Hledání souvislostí
Jak tak ètu všechny ty zprávy a komentáøe o teroristickém útoku v Norsku, zaèínám uva¾ovat o historických souvislostech a hledat i jiné informace ne¾ oficiální.
Kdy¾ se v roce 1913 zmocnila americká finanèní elita podvodem FEDu, centrálního bankovního systému USA, okam¾itì po zvolení presidentem se zmìnil propagátor míru Wilson na podnìcovatele války. Ta rozvinula americký váleèný prùmysl a pøinášela tìmto finanèním elitám zisky z obou stran válèících seskupení. Mrtví byli, stejnì jako ve válce druhé, nepodstatní. Aby tyto ¾nì vydr¾ely co nejdéle, propašovali Nìmci do Ruska v zapeèetìném vagonu revolucionáøe Lenina a Amerièané vyslali Trockého, propuštìného z vìzení v kanadském Halifaxu. Prvním krokem po ruské revoluci bylo pak uzavøení Brestlitevského míru, který umo¾nil Nìmcùm pokraèovat ve válce na západní frontì. Po „VØSR“ udìlila sovìtská vláda anglickým a americkým firmám a zástupcùm západních finanèních elit mnoho lukrativních kontraktù. Jimi, a splácením nesèetných pùjèek, vyprázdnili bolševici carské zásoby zlata, které se pøesunuly do amerických a anglických bank.
Válkou byly polo¾eny základy k nové mocenské sestavì v Evropì. Zanikly velké monarchie a novì ustavená Spoleènost národù se mìla stát nástrojem pro nadvládu amerického kapitálu v Evropì. To se ale tehdy ještì nepodaøilo a USA, stejnì jako Nìmci, ji pozdìji opustily. Po první svìtové válce to bylo Nìmecko, revitalizované americkým kapitálem (Dawesùv plán), které pomáhalo obnovit prùmysl sovìtského Ruska, a na oplátku tam mohli Nìmci cvièit svou armádu, zakázanou Versailleskou mírovou smlouvou.
Hitlerùv politický vzestup byl od poèátku podporován velkým mezinárodním kapitálem, a zintenzivnil poté, co se vypoøádal s Roehmovými SA, kteøí brali socialistické myšlenky v nacistické ideologii pøíliš vá¾nì. Dnes je jasné, ¾e bez kapitálu, poskytovaného Morganovou finanèní skupinou, by neexistoval ani Hitler, ani druhá svìtová válka. Nacismus i fašismus byly dílem nejdravìjších kapitálových sil.
Z prùbìhu dìjinných událostí se dá usoudit, ¾e fašistické Nìmecko i SSSR vznikly za pomoci manipulativních strategií nejvyšších amerických finanèních elit a jejich vzájemný støet byl strategicky plánován v USA. O asijské strategii, která donutila císaøské Japonsko k válce, a o utajených informacích o pøepadení Pearl Harboru, které vyvolalo souhlas prostých Amerièanù s válkou, u¾ tu bylo psáno.
Stalin byl nejen paranoidní diktátor, jemu¾ stejnì tak nezále¾elo na lidských ¾ivotech jako americkým finanèním oligarchùm, ale také bezpochyby vynikající geopolitický stratég, který díky nadstandardní informaèní síti dokázal obstát v šachové partii svìtových finanèníkù. (V této souvislosti pøipomínám málo známou informaci, ¾e u¾ v 30. letech si dal od neznámého èeského in¾enýra vybudovat soukromý odposlech telefonních hovorù kremelské ústøedny, tak¾e se mohl pøedem pøipravovat na vnitropolitické tahy svých pøátel i odpùrcù.)
Existence dvou svìtových atomových mocností se v druhé polovinì minulého století americkému velkokapitálu hodila. Umo¾òovala obìma stranám získávat pozice v ménì rozvinutých zemích a vést nákladné lokální války: korejskou, vietnamskou, afgánskou apod. Ty pøinášely americké finanèní oligarchii zisky z váleèné výroby a pomohly jí upevnit velmocenské postavení. Naproti tomu SSSR neumo¾òovaly zvyšovat ¾ivotní úroveò obyvatelstva, proto¾e výdaje na zbrojení, a zejména byrokratický systém státního kapitalismu, nièily stát zevnitø. Naskýtá se dokonce otázka, zda perestrojka byla pouze reakcí na prohnilost re¾imu, nebo zda Gorbaèov plnil jen dávno ulo¾ený úkol, k nìmu¾ se naskytla historická pøíle¾itost – rozlo¾it SSSR.
