Minerálkový veèerní raut
Úkolu, najít malou hospùdku, a domluvit setkání na minerálkovém posezení na protest proti ¾enám v hospodì u piva, se tentokrát ujal fotograf Chudoba s drogistou Bouèkem.
Obešli postupnì Manifesto Market, moderní street food a kulturní zónu na Florenci, Cocovan boho karavan na Støeleckém ostrovì, kde nabízejí skvìlou kávu, wafle, limonády, restauraci Podolka s terasou v Podolí, kde se pokocháš krásným výhledem na plynoucí øeku Vltavu a Císaøskou louku, kavárnu Èekárna na Výtoni, kde mají krásný vnitroblok se zelení a moc pøíjemnì se tam sedí.
Nakonec, aby to bylo stylové, kdy¾ jde o nealkoholické posezení, vybrali veganskou restauraci U èervené øepy, nedaleko Petøínského areálu. Chtìli zkusit nìco pro nì nìco nepøirozeného, nedoporuèeného, nevyzkoušeného, proti jejich zvyklostem. Nìco pro zdraví, pøirozený pøírodní materiál.
„To je dobøe, ¾e je to tak zastrèený, pochválil si výbìr Chudoba, „alespoò nebudeme mít komplex ménìcennosti, proto¾e budeme bez piva.“
Na zahrádce, krásnì vyplnìné vzrostlými keøi albízie, blýskavky a borovic a pestrými trvalkovými rabaty bylo opravdu pøíjemné prostøedí, vroubené svìtelnými girlandami. V zadní èásti pøed pergolou sedìlo nìkolik hostù.
Samozøejmì, ¾e se vyskytly i námitky, které rozšiøoval doktor Kárný, známý diabetik:
„Pánové, dovedete si nás pøedstavit pøi jemnì perlivé Magnesií? Nebo Mattonce?
Strašná pøedstava, to je jako kdyby chudí ševci pletli svetry pro nudisty, nìco nepøedstavitelného, nìco jako dieta naruby. To je pøímo smrtelný høích! Pomysleli jste na to, ¾e budeme vypadat jako debilové, nebo alkoholici v léèení na vycházce z ústavu?“
S velkou odezvou se nesetkal. Naopak byl nápad pøijat se zvìdavostí, jak to s jejich popíjením dopadne. Obsadili stùl, vedle zahradní kašny, do èela pøipravili ¾idli pro pøedsedu, a praporeèník Chudoba postavil jejich vlajku na pùl ¾erdi. Dùkaz jejich obìti k pivním tradicím.
Všichni byli pøekvapení pøíchodem vrchního s poháry na tácu.
„Pánové, jste u nás vítáni a pøijmìte náš „Welcom drink“!
Vytvoøila se ú¾asná pøíjemná atmosféra. Nikdo neèekal pøípitek s Crodino. Tento tradièní nealkoholický aperitiv je osvì¾ující a lehký. Má jemnou hoøkou chu» a je ideální pro pøivítání hostù. Tato chu» je výsledkem italské tradièní receptury bylinných extraktù a destilátù, peèlivì vybraných rostlinných a ovocných kouskù.
S širokými úsmìvy si pøi»ukli a sborovì provolali: „Dìkujeme šéfe! Jen dál!“ Nìkteøí hosté kolem pokývali hlavou, jako by rozumìli, co to znamená.
„Po téhle ambrózii nebo nektaru chcete pít Magnesii?“ rozhlédl se doktor Kárný po ostatních, „otøásám se od svìraèe a¾ po hlasivky. Jen to vidím a mám husí kù¾i jak neštovice.“
„Pánové, nezlobte se na mnì, ale byl jsem ji¾ na nìkolika rautech a bylo to nároèný,“ nedal pokoj školní inspektor Hanák, „takovej raut má bejt vyvá¾enej, má nabídnout jídla z teplé i studené kuchynì. Tøeba tradièní maïarský vepøový guláš, øízeèky, ¾ebírka, krkovièka, kolena, peèenou vepøovou kýtu, nebo tøeba pošírovaného norského lososa.“
„To jste úplnì vedle,“ chtìl ho pøerušit redaktor Kolda. Hanák se zastavit nedal.
