Slovo podnikatel
Kdo si pozornì prohlédne slovo podnikatel, zjistí, ¾e je to ryzí substance v¹ech informací potøebných k tomu, aby èlovìk zbohatnul. Nevìøíte? Tak ètìte se mnou:
P - prostøedí
O - obchod
D - danì
N - neplatièi
I - inflace
K - kapitál
A - aktivita
T - trh
E - ekonomika
L - lidé
Zaènìme tedy prostøedím. Kdy¾ se mìní pozvolna, je to vývoj, kdy¾ zlomem, jde o revoluci. Historicky nejvíce revolucí na hlavu obèana pøipadá v banánových republikách a nejspí¹ taky v Èeské republice. V ka¾dé revoluci dochází k hromadným pøesunùm velkých majetkù - jinak by nemìlo smysl revoluci dìlat. Ka¾dý velký majetek má svùj pùvod v nelegálních a hrùzyplných akcích. Napøíklad ve Francii kvùli tomu vyvra¾dili hugenoty, v USA indiány, pro anglickou korunu hromadil majetek pirát sir Francis Drake a podobnì. Ov¹em kdy¾ velké majetky definitivnì dostaly svého majitele, zájem o revoluce se vypaøil a nastal vývoj. Podle mého právì pro¾íváme úplnì stejný proces, akorát se zhruba stoletým zpo¾dìním. Proto je u nás v souèasné dobì mo¾né cokoli a malému podnikateli, který by - chraò Pánbùh - chtìl být navíc je¹tì poctivý, nezbývá, ne¾ tento fakt respektovat. Prostì poøádek a vývoj nastane a¾ poté, kdy¾ se rozdìlí v¹echny velké majetky.
Co se týèe obchodu, ten s prostøedím velmi úzce souvisí. Ve vyspìlých ekonomikách platí: kdy¾ chce¹ zbohatnout, nedìlej politiku, dìlej obchod. U nás je to pøesnì naopak: kdy¾ chce¹ zbohatnout, bì¾ do politiky a udìlá¹ dobré obchody. V¹imnìte si, ¾e samotnou výrobou èehokoli se zbohatnout nedá. Já aspoò neznám ¾ádnou bohatou osobnost Èeské republiky, která by zbohatla ve výrobì. Na druhé stranì je pravda, ¾e prodat je dnes vìt¹í problém, ne¾ vyrobit. Proto jsou katalyzátorem obchodu provize, co¾ je nìkdy slu¹né slovo pro úplatek.
D jako danì. Sly¹ela jsem, ¾e danì jsou trestem za ¹patnì vedené úèetnictví. V ka¾dém pøípadì se v¹ak nedivím, ¾e se asi nikomu do placení daní nechce. Co je toti¾ jejich podstatou? Sní¾ení zisku podnikatele z titulu státní direktivy. Stát si prostì spoèítal, kolik penìz bude potøebovat a tuto sumu na podnikatelích vymáhá, ani¾ by se jich zeptal na jejich názor, ani¾ by se k nim choval jako k zákazníkùm. A tito podnikatelé tøeba vùbec nechtìjí platit senát, zduøelý parlament a dal¹í administrativu. Cítí to jako neférové jednání a proto se ka¾dý z nich sna¾í danì "optimalizovat". Èesky to znamená - zaplatit co nejmíò, nejradìji nic.
Neplatièi. Opìt se jedná o specifickou situaci pro Èeskou republiku. Dodavatel dodá zbo¾í, prodejce je prodá, ale místo penìz dodá dodavateli nanejvý¹ omluvný dopis, v nìm¾ vysvìtluje svou platební neschopnost a ¾e mo¾ná nìkdy pøí¹tì... A proto¾e se tyto situace øetìzí a nabalují po celé republice, vzniklo tak bezmála nové prùmyslové odvìtví, zabývající se likvidací dluhù, nìkdy i s dlu¾níky. ®ádná legrace, peníze neznají slovo slitování.
Inflace je dal¹ím neveselým pojmem souèasné doby. Moje babièka ji charakterizovala øíkánkou: Kilo muky, dva nanuky, ¹pulka niti, stovka v .... Já sama nemám co nového dodat k tomuto jevu, popsaném v ka¾dé ekonomické uèebnici.
Kdy¾ èlovìk zaèíná uva¾ovat o vlastním podnikání, tak obvykle má nápad a nemá kapitál anebo má kapitál- a nemá nápad. Je-li dostateènì umínìný, po nìjaké dobì se mu to scvakne, tak¾e má i nápad i kapitál, ale jestli nìco nedomyslel, tak po dal¹í dobì nemá ani nápad, ani kapitál. Pøitom speciálnì v Èeské republice musí domý¹let vìci, na které by ve vyspìlých ekonomikách nemusel ani pomyslet. Jinak má kapitál tu podivuhodnou vlastnost, ¾e kdy¾ je z cizího, tak z nìj krev neteèe. To je podstatou v¹ech korupcí a podezøelých sponzoringù /Proè bych ti nedal cizí kapitál, kdy¾ ty mi za to zalo¾í¹ mùj vlastní./ Ale komu kapitál øíká "pane", ten si poøádnì rozmyslí, ne¾ mu nechá pustit ¾ilou.
