izraelské armády na Sardinii. Jejich úèelem prý byl nácvik misí "na dlouhé vzdálenosti". Írán pohrozil, ¾e Izrael v pøípadì útoku potrestá. Navzdory svým “mírovým snahám” není ani Írán pozadu. Své balistické støely Šaháb-3B (Meteor) má zamìøeny na více ne¾ 600 cílù v Izraeli. Rakety byly pøemístìny do odpalovacích blokù, aby se v pøípadì války pokusily znièit i jaderný reaktor ve mìstì Dimona v Negevské poušti.

 

Šaháb-3B mù¾e být vyzbrojen rùznými výbušnými hlavicemi, vèetnì tìch chemických, biologických, s radioaktivním rozptylem i s jadernou nálo¾í. Rakety jsou schopny doletu 1.300 a¾ 2.000 km, tedy s mo¾ností zasáhnout vìtšinu izraelských mìst. Útok má tedy Ahmadíne¾ád silný, na pravém i levém køídle, horší je to s obranou - Rusko mo¾ná Teheránu nedodá slíbený protiraketový systém S-300, aèkoli o prodeji tohoto úèinného prostøedku protivzdušné obrany obì zemì podepsaly pøed dvìma lety smlouvu.

 

Podle BBC News Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) pøíští týden vydá zprávu o íránském jaderném programu s dùkazy o tom, ¾e Írán tajnì pracuje na vývoji jaderných zbraní. Experti se domnívají, ¾e Írán je od získání jaderné zbranì vzdálen jen nìkolik let. Írán dál popírá, ¾e by se sna¾il vyrobit jadernou bombu, a tvrdí, ¾e jeho jaderný program je èistì za úèelem mírové výroby elektrické energie – pøesto¾e Írán je zemì velmi bohatá na ropu a zemní plyn. V ¾idovském státì proto znovu o¾ívá vzpomínka na den, kdy byl znièen irácký jaderný reaktor Osirak v Iráku. Poøád se ozývají hlasy svìtových osobností, které dìkují ®idùm, ¾e pøièinìním svého leteckého útoku se mír na Blízkém východu prodlou¾il nejmíò o deset rokù…


Mluvil jsem o tom s Chananem Ronem, který byl dvacet rokù pracovníkem Mossadu. O¾ivil mi celou situaci. V nedìli 7. èervna 1981 v 15:55 místního èasu vzlétlo ze základny Ezion v Negevské poušti na jihu Izraele osm plnì nalo¾ených a natankovaných stíhacích bombardérù F-16, které doprovázelo šest stíhacích letounù F-15. Velitelem byl plukovník Ilan Ramon, pozdìjší první kosmonaut Izraele, který zahynul pøi návratu amerického raketoplánu Columbia. Èekala je cesta 1100 kilometrù pøes území Saúdské Arábie a¾ k Bagdádu. Operace dostala název Opera a v 17:35 shodily letouny bomby na reaktor, z osmnácti jich cíl zasáhlo šestnáct. Reaktor byl témìø zcela znièen za minutu a 20 vteøin. Pøi náletu zahynulo 11 lidí - deset iráckých vojákù a francouzský specialista. Poté se všech 14 letadel úspìšnì stejnou cestou vrátilo do Izraele, irácká protiletadlová obrana je do doby explozí vùbec nezaregistrovala.

 

Také Izrael má své atomové zbranì, by» to dlouho popíral, a¾ to v roce 1986 práskl in¾enýr Mordechaj Vanunu z Dimony èasopisu Sunday Times. Ještì pøed vydáním èlánku byl izraelskou tajnou slu¾bou unesen z Itálie a v soudním pøelíèení s vylouèením veøejnosti odsouzen na 18 let vìzení. V roce 2007 byl propuštìn. U¾ ale v záøí 1979 zaznamenaly americké špioná¾ní dru¾ice, ¾e nad Indickým oceánem poblí¾ pobøe¾í Ji¾ní Afriky vybuchla zøejmì atomová bomba a ¾e šlo nejspíš o zkoušku. Americké zpravodajské slu¾by dospìly k závìru, ¾e zbraò vyrobili Izraelci a Jihoafrièané jejich pokus technicky zajistili. Obì zemì to odmítly, nicménì dùkazy zjištìné v amerických laboratoøích hovoøily naprosto pøesvìdèivì.
Koncem devadesátých let minulého století odhadovala americká CIA, ¾e Izrael má k dispozici 75 – 130 atomových bomb. Dnešní údaj není znám, ale znalci tvrdí, ¾e by Izrael mohl mít a¾ 200 jaderných hlavic. Podle amerického èasopisu Bulletin of Atomic Scientists z podzimu 2002 pou¾ívají Izraelci jako jejich nosièe letadla F-16 (dolet 1 600 km) a F-151 (dolet 4 450 km), dále rakety Jericho I (dolet 1 200 km) a Jericho II (dolet 1 800 km). Západní pozorovatelé se rovnì¾ domnívají, ¾e jaderné bomby jsou instalovány na balistických støelách ve tøech ponorkách tøídy Delfin, zakoupených v Nìmecku.

