Co jídávali naši pøedkové o velikonoèních svátcích? Urèitì daleko více ne¾ my dávali pøednost zdravé stravì. Podívejte se, jaký byl jejich jídelníèek v porovnání s naším, co v nìm chybìlo a co naopak pøebývalo.
Popeleèní støeda
Velikonoèní dny mìly pøísná pravidla pro skladbu jídelníèku. Na Popeleèní støedu mnohde vaøívaly hospodynì nìco, co na první pohled nevypadalo pøíliš atraktivnì: natrhly napøíklad pøi otáèení bramborák nebo zmáèkly vdolky k jedné stranì. Na Zelený ètvrtek se vedle jidášù všelijakých tvarù namazaných medem pøipravovalo také další peèivo, jako tøeba preclíky, pletence nebo škvarkové placky. Vaøila se i velikonoèní nebo jarní polévka s mno¾stvím zdraví prospìšných bylinek.
Zelený ètvrtek
Na Zelený ètvrtek se k jídlu doporuèovalo hodnì zelené stravy, proto¾e jedinì tak byl èlovìk potom po celý rok zaruèenì zdravý. Kromì petr¾elky, pa¾itky èi mladé kopøivy byl oblíbený také libovonný popenec - pyskatá rostlina, jí¾ se pøièítala èarovná moc. Mìl chránit pøed mnoha nemocemi, dokonce i pøed morem. Konzumovaly se rovnì¾ tìstoviny se zeleninou èi špenát.
Velký pátek
Na Veliký pátek v minulosti zejména starší vìøící lidé dodr¾ovali opravdový pùst, pøi nìm¾ do úst nevzali ani sousto. Kdo nevydr¾el jíst, ten si mohl dát rybu. Ne všude se však podaøilo sehnat rybu za pøijatelnou cenu, nìkde byla opravdovou vzácností. Proto se pekly velkopáteèní náhra¾ky vytvarované do podoby ryby z bramborového èi jiného tìsta. V postní dobu nebylo na mnoha místech povoleno po¾ívat kromì masa i ¾ivoèišné omastky a vìtšinou ani mléko a vajíèka. Hospodynì pøipravily zpravidla pouze jedno jídlo za celý den, kterým bývala hustá a sytá polévka z kysaného zelí, ze špenátu, z kmínu a koøenové zeleniny, z brambor, fazolí a hrachu. Pøi podávání se polévka hojnì posypala nasekanou pa¾itkou nebo petr¾elkovou natí.
Bílá sobota
Na Bílou sobotu bývala hlavním pokrmem nádivka, velikonoèní buchta, sekanice, sekanina, velikonoèní svítek, nesmìl chybìt ani dozlatova upeèený mazanec.
Hod bo¾í velikonoèní
Velikonoce vyvrcholily o Velikonoèní nedìli neboli na Hod bo¾í velikonoèní. Stùl byl slavnostnì prostøený a jídelníèek pøekypoval slavnostními jídly. Zaèínalo se masovým vývarem, nechybìlo peèené èi sma¾ené kùzle, pøípadnì skopové v rùzných úpravách, jinde zase králík èi drùbe¾, pokrmy z vepøového masa, uzené i lahodná šunka a dort. Skuteèného beránka si mohli dopøát jen zámo¾nìjší lidé, tøeba¾e se ovcí v našich zemích pìstovalo pomìrnì dost. Chudší si vypomáhali náhradou - ve speciálních hlinìných èi litinových formách, které jsou dodnes tradicí, pekli beránka ze sladkého tìsta s rozinkami místo oèí.
Velikonoèní pondìlí
Èas koledy a pøedevším vajec o Velikonoèním pondìlí jednoznaènì naznaèuje, co kuchyni v této dobì vévodilo. Jsou to vejce v nejrùznìjších úpravách - nasekaná do salátù, plnìná, v omáèce, sma¾ená, v sekaném masu i jako krokety. O Velikonocích mìly v kuchyni také velký význam èerstvé bylinky, mladé lístky kopøiv, lístky špenátu, popenec, libeèek, petr¾elka, pa¾itka a lebeda, do bylinkové polévky se pøidávaly lístky smetánky, chudobky a fialky.
Iva Koøínková
Zdroj:Velikonoce nejen v kuchyni. Ivo ®elezný, Praha, 2001.