Je známým faktem, ¾e nejvlivnìjší mocenské síly hledají své pomocníky mezi èinorodými obyvateli zemí protivníka. Ti jsou pak vìdomì èi nevìdomì zapojeni do plnìní cílù onìch mocenských elit. Mohou to být lidé s nejušlechtilejšími myšlenkami, lékaøi, vìdci, literáti, lidé, kteøí mají spoleèenskou presti¾, a jejich¾ názorùm je spoleènost ochotna naslouchat. Mohou to být i celé organizace napø. stoupenci míru, pomahaèi v nouzi, atp. Takové lidi získávali na svou stranu agenti obou soupeøících táborù. S KGB, nástrojem sovìtské politiky, je konec, ale rozvìdné slu¾by Západu, financované z nejvyšších kruhù mocenských elit, fungují dál za pomoci nejlepších slu¾ebných mozkù svìta. Ve své práci naplòují strategické cíle svých zøizovatelù – dosa¾ení Nového svìtového øádu, takového, o nìm¾ snil i Adolf Hitler.
Do plnìní strategických èi taktických cílù elit se zapojují i lidé, kteøí skoèí na špek štvavým politikùm, nastrèeným diskutérùm na internetových sítích, apod. Patøí sem také gangsteøi, ochotní za tuèný peníz støílet zároveò do lidí i policistù, aby rozehráli obèanskou válku a pomohli zdiskreditovat vládu, která se nechce otrocky podøídit zahraniènímu kapitálu. Patøí sem i ¾oldnéøi ve slu¾bách státních i soukromých, kteøí se podílejí na pacifikaci „darebáckých“ státù. Ve slu¾bách finanèních elit jsou ctihodné „mozkové trusty“ se svými vìdeckými analýzami , stejnì jako nejvìtší tiskové agentury. Jejich tendenèní obsah pøebírají nejvýznamnìjší media jednotlivých zemí, a tak kryjí skuteèné zámìry potenciálních svìtovládcù.
Zaèal jsem zamyšlením nad koøeny teroristického útoku norského pravicového fundamentalisty proti vládì své zemì a proti levicové mláde¾i. A» u¾ byl èi nebyl souèástí širšího spiknutí, je výtvorem své doby, doby narùstajícího prorùstání idejí fašistického èi nacistického typu do vìdomí obyvatelstva. To u¾ tu jednou bylo, produktem toho byl Mussolini a Hitler. Státní i skupinový terorismus, násilí, vra¾dy, rasismus a xenofobie, drogy, støílení, války – to jsou námìty, jimi¾ nás ka¾dodennì ¾iví kanály všech televizních stanic. Abychom si na to zvykli?
A kdy¾ u¾ se taková událost jako v Norsku stane, je jí vìnována nadmìrná pozornost, hodiny vysílacího èasu. Mo¾ná také proto, abychom zapomnìli, ¾e vojska NATO, aliance, jejími¾ jsme hrdými èleny, takovouto aktivitu provozují pod falešnou záminkou v Lybii ka¾dodennì u¾ nìkolik mìsícù. Nebo také na to, ¾e v Africe se rozšiøuje hladomor, jemu¾ mohou padnout za obì» miliony lidí. Hladomor, který zpùsobilo nejen sucho, ale k nìmu¾ pøispìly té¾ spekulace s cenami potravin a americké mocenské zájmy. O tom si však zájemci mohou pøeèíst jinde: http://www.blisty.cz/art/59524.html
Vyskytují se i názory, ¾e na Breivikovì teroristickém útoku mìly zájem tajné slu¾by, aby po údajné nedávné smrti Bin Ládina mìly odstrašující náhradu a mohly v boji proti bílým teroristùm omezit obèanské svobody, kontrolovat internet apod. Takový názor mohou zájemci posoudit na této adrese:
http://www.prvnizpravy.cz/sloupky/sid=0a24793e9d97fb7a09996815c7436d4d/sloupky/pripad-breivik--dalsi-faze-stretu-civilizaci/
®ijeme v dobì dìjinných zvratù a po 66 letech míru ve støední Evropì nemáme svým potomkùm co závidìt…
Ivo Krieshofer