Stojím si tak v lékárnì ve frontì a pøemýšlím, kterou náplast asi tak koupit.
Jak ten pokrok stašnì bì¾í! U¾ jenom tahle obyèejná náplast. Kdy¾ jsem byla malá, byla jediná. Dneska jsou jich desítky rùzných druhù.
Na puchýøe, na škrábance, na popáleniny, vodní a nevodní a taky umìlá kù¾e.
Jo a spousta krásnì obrázkových, mrzí mì, ¾e u¾ nejsem dítì.
Nedávno jsem si poøezala prst a zalepila ho dìtskou náplastí s nádhernými barevnými obrázky. Øeknu vám, ¾e na takhle zalepený prst se kouká hned veseleji. A v práci mi druhý den ten pìkný zalepený prst závidìli. dy¾ jsem byla malá, takové náplasti nebyly.
Zamyslím se a zavzpomínám, a u¾ jsem lehce sentimentální. Tak zpìt a zkus dr¾et téma!
Chceš vyprávìt o jednom setkání!
Stojím si tak v lékárnì ve frontì a pøemýšlím, kterou náplast asi tak koupit.
Za mnou pìt lidí a pøede mnou u¾ jen jedna paní.
Kupuje kapky proti kašli a taky kapky do nosu.
„A ještì prosím co stojí tyhle bonbóny proti kašli?“ zeptala se zákaznice a ukázala na umìlohmotné platíèko se zatavenými deseti bonbóny.
Lékárnice: „Deset padesát“.
Zákaznice: „Jeden kus?“
Lékárnice: „Ano.“
Zákaznice: „Tak to je naprosto nemravná cena, to nechci. Tak to bude všechno.“ a u¾ spíš pro sebe ještì dodala naštvaným tónem „deset korun za bonbón, zlodìji zlodìjský“.
Lékárnice: „Deset korun za deset bonbónù vám pøipadá drahé?“
Zákaznice: „Ptala jsem se jestli je to za jeden kus“.
Lékárnice: „No v¾dy» jsem øekla, ¾e je to za jeden kus.“.
„Nenechám tady ze sebe dìlat blázny, není to za jeden kus, ale za deset kusù. Já se ptala na cenu za jeden.“ zakvílela zákaznice u¾ poøádnì nahlas a poøádnì naštvaným hlasem.
Zvláštní jak bìhem pár vteøin mù¾e zhoustnout v lékárnì atmosféra. Tøeba kvùli pár bonbónùm proti kašli s citrónovou pøíchutí. (Nebo, ¾e by to nebylo v tìch bonbónech?) Lékárnice: „Myslela jsem za jeden kus jako jedno balení, vidíte pøece, ¾e jsou bonbóny zatavené, nemohla bych vám prodat jen jeden bonbón. A vùbec mì nenapadlo, ¾e by to nìkoho mohlo napadnout.“.
Zákaznice: „Víte vá¾ená co znamená myslet? Nejen, ¾e neumíte odpovìdìt správnì na triviální otázku, ale ještì mì tu budete zesmìšòovat? Tomu øíkáte tr¾ní hospodáøství? Tak víte co? Ty kapky si strète k tìm bonbónùm.“
Paní se pak zprudka otoèila a odešla.
Lékárnice otrávenì vrátila kapky proti kašli a kapky do nosu zpìt do pøihrádek a zeptala se „Dobrý den. Co si pøejete?“
Øíkám, ¾e náplast a vybírám si jednu nudnou a pak ještì jednu... s moc pìknými obrázky.
