Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Adam a Eva,
zítra 1. svátek vánoèní.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

O jednom pøísloví

 

.... Tak dlouho se chodí se d¾bánem pro vodu, a¾ se ucho utrhne…

 

Díky cvièení v plaveckém bazénu, trochu plavání, masá¾í ve víøivém bazénku vykøesal jsem se v roce 2012 z neduhu poškozené páteøe. Aè jsem si jist, ¾e na zlepšení stavu dokonce a¾ tak, ¾e jsem mohl znovu hrát tenis (navzdory názoru pana odborníka, který mne do bazénu poslal) mìlo vliv i to moje tìlo, a» tak èi onak, u návštìv tého¾ bazénu a jeho zaøízení jsem s menší pravidelností zùstal, nejvíce pozornosti vìnoval tryskám v bazénu víøivém (whirlpool), co¾ dle mého názoru úspìšnì nahrazuje ruce maséra, jen¾e je to za babku.


Pøed pár dny jsem tedy opìt do toho zde zvaného whirlpoolu èi hot tubu vstoupil, nemaje tušení o tom, jak z nìj po nìjakém èase vystoupím... s pomocí pozorných a rychlých profesionálù.


Hovìl jsem si v pøíjemném obklopení horké vody a pùsobení proudu z trysek na zádech, díval se pøes bazén na nástìnné hodiny odmìøující nemilosrdnì plynoucí èas, blí¾ící se ke Štìdrému dni a sna¾il se pøijít na to, co pod stromeèek dodám vnouèatùm dosud vìøících na kouzelnou osobu Je¾íška. Stejnì jako nejednou v minulosti, byl to pøíjemný pocit, posezení v té horké víøící lázni.


Jen¾e: najednou jsem se vidìl pod vodou, kolem mne proudily malé bublinky, sna¾il jsem se vstát, ale nohy jsem mìl jak z papíru, uvidìl zábradlí, chtìl jej dosáhnout a pomoci si na nohy, ale bylo pøíliš daleko... a pak jsem procitl a byl veden po pár schùdkách z horké vody, usazen do ¾idle a kolem mladík s nápisem Staff na tílku a mu¾ v èerné uniformì a ¾ena té¾ v èerné uniformì, na prsty mi navleèena koncovka na mìøení obsahu kyslíku v krvi, na levé ruce stoupající a klesající tlak aparátu na mìøení krevního tlaku...


Co se stalo (?) ptám se a sdìleno, ¾e jsem omdlel v bazénu a musím do nemocnice... a záhy jsem sedìl na pojízdné ¾idli v mokrých plavkách informován o tom, ¾e dostanu deku a pojedu do nemocnice...a to jsem si vzpomnìl, ¾e v šatnì, ne pod zámkem, ale v dùvìøe, ¾e v našem distriktu se nakrade, mám ve skøíòce bundu s penìzi a doklady a nìco svrškù, poprosil jsem, abych tam byl dopraven, tak stalo, vzal si své vìci... jízda na ¾idli na ulici, tam stály dvì sanitky, jak u¾ je tu zvykem, ¾e k nehodì nepøijede jen jeden vùz po¾árníkù nebo jedna sanitka, ale sichr je sichr a dojede více vozidel... a pak u¾ se vezu a nade mnou se sklání pohledný mladý mu¾ s nápisem na pracovní uniformì PARAMEDIC, moje ¾ena, zdravotní sestra má k tìmto zachráncùm lidských ¾ivotù právem velikou úctu, moc nechybí, aby byli bezmála jako doktoøi.


Na pohotovostním oddìlení v nemocnici koneènì si pùjèuji telefon, abych informoval ¾enu, hlavnì o tom, ¾e naše auto je na parkovišti Centra, kde se pøíhoda stala... a po chvíli se na pojízdné posteli vezu dost dlouhou chodbou a jsem zaparkován na místì, které pak po vcelku pochopitelné nejistotì, nìkolikerým opakováním testù, EKG a odbìru krve, té vzácné tekutiny staèí docela malinká kapièka a laboratoø sdìlí o tì e skoro všechno, a pak koneènì po sedmnácti hodinách vcelku pøíjemného pole¾ení na posteli a po nespoètu tìch vyšetøení, po boku své choti, je¾ vedle mne na ¾idli u postele strávila celou noc, odcházím na ulici, do pìkného, sluneèního, zimního dne.


Jak jsem le¾el jako Lazar na nemocnièní posteli a sledoval sestøièky konající svou práci, uvìdomoval jsem si jak asi nákladná je ta naše nemocnièní péèe a stejnì tak i nedomyšlenost pøíliš štìdrého utrácení penìz za pøebujelou administrativu a nebo i za individua, která nedbají nikterak o své zdraví a svùj smutný ortel si sami pùsobí. (Laskavý ètenáø mo¾ná pøipomene, ¾e jsem si svojí nehodu mo¾ná také zpùsobil pøíliš dlouhým pobytem v té horké vodì, ale to je pøece jen trochu jiná situace).


Nevím, zda délka mého pobytu na pohotovostním oddìlení nemocnice byla nezbytná, ale péèe, které si mi dostalo byla dobrá a dùkladná. Moje ¾ena, sedící u postele a obèas sledující stále bì¾ící záznam srdeèní èinnosti sdìlovala, ¾e moje srdce si vede velmi dobøe. Co¾ mne samozøejmì potìšilo. A pojednou jsem si pøipomnìl našeho prvního rodinného, èeského lékaøe v Kanadì, který mi po vyšetøení pravil: Na srdci je vidìt dobrá trénovanost!


A také mne napadlo, jaké asi péèe by se dostalo pacientu jakým jsem byl já, pøed padesáti nebo více lety? Pokrok se ubírá nìkdy ne zcela jednoznaènou cestou, ale jsem si jist, ¾e kladné pøevyšuje ménì kladné.


Douška veledùle¾itá: na zdi nad tím víøivým bazénem malá cedulièka varuje osoby s ne právì dokonalým kardiovaskulárním systémem pøed vstupem. Jako absolvent trojnásobného bypassu pøed lety cedulièku jsem nespoètukrát ignoroval. Teï jsem si na ní vzpomnìl, stejnì jako na pøísloví o d¾bánu a uchu...


Vladimír Cícha

* * *

Zobrazit všechny èlánky autora



Komentáøe
Poslední komentáø: 28.01.2014  15:44
 Datum
Jméno
Téma
 28.01.  15:44 Láïa K.
 28.01.  15:04 janina
 28.01.  11:21 Von