ROVNOVÁHA - Veselé Vánoce Schopnost udr¾et polohu tìla v prostoru... jo, stavím si pod nohy balanèní náèiní prakticky dennì, je to mùj denní chleba, trénuju to, balancuju, ale udr¾et polohu duše v bì¾ném dni, a ještì v tom pøedvánoèním, je nìkdy sci-fi.
Balím dárky ještì dlouho po pùlnoci a ráno zírám jak vyvoraná myš na øvoucího budíka. Høbitov o¾il, soused má infarkt, barák narušenou statiku a já hnípu. No, 15 minut do zvonìní, dcera škola, potom trénink...to nedám...dám! S rychlostí svìtla naházím hadry na sebe i dceru, která si v pohodièce vlaje bytem, grrr! Kafe do auta, skvìlý nápad, biju se vítìznì do prsou, jak skvìle jsem to vymyslela a zatímco se jednoruè sna¾ím pøipoutat, vzápìtí mohu vìštit budoucnost dneška z lógru v klínì. Èas? Pìt minut do zvonìní. Sakra! Pøevleèení nepøipadá v úvahu. Zlatý èerný hadry! Trénink za pùl hodiny...hm, pøedstava, ¾e se budu v úvodu tréninku maskovat za bosu ještì ušla, ale hodina tréninku schovky klientovi za zády mi pøipomnìla Mr.Beana... Nic, jedem, pøedávka dcery škole, uf, pumpa, èištìní kalhot, teï vypadám jako kdy¾ jsem neudr¾ela moè...je to posun, pøed tím jsem vypadala, ¾e neudr¾ím stolici. V autì sušárna, tak¾e pøed dveømi klientky stojím vyfoukaná od ji¾ního vìtøíku, úsmìv. A vida, pøišla kompenzace. Klientka se mi poprvé po pùl roce postavila z lehu bez opory ¾idle! Sklízím plody pùlroèního cvièení! Jo, je to dobrý, takhle to má vypadat, tohle je rovnováha...dala bych si kafe!
A je to ještì lepší, sms od klienta, který zhubnul další 4 kg! Jásám, tak se to dnes pøevá¾ilo, jedna blbá kávová pøíhoda ku dvìma dobrým zprávám.
V krku pouš», rychle vodu, láhev, taška, apartní prádlo, abych se pøedvedla fyzioterapeutce v plné kráse. Sedím v busu a chválím se za krásné napøímení, u¾ívám si Adele v uších...cítím, jak se natahuju a¾ do pøíjemného chladu v hy¾dích...oou, láhev potøebuje víèko, to ví i mimino! Adele típnu zobák a koukám, ¾e sedím jako kachna v lou¾i. Uzávìr! Doma! Blbec! Spolucestující nepøítomnì zírá z okna, kapesníèky padly všechny. To je dneska nìjaký mezinárodní den polévání se nebo co? Jak po køtinách se vítám s kamarádkou fyzioterapeutkou a po pochvale, jak skvìle vypadám, jí nastavuju zadnici, aby vidìla, jak skvìle vypadám i zezadu. Prádlo durch, oblékám apartní spoïáry - asi erár. Hlavou mi jde, ¾e do Playboye dnes konkurz neudìlám! To jsem se pøedvedla! Diskutujeme o rovnováze tìla a já to slovo zaèínám nenávidìt. Jo, dnešek je v rovnováze, pouze v jiném poøadí.
Vlastnì ne tak úplnì. Vánoèní veèírek ve školce, kde jsem teda zvrhla zapálenou svíèku...ale to u¾ k dnešku nìjak patøí. Kamarádka, která to s námi sdílela. Kamarádka, která uvaøila oblíbenou polívèièku pro mého syna. Známá, co nezištnì doprovází mou dceru na krou¾ek. Jsem rovná, po zákroku fyzioterapeutky - kamaradské výpomoci i bez bolesti pod lopatkou.
Budou Vánoce. Kromì kapra se všichni sejdeme ¾iví u jednoho stolu. Jo, byl to skvìlý den, i kdy¾ nebyl v rovnováze, duše v rovnováze zùstala. Jen to kafe bych si dala!!!
A» je tedy pøíští rok v rovnováze nejen vaše tìlo, ale hlavnì vaše mysl. A» máte ve špatném dni v¾dycky sílu najít to dobré, a» máte chut ¾ít, a» máte chu» se pohybovat. Veselé vánoce!
* * *
JAK JSEM O®IVILA PAVLA
Máme doma pavouka. Jmenuje se Pavel a bydlí na záchodì ve skøínce vodomìru. Øíkali jsme naší malé Julèe, aby brala pavouky jako kámoše. A co tam dìlá?
Pije pivo a kouká na telku, no. Vèera jsem ale zjistila, ¾e zmìnil bydlištì. Blbec! V Mrazáku 2, Šuplík 3. Diagnoza: hypotermie.
Pøipravuju pohøeb a on pohnul nohou. Hibernace u pavoukù? Mo¾ná vykoukal v telce na hajzlíku, jak se lidi nechaj zmrazit a šel na to po svým. Nebo si šel pro chipsy do špajzu a... splet si dveøe?
Opatrnì ho vyndávám s hovìzím. Vybavuju si kurz první pomoci - ¾ádný alkohol, pomalu ohøívat… umìlý dýchání? Ne, ne¾ije. Jsem smutná, chtìla jsem být svìdkem zázraku.
Ulo¾ím ho na vatièku a strkám zpátky hlavu do mrazáku, abych pokroèila v inventuøe mrtvých zvíøat. Pavel dìlá mrtvýho. Ještì chvíli se peru s králíkem v šupleti a vatièka je prázdná. Zmizel. Dìsí mì pøedstava, ¾e ho zašlápnu po tom všem, èím musel projít. Ne, nikde není.
Zázrak! Sekáè! Tak u¾ asi lemtá pivo s kámošema a stì¾uje si, ¾e ho òáká kráva o¾ivila pøed Vánocema. Pøíští rok tam vlezu já a nechám se o¾ivit 24.12. Jsem zvìdavá, kdo to uklidí.
JAK JSEM O®IVILA PAVLA