Sotva dostala Topolánkova vláda dùvìru, ihned pøišla oficiální ¾ádost Amerièanù o vybudování radarové základny v Èesku. Vìtšina èeských obèanù si však ¾ádnou základnu na našem území nepøeje. To samo o sobì nestaèí, a tak vznikla obèanská iniciativa Ne ZÁKLADNÁM, v ní¾ spolupracuje nìkolik desítek obèanských sdru¾ení a jiných organizací ( www.nezakladnam.cz ). Tato iniciativa si vynutila veøejnou diskusi o vzniku základny ji¾ vloni, kdy¾ se provalilo, ¾e o èeské úèasti na protiraketovém americkém projektu se utajenì jedná ji¾ od roku 2002. Vyplývá z toho, ¾e celý projekt je souèástí geopolitických plánù amerických mocenských skupin reprezentovaných Bushem, Chenyem, Rumsfeldem aj. Ty svou konfrontaèní politikou a lhaním o existujících hrozbách (Saddámovy zbranì hromadného nièení) vyvolaly válku v Iráku, rozvinuly mezinárodní terorismus a znemo¾nily klidné sou¾ití lidí rùzných nábo¾enských pøesvìdèení.
Reakcí na americkou ¾ádost o základnu se stalo 21. ledna protestní shromá¾dìní na Václavském námìstí v Praze. Bylo svoláno narychlo, tak¾e se jej úèastnilo jen okolo 200 lidí, kteøí vyslechli projev Jana Tamáše, mluvèího iniciativy, jinak pøedsedy Humanistické strany (www.humanistickastrana.cz).
O týden pozdìji se konalo další shromá¾dìní, k jeho¾ propagaci paradoxnì pøispìl pra¾ský magistrát neuvá¾eným zákazem pochodu k americkému velvyslanectví.
Byl jsem na obou. Podle mého odhadu se jej zúèastnilo, tentokrát za velkého zájmu sdìlovacích prostøedkù, asi 600 lidí a kromì J. Tamáše na nìm promluvil i známý disident , novináø Petr Uhl. Zajímavá byla úvaha jedné øeènice, která poukázala na to, ¾e vybudování základny by mìlo zachránit tváø americkým republikánùm ve volbách 2008, poté, co Bush bude muset stáhnout vojáky z Iráku.
Podle jejich názoru mezi raketovou a radarovou základnou není ¾ádný rozdíl, proto¾e systém mù¾e být pou¾it jak k obranì, tak i útoku. Umístìním základny bychom se stali nástrojem americké zahranièní politiky, kterou nemù¾eme ovlivnit. Èeská republika nemá v souèasnosti nepøítele a pro boj s terorismem nemají antirakety ani radar ¾ádný význam. Radar zvýší mezinárodní napìtí, napø. vztahy s Ruskem, a rozvine závody ve zbrojení, které urychlí likvidaci sociálního státu. Radar je cílem prvního poøadí v pøípadì konfliktu státù vlastnících balistické støely.
Iniciativa NE ZÁKLADNÁM po¾aduje vyvolání veøejné debaty a vypsání referenda o vzniku základny. Je nadstranická, zalo¾ená na dobrovolnosti, nikdo není za aktivitu placen. Vyzývá spoluobèany ku pomoci tím, ¾e podepíší petici, budou ji rozšiøovat, aby z dosavadních 40 000 bylo dosa¾eno podpisù 100 000. (http://www.nezakladnam.cz/prohlaseni.php)
Na závìr mé osobní dojmy.
Potìšitelné bylo, ¾e 80 % úèastníkù byli mladí lidé do 30 let, podíl seniorù byl nepatrný. I kdy¾ tam byli i mladí komunisté, nešlo o nìjakou akci stoupencù bývalého re¾imu, ani o výron nìjakých antiamerických nálad. Výroky øeèníkù byly pøijímány ¾ivì, obecným souhlasem, skandováním. Zejména pøi prùvodu na americkou ambasádu byl hlas demonstrantù v ulicích dobøe slyšet.
Myslím, ¾e bychom mìli odmítnou kapitulantské hlasy, ¾e vše u¾ je rozhodnuto a ¾e se nedá nic dìlat, ¾e ti nahoøe si stejnì prosadí svou apod. Jsme-li pøesvìdèeni, ¾e odpùrci základny mají pravdu, mìli bychom se pøidat.
Zajímavé èlánky na téma základny vycházejí v Britských listech. Zde je odkaz na nìkteré z nich.