Na èeských silnicích zemøelo za posledních deset let pøes tøináct tisíc lidí. Celospoleèenské ztráty v dùsledku dopravních nehod pøesahují podle ministerstva dopravy roènì padesát miliard korun. Kolik lidí zemøelo za stejné období ve svìtì, kolik jich bylo zmrzaèených, jaké byly náklady na léèení ranìných, to bychom pracnì museli hledat ve svìtových statistikách. Jsem pøesvìdèen, ¾e by to bylo ohromující èíslo.
Za uplynulé dva roky zemøelo ve svìtì 80 lidí na ptaèí chøipku. Tato skuteènost zmobilizovala vlády, výzkumné laboratoøe a mezinárodní organizace k tomu, aby hledaly úèinná opatøení k minimalizaci eventuálních následkù pøenesení nákazy na èlovìka. Ohromující èísla statistik vypovídajících o mrtvých a zranìných v silnièním provozu však vyvolávají pouze nezávazná varování a eventuálnì apelování na dodr¾ování pravidel silnièního provozu. Na druhé stranì však továrny chrlí další a další auta, jejich¾ maximální rychlost podstatnì pøevyšuje povolené maximální limity, které ve vìtšinì zemí, kromì SRN, se pohybují okolo 130 km/hod. Závody na uzavøených tratích pak ukazují motoristické veøejnosti limity lidských schopností i mo¾ností strojù a zároveò vyvolávají touhu po následování. Cestovní vozy s mo¾nou maximální rychlostí okolo 200 km/hod. si pak mù¾e koupit ka¾dý, kdo na to má peníze. Domnívat se, ¾e nebude mo¾ností stroje vyu¾ívat, je naivní. Silnièní kontroly jsou jen obèasné a ten, kdo má na drahé auto, mù¾e riskovat i pokutu, ani¾ by si pøipouštìl, ¾e jeho jednání je rizikové a ohro¾ující ostatní úèastníky silnièního provozu.
Bìhem tisícù let se toti¾ lidský organismus vyvíjel tak, ¾e maximální rychlost, k ní¾ se pøizpùsobil, je rychlost chùze, která je okolo 5 km/ hod., krátkodobì je mo¾no ji mírnì zvýšit. Dnes se však mù¾e èlovìk posadit do rychlého auta, bìhem sekund dosáhnout stovky, a nepotøebuje k tomu nic víc, ne¾ potøebný vìk a pøíslušné finance. Je pravda, ¾e piloti obsluhují stroje pohybující se podstatnì vìtší rychlostí, ovšem jsou to vybraní lidé, dlouhodobì školení, s omezením vìkem, pod pøísnou lékaøskou kontrolou a mají ku pomoci mnoho dalších pøístrojù a pomoc ze stanoviš» øízení leteckého provozu. Naproti tomu øidiè auta na silnici mù¾e být nezkušený, unavený, nezodpovìdný, nepozorný, nemocný, nesoustøedìný po psychické zátì¾i vyvolané pracovními nebo rodinnými problémy atp., a kdy¾ vyvstane nenadálá událost, není schopen se s ní vyrovnat. „Dostal smyk“, napíší v novinách, jakoby to byl nìjaký dar shùry a nikoliv vìdomé èi nevìdomé porušení fyzikálních, a nezøídka i lidských, zákonù.
Je s podivem, ¾e mezinárodní organizace se nezasazují o to, aby cestovní vozy nemìly mo¾nost pøekonat maximální rychlost, dejme tomu 150 km/hod. Aby výrobci soutì¾ili pøedevším ve vybavení bezpeènostními prvky, které by zabránily pøekraèovat rychlost napø. pøi ztí¾ených povìtrnostních podmínkách nebo pøi nebezpeèném odstupu od vpøedu jedoucího atp. Mnozí øidièi si toti¾ nejsou schopni uvìdomit, ¾e fyzikální zákony nelze ukecat,( nemají sluch), uplakat, (nemají svìdomí) a nelze je ani uplatit, proto¾e nemají kapsu. A tak by mìlo být na rozhodnutí moudrých v Evropském parlamentu, aby dalším mrtvým v dopravním provozu zabránily takovými omezeními pro výrobce, které by nebezpeèí vzájemného vyvra¾ïování úèastníkù silnièního provozu limitovaly. Obávám se však, ¾e by to vyvolalo stejný rozruch, jako kdy¾ se ministr Rath pokouší svými opatøeními omezit nadmìrné odsávání penìz ze zdravotních fondù. Najít politiky, kteøí by mìli odvahu postavit se automobilové lobby je asi jen nádherná scifi, proto¾e by ihned povstalo nemálo tìch, kteøí by se bouølivì pohoršovali nad tím, ¾e si nìkdo dovoluje omezovat jejich právo ohro¾ovat jiné.
Automobilismus kromì pøedností rychlého pøesunu osob i zbo¾í však má i mnoho jiných ne¾ádoucích následkù. V zájmu byznysu desetitisíce kamionù nièí ¾ivotní prostøedí, krajinu a poškozují zdraví obyvatel v sídlech, jimi¾ projí¾dìjí. Nové dálnice krájejí krajinu a znemo¾òují pohyb a pøesun mnoha ¾ivoèichù, kteøí mají stejné právo na existenci, jako èlovìk. To je však ji¾ jiná smutná kapitola ¾ivota na zemi, v ní¾ motorismus ovládl ¾ivot obyvatel.