®idé jsou na útoky permanentnì pøipraveni. “Speciální pokoj musí být v ka¾dém bytì; pùlmetrové zdi, pancéøované dveøe a filtr ve vìtráku proti chemickým plynùm. To je povinné vybavení všech izraelských bytù,” tvrdí mi Chanan Ron. “Na ka¾dých deset domkù v osadì je jeden protiletecký bunkr se zásobami potravin a vody, stejné jsou té¾ ve školách,” zavedl mì do jednoho z nich Bedøich Bachner v mošavu Moledet.

Náèelník generálního štábu Izraelských obranných sil Gabi Aškenazi pøedal bìhem své „pracovní návštìvy“ pøedstavitelùm USA èerstvé zpravodajské informace o íránském jaderném zaøízení. Zpráva se týká zaøízení v Araku, kde má pracovat jaderný reaktor na tì¾kou vodu. Írán také staví jaderné zaøízení v Natanzu a Isfahanu. „Zaøízení na pøemìnu uranu v Isfahanu je aktivní a vyrobilo ji¾ více ne¾ 300 tun UF6 (uranium hexafluoride),“ prohlásil D¾avala Vajdí, zástupce pøedsedy íránské Nejvyšší národní bezpeènostní rady. Íránské zaøízení zpracovává surový uran na plyn UF6, který je poté plnìn do více ne¾ pìti tisíc nových odstøedivek - centrifug - pro obohacování. Koneèný materiál je pak vyu¾itelný k výrobì jaderných zbraní.

“Útok na Írán by byla velmi tì¾ko uskuteènitelná a riskantní akce také kvùli velké vzdálenosti a pro roztroušenost jaderných objektù po celé Islámské republice. Vùbec by se toti¾ taková akce nepodobala útoku na irácký atomový reaktor Osirak. Ten byl pomìrnì blízko a jediný v celé zemi…” øekl mi o svých pochybách izraelský novináø z Tel Avivu Yehuda Lahav. Izrael mìl šanci znièit nebo alespoò poškodit íránská jaderná zaøízení v Natanzu, Isfahanu a Araku pouze balistickými støelami Jericho. Rakety jsou schopné zasáhnout cíl s pøesností nìkolika málo metrù a podle Centra pro strategická a mezinárodní studia jich má Izrael a¾ 42. Írán svá jaderná zaøízení umístil hluboko pod zem, tak¾e jsou z hlediska leteckého úderu velmi obtí¾ným cílem.

Jaké tedy bude nebe nad Íránem bìhem nadcházející dnù…? Zmìní na zmínìné hrozbì nìco vstøícná videonahrávka, kterou Barack Obama nahrál „k lidu a vládì Íránu“ u pøíle¾itosti tamního svátku Naurúz pøedznamenávajícího pøíchod jara. „My slibujeme nový zaèátek. ®ádné hrozby tento proces urychlit nemohou. Mù¾e vycházet jen ze vzájemného respektu a bezpodmíneèného splnìní povinností, k nim¾ se zavá¾eme…“øíká americký prezident Obama. “Budeme vás sledovat a soudit,” vzkázal Amerièanùm íránský ajatolláh Chameneí. “Pokud se zmìní váš pøístup, budeme mìnit i naše postoje.”

 

“Neuznáváme re¾im Izraele, proto¾e je zalo¾ený na okupaci a rasismu. Neustále napadá své sousedy. Zabíjí lidi. Vyhání je z domovù,” øekl Ahmadíne¾ád. “Nesouhlasíme se zpùsobem, jakým se USA sna¾í øídit svìt. Myslíme si, ¾e tento zpùsob je špatný. Vede k válce, diskriminaci a krveprolití.” Má pravdu, nemá…? Køièí zlodìj, chy»te zlodìje? Je skuteènì duševnì omezený šílenec, nebo jsme z nìho bestii udìlali my všichni spoleènou rukou? Vìøit,nevìøit…? Máme pøestat vnímat jeho slova o likvidaci Izraele, o Chomejního fatwách…? ®e by ze dne na den zapomnìl, ¾e byl ještì vèera popíraèem holocaustu…?


Ovšem, kdy¾ prý mù¾e mít jaderné zbranì Izrael, Indie a Pákistán, tak proè ne Írán? Islámská republika Pákistán je druhou nejlidnatìjší muslimskou zemí na svìtì, vlastní jaderné zbranì a v souèasné dobì je místem s nejvìtším poètem teroristických útokù. Novou vládní stranu Pákistánu tvoøí muslimové. Islám je zde státním nábo¾enství, které praktikuje a¾ 98 procent Pakistáncù, kteøí chtìjí zavést islámské právo šariá… Pøesto Pákistán nedìsí USA, Evropskou unii, na rozdíl od Íránu, který atomovou zbraò zatím nemá. Proè nám nevadí Pákistán, váleènický národ, který je politicky rozpolcen, plný nebezpeèí, atentátù, skrývajících se teroristù a raket, co doletí i do Evropy…? Proè nás nedìsí, ¾e by se jich mohli zmocnit extrémisté z Talibanu nebo Al-Kajdy…