„Ve studený kuchyni je nejlepší roastbeefový sandwich v chlebu, nebo mini Burgry s trhaným masem, kachním prsíèkem, tatarák s chlebovým chipsem.“
„V¾dy» jsme ve veganským podniku,“ pokraèoval Kolda ve snaze Hanáka zarazit. Kdepak, Hanák jel dál.
„Heleïte, chutné saláty, pomazánky, oblo¾ená prkýnka sýrù a extra uzenin.“
Osamìlé protesty inspektora Hanáka a odmítání pokraèovat neuspìly. Zvìdavost zvítìzila. Všichni se zaèetli do jídelního lístku, v nìm¾ je pøekvapily pro nì naprosto neznámé názvy. Aby akci podpoøil, slíbil redaktor Kolda reportá¾ do èasopisu Vèelaø s jmenovitou publikací na webu a fotografiemi všech èlenù klubu.
Rozvinula se na jejich zvyklosti podivná debata. Kolem stolu šla postupnì slova nadìje. Snad to pro jednou vydr¾íme ve zdraví. Doubek musel slíbit, ¾e poslední minerální doušek bude napìnìná plznièka. Jak to zaøídit, Doubek nevìdìl, byl to problém.
„Jde o to, jestli je lepší pít vodu s bublinkami, anebo bez nich,“ rozvinul debatu doktor Kárný, „hygienici a nìkteøí felèaøi se prý domnívají, ¾e výhodnìjší je voda bez bublinek, proto¾e bublinky dìlají ve vodì kyslièník. Kdy¾ se voda bublinkami naplní moc, a my to vypijeme, pøekrví se nám ¾aludek. Pozor na to.“
„Kolik kyslièníku mù¾e mít v sobì jedna jemnì perlivá bublinka?“ nedoèkavì se zeptal pan Váša. Na to se všichni zasmáli a pøekvapivému dotazu vìnovali místo odpovìdi jen údiv.
Naštìstí pøerušil úvahu o bublince vrchní, který pøišel plnit jejich pøání a nabídl nìkolik nealkoholických nápojù. Dívali se na nìho jakýmsi zoufalým pohledem, proto¾e si nikdo nebyl jistý, jestli to, co si vybere mu bude také chutnat.
U nápojù to bylo jasné. Jednoznaènì zvítìzila v prvním kole Magnezia jemnì perlivá. U jídel to tak jasné nebylo. Vrchní trpìlivì vysvìtloval, co jednotlivé názvy znamenají, dokonce nabídl katalog barevných fotografií nabízených jídel. Samozøejmì všechno vychválil a ujistil pány, ¾e u¾ nikdy více nebudou ¾ádat staroèeskou kuchyni, sice dobrou, ale nezdravou.
Pøíliš dlouho nevybírali. Doubek vybízel, aby nezdr¾ovali a nechali si poradit vrchním. Tak¾e se to rozjelo. Jako pøedkrm dostali všichni pikantní salátek z fermentované zeleniny s ¾itným chlebem. Doubek s Bouèkem si dali houbové rizoto na bílém vínì s tempehem, shitake, ¾ampiony a parmezánem. Jen se jim oèi zakroutily. Kárný s Chudobou a Koldou objednali salát s rozpeèeným kozím sýrem, chery rajèátky, hroznovým vínem, rukolou a brusinkovým sirupem. Tváøili se pøitom, ¾e jde o pokus je otrávit.
Hanák s Vášou se dost dlouho rozmýšleli, tak¾e jim vrchní doporuèil pórkové kari s veggie kulièkami. Jen smutnì pokývali hlavou na souhlas, pøi zmínce o veggie kulièkách jen vzdychli. Kdyby jim nìkdo našeptal, ¾e jsou to dietní býèí koule, tak by tomu vìøili.
