Lurdy

francouzsky se jmenují Lourdes. Je to městečko, ležící v podhůří Pyrenejí ve Francii. Městem protéká říčka Gave de Pau. V roce 1858, 11. února, se tady zjevila poblíž jeskyně Massabielle mladičké Bernardettě Soubirousové Panna Marie. Bernardetta zde sbírala se svými sourozenci dřevo na topení. O jeskyni se vyprávělo, že kdysi sloužila jako obětiště krutých pohanských bohů. Když Bernardetta zvedla hlavu, uviděla jak se v jeskyni objevila ženská postava, v dlouhém, bílém rouchu a v rukou měla růženec, která byla obklopená světlem. Mimo Bernardetty nikdo jiný zjevení neviděl. Zjeveních měla potom celkem 18, pokaždé to byla bíle oblečení žena. Později jí řekla, podle slov Bernedetty, že je Neposkvrnění početí - Immaculata. To bylo až tehdy, když jí řekl farář obce, aby se zjevení zeptala na jméno. Tento termín Neposkvrnění početí - Immaculata Bernardetta sama nemohla znát, bylo teprve krátce předtím formulováno papežem.

Po prvních zjeveních, 25. února 1858, jí ukázala Panna Marie, kde má vyhrabat ukrytý léčivý pramen. Tak byl odkryt Bernardettou pramen, který tekl a pořád v jeskyni teče. Matka Boží ji nařídila tady nechat postavit kostel.

Dnes je tady velká katedrála, která je poutním místem. Vodě, která zde stéká, je připisovaná léčivá moc. Když se vodou umyl jeden osleplý člověk, který potom uviděl, rozneslo se to velice rychle po okolí. Pozdější studie doložily, že voda je čistá a obsahuje chloridy sody, vápna a magnesia, bikarbonáty vápna a magnesia, silikáty vápna a hliníku, oxid železa a další substance. Takže podle vědců voda žádnou zvláštní léčivou moc nemá. Oficielní zástupci církve nejprve viděli ve zjeveních podvod, teprve později jí uvěřil nejprve místní farář a biskup. Ale později bylo doloženo, že se tady někteří pacienti opravdu vyléčili, pomocí koupelí a pitím vody. Jako první zázračné uzdravení bylo, když částečně ochrnutá na ruku, Catherine Latapie, šla v noci k pramenu a ponořila do vody svoji ochrnutou ruku. Podle jejího líčení cítila okamžitě, že s rukou může hýbat. Biskup Laurence, po čtyřech letech vyšetřování a zkoumání, 18. ledna 1862 toto jménem římskokatolické církve uznal jako zázrak. Dodnes je takových zázračných vyléčení uznáno několik desítek. Mezi uzdravenými převládají ženy. Jsou v nich zastoupeny všechny možné nemoci, od infekčních nemocí, přes multiplesklerozu až po rakovinu kostí. Zatím se u žádného zázraku nejednalo o vyléčení nemocí, které jsou dědičné. Rakovina kostí trápila Delizii Cirolli a tady byla vyléčena, její uzdravění bylo uznáno církví jako 65. zázrak. To bylo v roce 1989. Ale k zázraku nedošlo přímo v Lurdech, ale až dva měsíce po její návštěvě v Lurdech. Někteří lékaři se ale k těmto zázračným vyléčením staví kriticky.

Krátce po uznání zjevení se začal stavět okolo jeskyně svatý okrsek, s Růžencovou bazilikou, která stojí pod jeskyní, kryptou a s procesním náměstím a na skále stojí novogotická bazilika. Pod zemí je dokonce bazilika Pia X., sem se vejde na 20 000 věřících. Jeskyně sama stojí na břehu řeky a je zde socha Panny Marie. Poutníci zde čekají v řadě, aby se mohli rukama dotknout skály a pak pokračují ke studánce s léčivou vodou, taky si opláchnou ruce a obličej. Dál se dostanou poutníci k lázním, kde po dosti dlouhém čekání, které je kráceno modlením růžence, se dostanou dovnitř a mohou se vykoupat. Vypadá to asi tak, že v šatně, jsou oddělené mužské a ženské, se svléknete, zakryjete se pláštěnkou a čekáte, až se uvolní kabinka s bazénkem. Sestoupíte s pomocí dvou sester do vody, která je opravdu ledová. Pomalu vás vedou za roce až na konec, za modliteb. Na konci se v kleče pomodlíte a najednou, bez varování, vás sestry uchopí za ruce a odvlekou zpět na kraj tak, že jste byli ponořeni do ledové vody celí. Samozřejmě, jako skoro všude, jsou v šatnách malé kasičky, do kterých věřící dávají peněžní dary. Nemocní, kteří jsou nepohybliví, mají svoje lázně a jsou tam dopravovány pomocí vozíků a řádových sester.

