Bacha, policajti!
Dopravní zpravodajství v rádiích pomáhají øidièùm. Informují o dopravních zácpách, uzavírkách èi nehodách – a a¾ posud je to v poøádku. Varují však také pøed policejními hlídkami...
Pøekvapuje mì, ¾e tuto zále¾itost ji¾ dávno neøeší zákon. Vzhledem k tomu, ¾e se sna¾í chránit lidi pøed vlastní nezodpovìdností tím, ¾e jim naøizuje tak samozøejmou vìc jako je pou¾ívání dìtských autosedaèek èi zákaz telefonování pøi øízení vozidla, mìl by zasáhnout i zde.
No, chápu, stojí tady silnièní zákon kontra demokracie. I svoboda slova má však svá pravidla. Veøejná varování pøed policejními hlídkami podporují neúctu k policistùm, v podstatì se vysmívají zákonu. Vyjde to docela nastejno, jako by se zavedlo hlášení zlodìjùm, která budova je kterak zabezpeèená. Nebo pøes který park a v kolik hodin chodí rády osamìlé ¾eny. A vida, svoboda slova náhle dostává jiný rozmìr. Musí se pøi ní i cosi respektovat. Nelze si ji vykládat tak, ¾e zveøejníme docela všechno.
Obávám se, ¾e tuto zále¾itost bereme na lehkou váhu. Vtipálkové argumentují, ¾e jim dopravní zpravodajství šetøí peníze. Nejen takoví pak na sebe vzájemnì na silnicích blikají v neustálém varování “bacha, policajti”. Soudr¾nost je jistì hezká vìc. Ovšem právì v tomto pøípadì bych dala pøednost principu “ka¾dý sám za sebe”. U¾ i tak se policejních hlídek na silnicích vyskytuje pøíliš málo. Zákon, jeho¾ dodr¾ování nikdo nehlídá a jeho porušování netrestá, ztrácí na významu.
Nemìli bychom vùèi tomu zùstávat slepí. Nakonec, za tìch pár ušetøených korun nám ¾ivoty nás a našich blízkých nestojí. A naè nám bude lítost potom, kdy¾ mù¾eme nìco udìlat dnes? Vzpomeòme na všechny naše známé a pøíbuzné, kteøí zahynuli pøi autonehodì a nevarujme bezohledné øidièe pøed trestem, který si víc ne¾ zaslou¾í!
Nespoléhejme na zaslepené argumentace, ¾e øidièi, kteøí varování pøed policejní hlídkou zaslechnou, automaticky zpomalí. Na daný úsek mo¾ná øidiè zpomalí. Na pár minut. Ale pak mu otrne a u¾ si to zase mastí stotøicet a po mìstì osmdesát. Takové krátkodobé dodr¾ování rychlosti nemá pøeci ¾ádný hlubší význam! Kdepak. Bezpeènost na silnicích se nedá podpoøit jinak ne¾ dodr¾ováním pøedpisù a rádia v tomto pøípadì poskytují øidièùm medvìdí slu¾bu.
Škoda, ¾e lidé jsou tak nepouèitelní. Škoda, ¾e jim nestaèí øíct: vìdìl jsi, ¾e autonehoda je šestou nejèastìjší pøíèinou smrti? Jen¾e lidem pøíklady nestaèí. Musí se spálit sami. Musí sami pøijít na to, ¾e ochrana našich penì¾enek ztrácí svùj význam v okam¾iku, kdy nìkdo zemøe. Mo¾ná dokonce naší vinou. A nikdo z nás nemù¾e slíbit, ¾e jemu se to nestane. Ani ti nejzkušenìjší øidièi. Nakonec ty nejtragiètìjší nehody zpùsobují èasto právì ti, kteøí jsou skálopevnì pøesvìdèeni o svém dokonalém øidièském umu, proto¾e právì ti jezdí pøíliš rychle.
Nìco málo ze známých smutných statistik:
Obì»mi autonehody se 3x více stávají mu¾i ne¾ ¾eny. Vysoký podíl mezi mu¾i pak èiní mladí ve vìku 15 - 29 let, u kterých “smrt na následky zranìní” bývá vùbec nejèastìjší pøíèinou smrti. Náhoda nebo nezodpovìdnost?
Renata Šindeláøová
* * *
Renata Šindeláøová - Narodila se v roce 1973 v Ostrovì. Od dìtství ¾ije v severních Èechách. Vystudovala støední ekonomickou a vysokou pedagogickou školu. Ve volném èase se vìnuje literatuøe, fotografování a sportu. V literární tvorbì pùsobí nejen jako publicistka, ale pøedevším jako autorka beletrie. Její knihy jsou urèené pøevá¾nì ¾enám, nìkteré mláde¾i (Vùnì kvìtù lásky, Pod Starými duby, Tajemství v trezorech duší, Mateøský jed, Milující tyran, Høíšná touha, Rozcestí ve tmì, Vzájemné prolínání, Protiklady). Poslední uvedenou knihu Protiklady, která vyšla v roce 2009 a je spoleèenským románem, napsala se spoluautorem Milanem Prokšem.
policajti!
Renata Šindeláøová - Narodila se v roce 1973 v Ostrovì. Od dìtství ¾ije v severních Èechách. Vystudovala støední ekonomickou a vysokou pedagogickou školu. Ve volném èase se vìnuje literatuøe, fotografování a sportu. V literární tvorbì pùsobí nejen jako publicistka, ale pøedevším jako autorka beletrie. Její knihy jsou urèené pøevá¾nì ¾enám, nìkteré mláde¾i (Vùnì kvìtù lásky, Pod Starými duby, Tajemství v trezorech duší, Mateøský jed, Milující tyran, Høíšná touha, Rozcestí ve tmì, Vzájemné prolínání, Protiklady). Poslední uvedenou knihu Protiklady, která vyšla v roce 2009 a je spoleèenským románem, napsala se spoluautorem Milanem Prokšem.