Mezitím servírka pøinášela ka¾dému láhev jemnì perlivé Magnézie s broušenými sklenicemi a vedle vlajky na pùl ¾erdi rozsvítila sklenici se svíèkou.
Cítili se spokojenì a pøíjemnì. Jen nìkteøí stále mysleli na varování pøed následky u¾ívání kyslièníku v bublinkách. Všem obavy ještì ke všemu zvýšil doktor Kárný, který si nenechal pro sebe zkušenosti ze svých pobytù ve Františkových lázních.
„Víte, kyslièník uhlièitý toti¾ zvyšuje vyluèování ¾aludeèních š»áv a zrychluje prùchod potravy ¾aludkem i trávicím ústrojím. Plyn mù¾e v ¾aludku vyvolat nepøíjemný tlaky. Pøi nich se nìkterým lidem napne ¾aludek a tím vznikne tlak na bránici, který nìkdy vyvolá svíravý pocit na hrudi, mírnou poruchu srdeèního rytmu, problémy s dechem a z toho vyplývající pocit úzkosti,“ vysvìtloval podrobnì.
„Doktore,“ sna¾il se ho pøerušit Kolda, „vy nás lekáte!“
„Ale ne, jen pøibli¾uju úèinky. Projevy jsou nepøíjemné jen pro lidi s nemocným srdcem. Staèí si odøíhnout a zbavit se pøebyteèných plynù.“
„Prdnout asi nestaèí, viïte doktore,“ poznamenal pan Váša.
Odpovìdi se nedoèkal. Všichni dostali svá jídla, která podrobili nejdøíve vizuální prohlídce a opatrnému ochutnávání. Jedli s chutí a skuteènì zapíjeli èerstvou jemnì perlivou Magnézií.
Chvílemi pokraèoval mezi jednotlivými doušky i doktor Kárný:
„Podívejte se, kyslièník uhlièitý je v normálních koncentracích pro tìlo neškodný. Ovšem pøi vyšších koncentracích mù¾e zpùsobit i otravu. Lehèí otravy se projevují bolestmi hlavy, bušením krve v hlavì, tlakem na prsou a závratìmi. Pøi t쾚ích otravách mù¾e dojít k mdlobám, slabosti a zvýšení tìlesné teploty.“
„Je¾íšmarjá doktore u¾ pøestaòte,“ ¾adonil inspektor Hanák, „mnì koneènì zaèaly ty veggie kulièky chutnat a vy mnì sugerujete tlak na prsou. U¾ toho nechte a jezte radši ty své kozí sejry.
Ke cti malostranských hospodáøù je nutno pøipsat, ¾e objednaná veganská jídla všichni snìdli, pøi hojném zapíjení jemnì perlivou Magnezií.
Vrchní byl také spokojen a nabídl pánùm jako digestiv mandlový nealkoholický koktejl. Zpùsobil tím velké rozpaky, proto¾e na nìco takového nebyl nikdo z nich zvyklý. Kdy¾ se dozvìdìli, ¾e jde o mandlový sirup s perlivou vodou, citronovou kùrou a lístky bazalky, vèetnì drceného ledu a plátkem okurky, souhlasili všichni.
