Pøesto¾e ¾iji v Kanadì, tak mne dìní v Èesku velice zajímá. Technologie to umo¾òuje s úplnou snadností. Ètu kromì denního tisku také diskuze k nim. Úroveò diskuzí je rozdílná a tak diskuze na SeniorTipu mne, a¾ na výjimky, pøíjemnì pøekvapily. V poslední dobì ponìkud zpomalily a tak bych rád otevøel diskuzi na téma o volebních preferencích. (Mo¾ná, ¾e brzy budete volit znova, já bych tomu dal pøednost.) Pøed nedávnem se jedna ètenáøka podivovala kolik ètenáøù dává na SeniorTipu pøednost levici.
Mne také pøekvapuje (po té totalitì) i nepøekvapuje, ¾e tolik ètenáøù SeniorTipu a platí to i v diskuzích k jiným publikacím, dává pøednost levici. Levicovým stranám vyhovuje, ¾e obèané jsou do znaèné míry závislí na státì a tím, ¾e jsou závislí, volí levici. (Komunisté nastolili socialismus násilím: ukradli velké podniky, pak i ty malé, vymysleli si „køeèky“, které také obrali a tím také zaèali uèit národ závidìt a nakonec v 1953 obrali celý národ o úspory. Rázem si byli všichni rovni, akorát oni rovnìjší). Pravice na druhé stranì chce lidem pomoci, aby se co nejvíce postarali sami o sebe. Levice se schovává za velká hesla sociální jistoty a sociální spravedlnosti. Ve skuteènosti socializmus (i kdy¾ do urèité míry nezbytný) je nìco jako návyková droga. Prostøedkù je tøeba víc a více a proto jich není nikdy dost. Stát se zadlu¾uje. Pøerozdìlováním se odebírají prostøedky z produktivní do neproduktivní sféry a ekonomie, døíve nebo pozdìji, zaène stagnovat, nebo se nevyvíjí tak rychle, jak by mohla.
Po listopadu se ta krajní situace závislosti obèanù na státì pozvolna mìnila a dnes máte èást populace, která u¾ je, nebo bude z pøevá¾né èásti na státì nezávislá. Zùstává tady nejménì jedna generace obèanù, hlavnì pøed penzi a penzistù, kteøí nemìli nikdy pøíle¾itost si nìco vybudovat a spoléhali se, ¾e se stát o nì postará. Ti èasto vìøí levici, pøesto¾e jediná nadìje zlepšení je ve zlepšení ekonomie a to levice neumí. Podívejte se kolem, jak socializmus pracuje i v bohatých státech v Evropì. Kdy¾ pak jedincùm závislým na drogách uberete na dávkách, dìje se hrùza viz nedávno ve Francii a dalších zemích . Také volební program pravice je silnì ovlivnìn právì tìmi preferencemi, ale volba pravice je jedinou mo¾ností, jak se posunout dopøedu. Levice jenom straší, ¾e pravice o¾ebraèí ty nejchudší. Nesmysl, polepšit tìm potøebným je mo¾né jen s lepší ekonomii a to pravice umí.
Jak je to tøeba s penzí pro penzisty v Kanadì. Pracující pøispívají na státní penzi procento z pøíjmu. Pøíjem, ze kterého se pøíspìvek poèítá má stanovené maximum, tak¾e ti kdo vydìlávají více jak toto maximum, z výdìlku nad toto maximum pøíspìvek neplatí. Pøíspìvek se odeèítá ze zdanitelného pøíjmu (malá pomoc státem).
Kromì toho si ka¾dý mù¾e soukromì spoøit na registrovaném úètu do urèité výše a takté¾ odeèíst ze zdanitelného pøíjmu (slušná pomoc státem). U tìchto úspor se úroky nezdaòují (slušná pomoc státem). Na této èástce se èasto podílí zamìstnavatel zavedením podnikové penze, do které podnik navršuje zamìstnancùv pøíspìvek, nìkdy a¾ stejným podílem. Na pøedchozí registrované soukromé spoøení pak zbude rozdíl mezi pøípustnou výši a pøíspìvkem do podnikového fondu. Od 65 let stát vyplácí penzi podle odpracovaných let a starobní pøíplatek, který je pro všechny stejný. Také podniková penze se vyplácí mìsíènì. Soukromé registrované úspory se musí zaèít vybírat podle pravidel stanovených vládou od 69 let (na rozdíl od jiných úspor, do kterých státu nic není). Pomìr státního pøíjmu k podnikovému je v mém pøípadì 1:3. Další pøíjem je pak ze soukromých registrovaných úspor. Celkový pøíjem ze všech zdrojù je zdanitelný. Zde stát dostává nìco zpátky. Penzijní pøíjmy se upravují v¾dy 1. ledna. Státní penze by nám v ¾ádném pøípadì nestaèila, abychom si udr¾eli náš ¾ivotní styl. Ta¾ným konìm je podniková penze. Pøíjem z registrovaných soukromých úspor je na pøepych a cestování.
Ne všichni lidé myslí na svou budoucnost. K té také patøí vlastnictví bydlení. ®ít v nájemném bydlení je s postupem let a inflace, dra¾ší a dra¾ší i tady. V penzijním vìku je pøíjem víceménì konstantní a nájemné se èasem mù¾e stát neúnosným. Co¾ se jistì projeví v Èesku po deregulaci nájemného. Øešit se to ale bude muset, a» u¾ bude ve vládì kdokoliv. V Ontariu existuje vládní podnik, který zajiš»uje a spravuje velikou zásobu bytù pro sociálnì slabší lidi, kteøí platí nájemné jen do urèité výše pøíjmu.