Ji¾ v mládí mì zaskoèilo, kdy¾ jsem narazil na skuteènost, ¾e vzdìlaní lidé pøedchozích generací ovládali nìkolik cizích jazykù. Tato skuteènost ve srovnání se znalostmi cizích jazykù mé generace vyvolávala otázku, jak je to mo¾né. Nemìl jsem pro to vysvìtlení, nebo» jsem odmítal výklad, ¾e byli chytøejší, schopnìjší.
Tuto moji bezradnost nalézt vysvìtlení pak definitivnì zpeèetilo osobní setkání s jedním takovým èlovíèkem starší generace na mém prvém pracovišti. Bylo to ve Výzkumném ústavu matematických strojù. ®e to bylo dávno dokazuje ten archaický název, tìmi matematickými stroji se rozumìlo souèasné oznaèení poèítaèù.
Kdy¾ jsem obdivoval jeho znalost angliètiny a nìmèiny, tak mi sdìlil, ¾e také umí rusky a rumunsky. Tu ruštinu jsem v té dobì ještì chápal, ale ta rumunština mne donutila k dotazu jak k té pøišel. Podal mi dle nìho jednoduché vysvìtlení. Osud ho za 1. svìtové války zavál na nìkolik mìsícù do Rumunska. ®e jsem tímto sdìlením nic nepochopil jsem mu ani neøíkal. Pøeci být nìkde pár mìsícù nemù¾e staèit. Zùstal mi tem dojem, ¾e byli, myslím ty pøedchozí generace nìjaké jiné. V¾dy» mì to dalo takovou døinu se nauèit cizí jazyky a nestaèilo pár mìsícù.
Pøiznám se, ¾e i na základì jiných informací a srovnávání, bych asi nebyl zrovna tì¾ko pøekonatelnou pøeká¾kou pro nìjakého vyznavaèe teorie, ¾e lidstvo, kdy¾ u¾ ne hloupne, tak nejde ani opaèným smìrem, ¾e je èím dál tím schopnìjší, chytøejší. A ten zastánce teorie o hloupnutí lidstva by ani nemusel být známý psychiatr C. Höschl s výsledkem svého bádání, dle kterého je tøetina obyvatel této zemì chabá duchem, ka¾dý sedmý je debilní, nebo dementní nebo alkoholik.
Pokud ve své úvaze vynechám své dojmy a názory ze sledování TV poøadù, filmù, a upoutávek na souèasné vysílané seriály, které ji¾ jen poètem dílù jaksi naznaèují mdlého ducha tvùrcù a pustím se pro mì na køehký led vá¾né hudby, kterou sice rád poslouchám aè nevybaven hudebním sluchem. I pøes uvedený handicap mi neušlo, ¾e všechny tu skuteèné skvosty vytvoøily výhradnì ty staré generace a ještì bych dodal, pouze se základními nástroji,
Ostatnì závislost na technických vymo¾enostech a nástrojích souèasné generace se uvádí mezi argumenty sestupné úrovnì schopností lidstva.
I toto mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. jako¾to stavebník rodinného domku svépomocí. Pouze se základními nástroji, tj. zednickou l¾ící, kladívkem, lopatou a míchaèkou v sestavì dva zedníci, jeden pøidavaè a já, a pouze po sobotách a nedìlích jsme od jara do zimy v 70tých letech postavili celý dùm (hrubou stavbu). Nyní pøes ulici vidím stavbu pøízemního domu, bez podsklepení o minimálních rozmìrech. Technické vymo¾enosti vylouèily zednickou l¾íci i lopatu, stejnì tak cihly a maltu. Je tam výhradnì super technika a nové materiály. Jeøáb pøivezl a postavil šest stìn z jakési hobry a od jara je zde ka¾dý den i deset aut s dìlníky od pondìlka do pátku a… a pøed Vánocemi je jediný výsledek, ¾e ty stìny 3cm silné z hobry jsou pøikryté lepenkou.
Za ten skoro rok jsem pøišel i na to, ¾e ta technika mù¾e i škodit. Kdy¾ je mo¾né vidìt ty dìlníky tak zásadnì s mobilem u ucha. To nás telefonování nezdr¾ovalo.
Pøesto se neustále zdráhám pøijmout vysvìtlení, ¾e pøedchozí generace byly schopnìjší, by»¡je to podlo¾eno øadou studií a shody mnoha vìdátorù o poklesu IQ a konstatováním, ¾e prùmìrný starovìký Atéòan by nás strèil do kapsy. Sna¾ím se proto tøeba vyhýbat pohledu na „výkvìt“ národa, který díky volièùm obsadil parlament a rozhoduje o nás.
Ale i tak k tìm pochybnostem staèí, kdy¾ jdu s man¾elkou na nákup. Kdy¾ vidím, jak ta paní u pokladny rychle pípá, tak mì napadá, ¾e ta paní prodavaèka za mého mládí skoro tak rychle sèítala na papírku od pytlíku. No a rozdíl mezi pípáním a sèítáním pokud jde o schopnosti je jasný.
Ale nemá to lidstvo lehké, zatím co IQ jde dolù, teplota planety jde nahoru a stejnì tak budoucí spoluobèané jdou houfnì nahoru, z tepla do zimy a já zase bych nyní, alespoò pøes zimu šel radìji dolù na jih do tepla.