 

Mìsíc pøed útokem na World Trade Center v New Yorku se údajnì sešel v Afghanistanu osobnì bin Ladin se dvìma penzionovanými pracovníky z pákistánského jaderného programu, aby spolu jednali o mo¾nosti výroby atomové zbranì pro Al-Kajdu. Nejmobilnìjší atomovkou je ta v kuføíku, vá¾ící asi 40 kg a ovládaná jediným èlovìkem. Pokud prý taková bomba vybuchne v New Yorku na Times Square, zpopelní okam¾itì desetitisíce osob… Co tedy øíct na zmìnu rétoriky prezidenta Ahmadíne¾áda? Je vyøèena úèelovì, upøímnì nebo ze strachu, ¾e Izrael, jako prodlou¾ená ruka USA, zaútoèí na íránská jaderná zaøízení? Je však tøeba zamyslet i nad budoucností. Dnes ještì Írán atomové zbranì nemá, mo¾ná chce svìt jen uchlácholit, aby vše v klidu stihl a potom…?

 

Obrátil Ahmadíne¾ád vèas, nebo mu hrozí “americko-britská slepota k iráckým zbraním hromadného nièení” a Husajnùv osud…? Po mnoha mìsících mrazivé pøetahované, kdy jedni tvrdili, ¾e útok ¾idovského státu na Írán je utopie, aby vzápìtí jiné hlasy konstatovaly, ¾e útok mù¾e zaèít ještì letos, v podstatì ka¾dým dnem a je opodstatnìný. Islámský stát toti¾ prý mù¾e mít ka¾dou chvíli radioaktivní materiál vhodný pro výrobu atomové bomby. Ale kdy¾ se doká¾e fanatický islamistický sebevra¾edný atentátník, co tou¾í umøít, aby se dostal do ráje, odplálil v plném ¾idovském školním autobuse, proè by jiný fanatik nemohl jen zmáèknout spínaè jiného detonátoru…? Amerièané však tato fakta vyluèují, pøesto ministerstvo zahranièí USA prostøednictvím Agentury pro obrannou bezpeènostní spolupráci oznámilo Kongresu prodej Izraeli 1 000 nejmodernìjších bomb, schopných nièit podzemní bunkry.

 

Poèítá se s tím, ¾e pumy by pravdìpodobnì byly u¾ity v pøípadì izraelského vojenského úderu proti jaderným zaøízením Islámské republiky Írán. Hlavním dodavatelem zakázky v objemu 77 milionù dolarù má být nejvýdìleènìjší zbrojaøská spoleènost Boeing Integrated Defense Systems. Podle Jerusalem Post má být 113 kilogramová puma malého prùmìru GBU-39 SDB (Small Diameter Bomb) jednou z nejpøesnìjších bomb svìta, se stejnými prùraznými schopnostmi jako mají bì¾nì 900 kilogramové bomby, aèkoliv nese jen 22,7 kg výbušnin. Výška jen necelé dva metry umo¾òuje nalo¾it více do letounu více tìchto bomb a zasáhnout i více cílù.

 

Pokud by ale Izrael chtìl zcela znièit íránská jaderná zaøízení, musel by zaútoèit na desítku cílù. Byl by mezi nimi Natanz, kde se v centrifugách obohacuje uran, Isfahán, kde je ulo¾eno v podzemních tunelech 250 tun plynného hexafluoridu uranu a Arak, kde tì¾kovodní reaktor produkuje plutonium. Jeden z cílù le¾í 1350 ve vzdálenosti od Izraele. V lednu 2009 podnikli Izraelci útok na kolonu nákladních vozù vezoucí zbranì pro palestinské hnutí Hamás na území Súdánu ve vzdálenosti 1300 kilometrù, kdy nálet podnikly stroje F-16I, které mìly krytí stíhaèkami F-15. I tuto operaci lze chápat jako pøípravu k útoku na íránská jaderná zaøízení…

 

“Jako u¾ nìkolikrát se v Izraeli nakupují plynové masky, nahonem se vyklízejí kryty v bytech, které tvoøí místnosti s pùlmetrovými betonovými stìnami, ocelovými pancéøovanými dveømi a vìtráky ve stropì s filtry proti chemickým bojovým plynùm,” øíká Peter Bachrach, kdy¾ mì bìhem druhé libanonské války provázel novým bytem svého syna Ramiho nedaleko Haify, na kterou dopadaly rakety katuša Hizballáhu.

 

Inu, jak dopadne ta tragická licitace a pøetahování o válku? Nebude z toho nakonec ta tøetí a definitivní, jak pøedpovídají “osvícení” pro rok výhru¾nì tajemného èísla roku 2012…?

 

Text a foto:Bøetislav Olšer



Komentáøe
Poslední komentáø: 09.11.2011  14:37
 Datum
Jméno
Téma
 09.11.  14:37 Dixi
 09.11.  13:40 Ivo
 09.11.  13:28 ferbl
 09.11.  11:32 Dita
 09.11.  07:41 Julka