Kalendář slouží nejen k časovému určování událostí

Většina světa se v dnešní době řídí stejným kalendářem a letopočtem.  Evropský kalendář má své počátky ve starém Římě. Odtud pochází i samotný název "calendae". V překladu  to znamená volat, protože bývalo zvykem, že s východem prvního měsíčního dílku na obloze zaznívalo do širokého okolí volání nejvyššího římského kněze, který hlasitým vítáním tohoto měsíčního srpku vykonával úlitbu bohům a tím dával pokyn k novému běhu měsíce.  Každý kalendář měří čas na dny, měsíce a roky. Základem kalendářního členění je pravidelně se opakující pohyb nebeských těles. Náš kalendář počítá čas podle Slunce, existují ale národy a země, kde uznávají lunární kalendář - řídící se Měsícem.

Ale smyslem tohoto povídání tentokrát není vysvětlovat historii kalendáře.

Kalendář slouží nejen k časovému určování nejrůznějších událostí v nezměnitelné posloupnosti, ale všichni máme křestní jména, která do něj byla po staletí zapisována. Zvyk obsadit všechny dny kalendářního roku jmény se rozšířil v počátcích křesťanství a jmen je dnes podstatně více než dnů v roce. Proto není nic neobvyklého, že na každý kalendářní den připadá hned několik jmen najednou.

Bylo by určitě zajímavé pátrat po jejich původu či si připomenout třeba významné nositele těchto jmen.

seriál velmi dlouhý, protože jmen je bezpočet a významných lidí s nimi spojených ještě více. Budu ráda,  když mi v tomto hledání pomůžete. Víte-li nějakou legendu nebo znáte-li příběh, pojící se se jménem v kalendáři, napište mi ho a staňte se spoluautory tohoto seriálu. E-mail:

RettigovaM@seznam.cz  nebo na  info@seniortip.cz

A abych byla originální, začnu hned jménem, kterým se pyšní JÁ - Dobromila 

Dobromila má svátek 5. února

I když kalendář v tento den uvádí jen jedno jméno není to tak, tento den patří také Agátě a Hátě. Jména Dobromila, Agáta i Háta totiž znamenají totéž. Jméno Agáta je odvozené z řeckého slova agathós a  znamená "dobrý". Háta je českou zkráceninou a Dobromila je jejím překladem.

Jméno Dobromila nosila naše nejznámější česká kuchařka  Magdalena  Dobromila Rettigová (31. 1. 1785 - 5. 8. 1845)

Narodila se ve Všeradicích, kde byl její otec purkrabím. Už v sedmi letech jí však otec zemřel. V té době nebylo naživu ani jejích pět sourozenců. Zůstala sama s matkou a s ní odešla do Prahy, kde žily u příbuzných. Tam získala základní poznatky o domácím hospodaření. Musela v rodině se vším pomáhat, ale při tom se dále vzdělávala. Poznávala vše nové z knih a sama se také naučila číst a psát česky, protože její  vychování bylo německé. Své první literární pokusy psala německy, ale zásadní obrat v jejím životě znamenala známost a později sňatek s vlastencem Janem S. Rettigem. Vzali se roku 1808 a o deset let později odešli z Prahy do Ústí nad Orlicí. Teprve tam začala  psát česky. Nejprve psala jenom drobnosti, které otiskovala ve vlasteneckém tisku. Její manžel byl v roce 1824 přeložen do Rychnova nad Kněžnou a tím se paní Dobromila přiblížila hradeckému kulturnímu prostředí. Nakonec se roku 1834 přestěhovali do Litomyšle, kde Rettigová působila až do své smrti. Napsala sice mnoho drobných článků a povídek, nesmrtelnost si však získala především jako spisovatelka kuchařské knihy nazvané "Domácí kuchařka aneb Pojednání o masitých pokrmech pro dcerky české a moravské".

Tato kniha se stala bestsellerem devatenáctého století a vycházela v rozličných úpravách ještě i na počátku století dvacátého. Třebaže recepty jsou bohužel mnohdy i velmi nezdravé a finančně náročné, přesto bychom v této knize mohli najít i poměrně bohatý výběr salátů z čerstvé zeleniny, nevyjímaje zeleninu méně známou. Najdeme zde i na padesát zeleninových pokrmů. Pokud tuto kuchařku dostane do ruky současná nápaditá kuchařka, nemusí zůstat zcela bezradná. "Vrazí" do moučníku polovinu vajec, omezí tuky, případně dá i méně cukru, v jiném předpisu například vynechá tmavou zásmažku, zkrátí některé doby tepelného zpracování a výsledkem mohou být předpisy, které se přiblíží současným moderním, jež se snaží vytvářet rovnováhu mezi příjmem energie v potravě a jejím výdejem při práci a pohybu.

Vydala ještě další kuchařské knihy -  "Pojednání o telecím mase a Kafíčko a vše, co je sladkého".

V Ústí si otevřela "kuchařskou školu" pro česká děvčata. Z těchto kurzů pak vznikla její slavná "Domácí kuchařka". Rozhodla se, že nebude dívky vychovávat pouze pomocí literatury, ale i prakticky. Začala zvát mladé dívky k sobě domů a učila je vařit podle svých receptů. Společně kuchtily spousty honosných a náročných jídel. Je logické, že vše nemohly sníst, proto se u Rettigů objevovaly téměř každý den návštěvy, které si nemohly vynachválit dobrůtky paní domácí. A to je přece ta nejlepší reklama. Magdalena takto vyučila téměř 2000 dívek.

Je autorkou dalších knih a sepsala i své celoživotní zkušenosti z chodu domácnosti.

Magdalena Dobromila Rettigová zemřela 5. srpna 1845 v Litomyšli.

Miluše Enenklová