Tak z vozíku vstala a šla
Při bohoslužbě v sobě Deila Knox ucítila hlas Ducha Svatého…

Příběh ženy jménem Deila Knox začal v roce 1987, kdy byla po automobilové nehodě ochrnuta od pasu dolů. Jeho vyvrcholení ovšem nastalo 27.8.2010 a mnozí lidé si jej vysvětlují jako zázrak. Světová média, včetně videí na You Tube, probírala tento příběh ze všech stran, akorát u nás se o něm vlastně nepsalo. Jaké jsou tedy podrobnosti?

Na Štědrý den roku 1987 srazil Deilu Knox (rodačku z Alabamy - USA) automobil s opilým řidičem za volantem. S poraněnou páteří jí doktoři neuměli pomoci a ztratila cit v nohách, takže skončila na vozíku. Přesto se naučila žít plnohodnotný život a věnovala se Křesťanskému centru i zpívání v kostele Svatého Ducha. Její manžel, biskup Levy Knox, o ní říkal, že Deila v kostele nezpívá – že ona sama je písní. Svými pěveckými výkony si vydobyla uznání i mezinárodních gospelových umělců.

Pak přišel sedmadvacátý srpen 2010, kdy se při bohoslužbě vedené britským evangelistou Nathanem Morrisem a pastorem Johnem Kilpatrickem stala velmi zvláštní věc.

„Nevěděla jsem, že se Nathan Morris za mne modlí,“ popisuje situaci Deila Knox, „ale najednou jsem v sobě ucítila hlas Ducha Svatého, který mi řekl: vstaň. Zároveň s tím mi vjel do nohou mimořádný pocit a celou mne ovládla víra, že umím chodit. Tak jsem vstala a šla, jako bych vstoupila na území jiné sféry, jakoby se někdo jiný dotýkal mých nohou a poprvé jsem ucítila ohýbání v kolenou…“

Záběry na You Tube ukazují, že Deila je zpočátku podpírána manželem a pastorem, později jde sama, za jásotu a tleskání davu lidí. „Můj svět se obrátil vzhůru nohama,“ řekla později novinářům. „Jsem jako dítě, které vidělo věci z kočárku dvojnásobně velké, ale když nyní stojím třeba v kuchyni, zdají se mi stejné věci malé. A žasnu při pohledu na Boží moc nejen v mém životě, ale i v celém světě.“

Zázrak nebo podvod?

Stovky komentářů tohoto případu si lze přečíst na internetu a v podstatě se dají rozdělit do dvou kategorií: ti, kteří věří, jej označují jako zázrak, ti druzí pak jako podvod. Pro objektivitu uveďme, že podvod tohoto druhu by určitě nebyl první. Například v roce 1987 byl jako šarlatán odhalen reverend Peter Popoff z Kalifornie. Jeho manželka mu během bohoslužby přes sluchátko podávala informace o nemocných ve sboru a on pak předstíral znalosti i léčbu těchto lidí. Stejně tak už bylo vzbuzeno mezi lidmi plno falešných nadějí, obvykle jenom proto, aby někdo jiný zbohatnul.

Případ Deily Knox je ale přece jen aspoň ve dvou věcech mimořádný. Za prvé jde o její totožnost, která je nezpochybnitelná. Jako vozíčkářka byla veřejně známa mnoho let – není tedy žádným náhodným „králíkem z klobouku“ vyrobeným na zakázku. A za druhé, už staří Římané měli velmi dobrou zásadní otázku: qui bono (komu ku prospěchu)? Nikdo z aktérů zázraku nesliboval zázraky další a nepožadoval tučné příspěvky či kreditní karty. V tomto případě se jen a jen rozdává – a sice naděje. Že by tedy opravdu šlo o zázrak?

Pak je tady ještě jedna možnost, ke které se kloní i řada tzv. nevěřících. Dal jsem jí název „zázrak obyčejným způsobem“. Mohlo jít o nepopiratelné charisma duchovního a obrovskou sílu podvědomí samotné Deily Knox, což ovlivnilo mozek k vydání nových signálů do míchy a nervů. Jinými slovy: víra tvá tě uzdravila.

Ale není to nakonec jedno? Rozhodující je přece výsledek.

Jiří Muladi

P.S. Co si myslíte o zázracích? Setkali jste se s nimi? Napište mi