Kdo byla Bernardetta Soubirousová?
Ta se narodila jako první dítě mlynářského tovaryše v zimě roku 1844. Rodina byla nesmírně chudá, ale nikdo z rodiny si nestěžoval. Mezi členy rodiny panovaly dobré vztahy a byli všichni velice zbožní. Bernardetta od mládí trpěla astmatem a byla dost často nemocná. Jinak se starala o své mladší sourozence, pásla ovce, ale do školy nechodila. Její vrstevníci ji popisovali jako milou, laskavou a prostoduchou dívku, která se s bídou naučila modlit Otčenáš a Zdrávas. Když se svým přítelkyním svěřila o zjevení, které ji naučilo také se správně pokřižovat a modlit, tak jí to nevěřili. Když se ale kolem jeskyně začali shromažďovat věřící a nemocní, tak jí mnoho lidí uvěřilo. Tím se ale Bernardetta dostala do víru událostí, jedni ji považovali za podvodnici a jiní pomalu za svatou. Dívka několik let trpěla nedůvěrou těch, kteří ji považovali za hysterickou a vychloubačnou a trpěla i bezohledným nadšením druhých, jejich necitlivou pozorností. Zjevení Panny Marie a zázračný pramen samotné Bernardettě ale nepomohli, ji voda z pramene neuzdravila. V roce 1866 vstoupila Bernardetta do kláštera milosrdných sester v Neversu. Tady se jako 22letá naučila číst a psát a byla tu chráněna před veřejností. Ale nebyla zde uchráněna svých nemocí. Sestry řádu ji kritizovaly, když řekla, že její úlohou je být nemocná. V klášteře se obětavě starala o nemocné, pokud jí to její nemoci dovolily. V klášteře také ve velkých bolestech 16. dubna 1879 ve věku 35 let zemřela. Již za svého života byla oblíbená pro svoji veselou povahu, pokoru s kterou snášela svá utrpení, snahu pomáhat jiným a trpělivost. Když bylo její tělo 20. září 1908 exhumováno, bylo prý neporušené. Bylo umístěno do skleněné rakve a vystaveno v klášterní kapli, tady je vidět dodnes.14. července 1925 byla Bernardetta prohlášena, po dlouhém církevním zkoumání, kde byly přezkoumány všechny detaily jejího života a smrti, za blahoslavenou. A 8. prosince 1933 byla pak prohlášena za svatou. Je patronkou pastýřů a nemocných, těch kteří jsou vysmíváni pro svoji zbožnost a samozřejmě Lurd. Bývá nejčastěji znázorňována, jak klečí před Pannou Marií a přebírá růženec. Její svátek se slaví v den její smrti - 16. dubna.

Ročně do Lurd putuje mnoho poutníků. Celé městečko je vlastně zařízeno z hotelů a pensionů, které poutníkům poskytují ubytování. A já jsem při své návštěvě měla pocit, že jsem spíše v Itálii, všude se v hotelích, obchodech a i restauracích mluvilo nejprve italsky a pak teprve francouzsky či německy. Poutníků prý je na šest milionů ročně. A městečko je také zařízeno na prodej všech možných upomínkových předmětů, hlavně figur Panny Marie a kanistrů, do kterých si berou poutníci vodu s sebou domů. Zůstal zde i dům, ve kterém Bernardetta bydlela s rodiči a sourozenci, zůstal zařízen tak, jak to bylo v její době. Je zde také muzeum, kde můžete vidět nejenom zjevení Panny Marie, ale také Ukřižování Krista, Poslední večeři páně a další. A mě osobně nejvíce zaujala krásná Křížová cesta. Denně se zde slouží v bazilikách mše a večer se konají prosebné procesí.

Olga Kotačka