„Nìco vám pánové øeknu,“ ozval se diabetik doktor Kárný, „ne, ¾e bych furt rebeloval, ale to co se s námi tady dìje, to je nìco nepøestavitelného. V¾dy» my tady zahazujeme naši hrdost a èest. Dobrovolnì si ¾aludky plníme kyslièníkem uhlièitým, pijeme sladký koktejly a øedíme se jemnì perlivou Magnézií. Jíme zeleninu na všechny zpùsoby. To je zkouška odvahy, tohle vydr¾et.“
„Já myslím, ¾e dnešní setkání je pro nás u¾iteèné,“ prohlásil rozšafnì in¾enýr Doubek, „vyzkoušeli jsme si pití nealkoholické, zdravé minerální jemnì perlivé vody a nebudeme mít za zlé, ¾e i ¾eny pøišly na to, ¾e není nic lepšího ne¾ zahodit morální zábrany a zajít do hospody na pivo. Tím souèasnì naznaèuji, ¾e tu druhou láhev Magnézie ji¾ nedopiju.“
„Pánové já také konèím,“ rezolutnì prohlásil doktor Kárný, „jasnì cítím, ¾e mi bobtnají mozkové buòky a cítím se nafoukle. Mù¾e kyslièník uhlièitý èlovìka nadnášet? Kdo na tenhle otøesný nápad vlastnì pøišel? Pivo se snad pije od stvoøení svìta, né!“
„Pane doktore,“ ustrašenì s zeptal Chudoba, „vy tedy øíkáte, ¾e kdy¾ se pije pøíliš mnoho vody, mù¾e dojít k otravì vodou, intoxikaci nebo k narušení mozku. Tedy, kdy¾ je v mozkových buòkách pøíliš mnoho vody zaèínají bobtnat?“
„Jó, to teda jó! Kdy¾ buòky v mozku oteèou, zpùsobí tlak v mozku. Èlovìk pak mù¾e být zmatený, ospalý a bolet ho hlava.“
„Pánové, to je šílený, já myslel, ¾e bìhám na WC èastìji po pivu, to jsem se mýlil,“ omlouval se pan Váša, „po tìch bublinkách to mám jako štafetu. Doporuèil bych pití minerálky pro trénink na krátký bìhy.
To se nezastavíte. Pardón, u¾ musím zase bì¾et.“
V tom rozrušení to vzal na druhou stranu ke vchodu, místo k pergole v zadní èásti zahrady. Ve chvilce upaloval kolem na správnou malou stranu, jen se za ním prášilo. Ostatní mu za jeho výkon uznale zatleskali. Kupodivu se pøidali i nìkteøí hosté.
„Jestlipak víte pánové,“ pøidal se po uklidnìní situace fotograf Chudoba, „¾e kdy¾ jsem šmejdil po originálních místech v okolí, objevil jsem místní minerální prameny. Na Nebozízku jsou štoly pod lanovkou, které jsou z asanace roku 1985. Voda z nich teèe do Èertovky. Další jsou u Strahovského kláštera poblí¾ odtud. Samozøejmì ty pramínky, jako tøeba Petøínka a Peklo, zkoušet nebudeme.“
„To tedy nebudeme,“ horlivì pøisvìdèil rebelant doktor Kárný, „dr¾me se radìji doporuèeného mno¾ství, abychom nevlítli do extrémù. V lázních nám øíkali, ¾e dospìlý èlovìk by mìl dennì pøijmout 30 a¾ 45 mililitrù tekutin na kilogram své váhy.“
„Kolik mililitrù to dìlá vám?“ zeptal se Chudoby provokativnì drogista Bouèek.
„Teï vám to po tom rozpeèeným kozím sejru neøeknu,“ bránil se Chudoba, ale doma si to spoèítám.“
„Já uznávám, ¾e pití minerálek má svùj význam,“ pøiznal i drogista Bouèek, „pití minerálek jako souèást terapie, to je dlouhá historie. Traduje se to pøece u¾ od antiky, Øecko, Øím. Mám v krámì taky nìkolik druhù. Nìkteré jsou vhodné pro ka¾dodenní pití, jiné jen nárazovì nebo v lázních.“
„Taky si myslím, ¾e je lepší pít je v menších dávkách nìkolikrát dennì,“ pøidal svùj rozum pan Váša, „je to skuteènì lepší, ne¾ celý den nepít a pak se nalejt litrem vody naráz.“
Pánové si dokázali, ¾e pro správné fungování lidského organismu jsou tekutiny nezbytné. Vìdí, ¾e mají dodr¾ovat pitný re¾im, co ale kdy¾ jim obyèejná voda nechutná a násilím do sebe nalijí sotva dvì sklenky dennì? Ne¾ nepít vùbec, je lepší dopøát si klidnì nìkolik sklenic plznièky. Po této veganské zkušenosti zjistili, ¾e tudy pro nì cesta nevede.
.jpg)
.jpg)