Dal¹í pojem na øadì je aktivita. Obecnì platí, ¾e pøiná¹í výsledky a tudí¾ i závist. Jestli si ale nìkdo myslí, ¾e aktivitì /rozumìj poctivé aktivitì/ se dnes meze nekladou, nemá tak docela pravdu. Kromì v¹ech problémù, o kterých jsme u¾ hovoøili, proti tomu stojí i nemocenské a sociální dávky u lidí s mírnì podprùmìrnými platy. Napøíklad pìtièlenná rodina, pakli¾e jsou rodièe nezamìstnaní, dostane dnes na sociálních dávkách od magistrátu okolo 11 000 korun. To odpovídá platu asi 14 000 Kè hrubého. Prùmìrný plat se v¹ak pohybuje kolem 11 000 korun, èili kdy¾ zùstane matka v domácnosti /tøi dìti jsou tøi dìti/, prùmìrný otec pøinese domù ménì, ne¾ jsou sociální dávky. Proto zùstane v domácnosti taky a je po aktivitì. Podobné je to i u dávek nemocenských, kdy jen podle seznamu poznáte, kdo má ve firmì mana¾erský plat /¾ádné nemocenské/ a kdo podprùmìrný /hodnì nemocenských/.
Trh. Jeho neviditelná ruka je prý schopna v¹echno vyøe¹it. Do jisté míry ano. Jestli¾e se z bývalé mlékárny na rohu stane øeznictví, zafungoval trh. Kdy¾ øezník za pùl roku zkrachuje a stane se z nìj knihkupectví, opìt zafungoval trh. Jen¾e u¾ za tøi mìsíce je na tomto místì bufet s hot dogy. No a o nìco pozdìji to skonèí u sex shopu. Kdo ¾e ty pøestavby a nesplacené úvìry zaplatí? Zkrachovalí podnikatelé, kteøí nemají nic a pøitom jezdí v luxusních autech, napsaných na své man¾elky? Ani náhodou. Zaplatí to spoleènost, tedy my. Nebylo by proto mnohem prozíravìj¹í, kdyby starosta obce øekl: "Zbláznil ses? Tøetí øezník tady na tom plácku? My tu potøebujeme holièe." Tento pøípad je zároveò ilustrací rozporu mezi monetarismem a keynesiánstvím. Ale není to zas tak jednoduché. Nutno toti¾ dodat, ¾e není hor¹ího majitele èehokoli, ne¾ je státní úøedník.
Ekonomika je velmi ¹iroký pojem, proto se jen struènì zmíním o té "makro" a "mikro". Kdy¾ mi nìjaké události v makroekonomice nejsou jasné, pøevedu si je jakoby na na¹i rodinu - a rázem se v¹echno zprùhlední. Dal¹í mùj laický poznatek je, ¾e makroekonomika se chová jako vláda: eviduje, pøerozdìluje a koncepènì nebo nekoncepènì ovlivòuje. Mikroekonomika je proti tomu jako lid: tvoøí a sna¾í se co nejvíce obalamutit vládu. Pokud se nepletu, ideální propojení makro a mikroekonomiky zatím nikdo nedokázal definovat. S vládou a lidem je to podobné.
A nakonec to nejdùle¾itìj¹í - lidé. Kdy¾ jim ¹pièkový vládní ekonom øekne, ¾e nezná ¹pinavé peníze, srdíèka v¹ech lumpù v tu ránu pookøejí. A kdy¾ tentý¾ ekonom uspoøádá veèeøi s premiérem, na kterou pozve øeditele státních podnikù s podmínkou vstupu za statisícové èástky a potom ty milióny pøelije do své stranické pokladny, je podnikatelská morálka v háji. Pøitom výsledky ka¾dé ekonomiky jsou zásadní mìrou ovlivòovány morálkou lidí. Jen¾e to je kapitola, kterou ryzí ekonomové do svých traktátù povìt¹inì nezahrnují. Bohu¾el. Já opravdu pova¾uji morálku lidí za pravý koøen v¹ech problémù v podnikání.
P. S. Jestli i po pøeètení této úvahy se najde nìkdo, kdo by chtìl u nás zbohatnout poctivým podnikáním, je buï neuvìøitelný fantasta nebo opravdu ví, co chce. V ka¾dém pøípadì mu závidím.
Jiøí Muladi