Bejvávalo, bejvávalo?
V První republice se øíkávalo – Za Rakouska-Uherska bylo lépe! Za Hitlera se øíkávalo – Za První republiky bylo lépe! Za komunistù se øíkávalo – Za Hitlera bylo lépe. Za Havla se øíkalo – Za komunistù bylo lépe! A¾ tady bude (napøíklad) prezidentem valašský král Bolek Polívka, bude se øíkat – Za Havla bylo lépe!
Nejvìtší zajímavostí a zároveò nepochopitelnou blbostí jsou setkání, kdy bývalý akèní komundíra øíká – Za komunistù to bylo lepší. A já vím, ¾e má tøi auta, kouøí ameriky, pije plzeòskou dvanáctku, má chalupu u Rakovníka, bydlí v baráku za pìt milionù, ka¾dý rok má dovolenou u moøe, dìti mu studují a na trièku má nápis – O.K. USA.
Vyvstává otázka – po èem se mu stýská? Po schùzích? Po Sovìtském svazu? Po oslavách Prvních májù? Po sjezdech? Po konferencích? Po dovolené u Èerného moøe? Po vodce? Po oslovení – soudruhu? Po pozdravu – Práci èest? Po dùstojnické hodnosti v Lidových milicích? Po pøehlídkách Spøátelených armád na Letenské pláni? Po skandování – A» ¾ije KSÈ – A» ¾ije soudruh Husák – Se Sovìtským svazem na vìèné èasy! Lituje, ¾e u¾ nepochoduje s mávátkem v prùvodu pod rudou vlajkou? Je mu líto, ¾e u¾ nestojí na tribunì vedle krajského tajemníka? Nevím! Nechápu!
V¾dy» vìtšina tìch, kteøí byli ve stranì SRPU A KLADÍVKA a mìla vùdèí postavení (od okresu po ÚV), má dnes opìt postavení ve spoleènosti. Naopak – tak zvanou Nì¾nou revolucí získali to nejcennìjší. Mohou se svým majetkem chlubit a nemusí zatajovat a pøedstírat.
Koneènì vymìnili výlety do Moskvy za výlety a slu¾ební cesty do Paøí¾e, Vídnì, New Yorku. Své moskvièe a lady šoupli do bazarù a sedí v posledních modelech svìtového autoprùmyslu. Mají moc ekonomickou a tím i politickou. Tlustá bílá èára jim otevøela cestu k úspìšnému ¾ivotu. Dìti a vnuci jim studují v Americe, v Anglii, místo gorodek hrají golf. A dál nazývají spoluobèany „lidem“, „ulicí“, dál sponzorují své oblíbené umìlce, místo soudru¾ských MD®-hostin chodí na rauty a hlavnì nechtìjí nic slyšet o minulosti.
Jen mezi svými si postesknou – Jó, za komunistù to bylo lepší. Ale nikdy u¾ neøeknou – Za nás! Oni v¾dy vìdí, kam obrátit plachtu, kam pohnout kormidlem, jak vyu¾ít vítr. Minulým generacím znárodnili (ukradli) majetek a nyní mají svùj. Skoupili, co se dalo. Mají za sebou peníze a tím mají i moc. Zajímalo by mne, jak by tihle pøekabátìní bolševici zírali, kdyby se zase vrátil ten jejich socialismus a „lidový stát“ by jim znárodnil to, co získali v demokracii. Ale co není, mù¾e být – øíká se.
Podle mého názoru by zase neprohráli. Myslím si, ¾e nadávají jen ze setrvaènosti. A proè by také nadávali? V¾dy» 17. listopadu 1989 také zvítìzili. On chameleón toti¾ nikdy neprohraje.
A já se vám pøiznám. Radìji je vidím se zlatými øetìzy na krku, ne¾ aby nám zase dávali øetìzy na nohy.
Poznámka redakce: Pravdivý fejeton Josefa Fouska byl napsán ji¾ v roce 1999 a jak vidno ani dnes neztrácí na aktuálnosti. Jak ještì dlouho?