Rozsypané myšlenky v mé hlavì - 1
Vìda má dávat a navrhovat odpovìdi na otázky a problémy ¾ivota a provìøovat zda stávající pøírodní, ale i nìkteré spoleèenské zákony, uznávané pravdy, pouèky a systémy jsou správné. Zda by nemohly být pøesnìjší a lepší. Proto¾e koneèné poznání svìta neexistuje.
Èím a jak by šlo také umoøovat náš státní dluh? Odejmout peníze urèované dosud ministrùm k odmìòování námìstkù a vysokých státních úøedníkù a dát je na sni¾ování státního dluhu a dluhové politiky. V¾dy» i jejich regulérní mìsíèní plat je mnohokrát vyšší ne¾ tak zvaný prùmìrný plat èeského státního zamìstnance. Vysocí státní úøedníci nejsou a¾ tak výjimeèní, aby dostávali, nìkteøí z nich, ke svým mìsíèním platùm roèní pùlmilionové odmìny.
***
L¾i jsou jako plevel. Jejich semena se uchycují velmi snadno a mno¾í se nejrychleji. Proto je musíme jako plevel nièit a umoøovat. Zcela tento plevel odstranit se nepodaøilo za celou dlouhou historii lidstva.
***
Èetní kritikové by mìli poté, co nìco kritizují a chtìjí to napravit nebo odstranit, navrhnout øešení. Teprve pak, se mù¾e stát jejich kritika prospìšná a úèinná.
***
Mediokracie je název, jméno urèitého typu re¾imu. Ale není to tak pøesné oznaèení. Ona media nevládnou, ale hodnì ovlivòují nazírání a myšlení lidí. Jsou ale vìtšinou slu¾ebníky tìch, kteøí je vlastní. Relativnì nezávislý novináø, publicista je v¾dy v pozici slabšího. Pokud tlumoèí stanoviska majitelù media, je za to placen, nìkdy velice dobøe. Pokud se vyskytuje jedinec, novináø, publicista s oponenturou proti establishmentu, stane se, ¾e v pøíslušném mediu dlouho nevydr¾í, anebo by mohl být špion.
***
Lidé se „selským“ „zdravým“ rozumem nejsou pro zbo¾í vynášené reklamou a¾ do nebe, tìmi pravými, nejlepšími zákazníky.
***
Svoboda je pøirozenou touhou èlovìka, dìlat co jej baví, volit z více mo¾ností a chovat se v rámci spoleèenského prostoru po svém. Dává mu prostor pro seberealizaci a spoleèenské zaèlenìní do lidské komunity. Je ale také závazkem, svìdomím pøi vlastním rozhodování. Nepøijímá omluvu a nedává mo¾nost vymlouvat se na nìkoho jiného. Rozhodnutí èiní v¾dy konkrétní jedinec. A to jsme my, já a ty.
***
Pouze pro¾ité bolesti, smutek, samota a zklamání, ale i radost, splnìná pøání a cíle vlastním pøièinìním, láska a pøátelství naplòují skuteèný ¾ivot. Slyšet a èíst o tom jsou pouze náhra¾kami.
***
Historie ukázala a ukazuje, ¾e zákonodárci, senátoøi, poslanci a zastupitelé všech stupòù navrhují, sepisují a schvalují zákony, vyhlášky a naøízení hlavnì pro sebe.
***
Èasto je opakováno rèení, ¾e demokracie není to pravé oøechové, ale ¾e to je dosud nejlepší systém, co kdy existoval. Nemyslím si to po zkušenostech získané ¾itím v jejích prostorách. Je velmi podobná tìm pøedešlým. Má jen lepší obal, šaty. Ale kráde¾e, lumpárny, l¾i, války, korupce, nerovnost lidí se v ní dìjí stejnì. Dokonce více a ve velkém.
***
Dlouhotrvající blahobyt jednotlivce a spoleènosti bez vlastního pøièinìní vede pozdìji, po èase, v¾dy k pádu a konèí. Není to jednoduchý, primitivní, pøímoèarý proces. Ale patøí k tìm podstatným pøíèinám.
***
Neobyèejnost je podmínìna obyèejností, bohatství chudobou, nevšednost všedností, krása nestejností a dobrota zlem.
Milan Dubský
* * *
Kolá¾e Marie Zieglerová
Zobrazit všechny èlánky autora