|
||||||
Pøi pohledu na poèmárané záchody
v podchodech metra èi v rùzných podnicích a budovách,
zohyzdìné fasády soukromých domù nebo nevkusné
mazanice kdekoli je to mo¾né si vìt¹ina lidí
povzdechne a na adresu rozmáhajícího se GRAFFITI smìøuje
jadrný komentáø buï vyøèený nahlas èi pouze my¹lený.
Omyl! Skuteèné graffiti nemají s èmáranicemi vandalù
a primitivními sprostými nápisy po zdech, které ji¾
svým pravopisem svìdèí o nevalné intelektuální úrovni
svých tvùrcù, NIC SPOLEÈNÉHO. Naopak jsou èasto
spojována s pojmem "umìní". Graffiti je zále¾itostí
velkomìst a narazit na nìj mù¾ete po celém svìtì. |
||||||
Nejroz¹íøenìj¹í
je ale v USA, kde le¾í i jeho koøeny - konkrétnì na
východním pobøe¾í Spojených státù. Vzniklo pøibli¾nì
v 60. letech v New Yorku a jedná se v nìm vlastnì o pøezdívku
autora napø. Scarf, Scab, Color 2, Cone apod., která
je barevnými spreji vlo¾ena do designu, který autor
pou¾ívá. Ve svìtì se proto ujalo pojmenování
"PIECE". Ten je èasto doplnìn charakterem
(postavou), k ní¾ mù¾e a nemusí mít autor nìjaký
vztah. ®e bývá pøezdívka autora mnohdy neèitelná
a pro oko amatéra umnì skrytá, je èasto autorovou
snahou, nebo» je psaná pouze pro zasvìcené, ve vìt¹inì
pro pøátele nebo pro jiné "writtery" (writter
- slangovì èlovìk, který tvoøí graffiti). |
||||||
Graffiti je mo¾no
vidìt hlavnì na místech jako jsou nájezdy na mosty,
podél velkých silnic, na vagónech metra, u vlakových
tratí apod. Grafi»áci (sprejeøi - jak se jim nyní
hrùznì øíká) jsou lidé ve vìku od patnácti do pìtadvaceti
let, z nich¾ pøibli¾nì asi 60 % stáøím spadá do
skupiny 18-20letých. Samozøejmì je veliký rozdíl
mezi napø. Prahou a New Yorkem, kde toto hobby nese svá
podstatná rizika. Grafi»áci se zde mohou stát obìtmi
války mezi gangy, mohou být smeteni metrem nebo na nì
pøi "práci" narazí nìjakej "úchylák"
- roènì takto v New Yor City umírá mnoho mladých
lidí. Jiný druh nebezpeèí pøedstavuje policie, která
proti graffiti tvrdì bojuje. |
||||||
Z dùvodu
ilegality tohoto oboru se "PIECE" tvoøí èasto v
tom nejproblematiètìj¹ím èase - tj. mezi druhou a
ètvrtou hodinou ranní. Problémy s policií mají
spojitost i s tím, ¾e nejlep¹í graffiti vùbec jsou
k vidìní vìt¹inou v tìch nejnebezpeènìj¹ích ètvrtích
a ghettech. Odtud toti¾ vìt¹ina grafi»ákù pochází
- z chudých vrstev. V New Yorku je to Harlem a Bronx. |
||||||
A proè vùbec graffiti vzniká? Nejspí¹
je to snaha o zvýraznìní se v uniformním mìstì,
posedlost kreslit, potøeba ventilovat a uplatòovat
nesporné umìlecké nadání. 100 % zábava a otázka
cti. Pro èlovìka "mimo" tì¾ko pochopitelné.
Jeden pra¾ský graffi»ák øíká:
"Ve velkomìstì nemá¹ nikdy mo¾nost øíct,
jestli se ti nový stavby líbí nebo ne. Nikdo za tebou
nepøíjde a nezeptá se tì. Tak proè bych mìl já pøed nìkým
vobhajovat to, co dìlám?! Taky ¾iji ve mìstì a jsem
jeho obèan - chci bejt taky vidìt, kdy¾ zrovna nejsem
známej bankéø nebo òákej mana¾er. Proto jdu ven a
støíkám - chci taky nìco øíct a nechci aby mi nìkdo
øíkal tohle mù¾e¹ a támhleto ne!!! Je to prostì
touha po seberealizaci a nezávislosti!". No, a co øíci závìrem: je pouze na Vás, jak se na graffiti budete dívat. |
||||||
Jiøí Muladi |
||||||