Èas jsme my, lidé
Jak èasto slýcháme: èasy jsou zlé, blýská se na èasy, jó, to byly èasy, èas mládí, èas stáøí, utíkající èas, zlaté èasy a mnoho dalších ji¾ ustálených rèení.Co by se z toho dalo vyèíst? Èas existuje nezávisle na nás, bez lidí. Je ètvrtou dimensí. Teprve s našim postupným poznáváním, s naším vìdomím i nevìdomím jej vnímáme. Proto¾e èas jsme my, lidé.
Pøes všechny kotrmelce ¾ivota, bolesti a slzy, problémy a strasti je naštìstí na co se tìšit. Tøeba na den plný slunce, na èerstvý pøed vánocemi napadlý panensky èistý sníh, na zdvi¾ené ruce dìtí bì¾ících do máminy náruèe, na zaslou¾enì pyšný pohled mechanika, kterému se podaøilo zprovoznit motor auta, které ji¾ všichni odepsali.
Aféry v èase Neèase, Bendlù, Besserù, Topolánkù, Bendù a dalších podobných exempláøù, falešné lhaní Haškù, Škromachù a jejich pokrevnì pøíbuzných, Sobotkova potutelnost s mo¾ností spolupráce s Kalouskovou Topkou, plky neinformovaných na našeho prezidenta Zemana, na nìho¾ lepí bláto ze svých kabátcù, které lpí na ka¾dém z nás.
Novináøi, blogeøi, politikové, kteøí nehaní Zemana, jakoby vùbec nebyli. Ale oni chtìjí být viditelní, ètení, vnímáni. Tak¾e se o Zemana otírají. To nic nestojí nebo je to laciné, tak proè tak neèinit. Daleko dùle¾itìjší dìje, problémy, starosti i radosti je nezajímají. Oni chtìjí plavat a jít v proudu. Na originalitu, vlastní názor, odlišnost a hledání pravdy nemají. Lidi, kteøí tvoøí èas a jsou jeho nositeli, nelze jednoduše rozdìlit jenom na dobré, úspìšné, krásné a na ty druhé zapøíèinivší naše starosti a problémy, primitivy, otravné socky, co¾ je tak èasto pou¾ívaný slovní obrat s promyšleným nábojem. Všichni lidé, bez rozdílu, nìco dobrého i špatného tvoøí, opatrují a udr¾ují vìtšinu lidstva v nadìji, v jasu i ve víøe, ¾e svìt nejsou jen hospodáøské krize, hypoteèní turbulence, pøírodní a civilizaèní katastrofy, ale také úsmìvy dìtí, vùle a snaha mnohých, i kdy¾ upadli opìt vstali. Vstali, aby pøekonali sebe i své chyby a handikepy a ka¾dodennì se pokoušejí dávat svìt opìt do rovnováhy.
Australané nás také nazývají protino¾ci, jako¾ i my nazýváme je. Všechno velké vzešlo a vzchází z malého. Z dítìte roste mu¾ nebo ¾ena. Ze skromnosti vznešenost a úcta. Z roztomilého, mazlivého, skotaèivého kotìte krvelaèný tygr. Nechme na nás, nemající srdce kamenné, pùsobit úsmìvy krásných dívek, slzy trpících a ubli¾ovaných dìtí, vznešené vrásky staøenek, je¾ nám pøed oèi pøiblí¾ili mistøi kreseb Švabinští, Alšové, Mánesové, Maøákové a další, stále pochybující a zamyšlení vìdci Wichterlové, Heyrovští, Reslové, Køi¾íkové a nositelé jména Holý i jim podobní.
®ízeò po ¾ivotì a vìèná láska nejen k ¾ivotu, ale i dalším skuteènostem doká¾e pøekonávat chudobu i bohatství a peníze, kdy¾ neslou¾í dobré vìci. Ve svìtì je tomu ji¾ tak, ¾e ti nejpoèetnìjší a neju¾iteènìjší tvùrci veškerého bohatství a hodnot tohoto svìta, se do Ottova nauèného slovníku nedostali. Toto bohatství a hodnoty jsou dosud nespravedlivì rozdìleny a rozdìlovány, proto¾e jsou rozdìlovány podle nedobrých a nespravedlivých pravidel. K pravdì, lásce a u¾iteènosti je nutno se dostat duchovnì, ne s myšlenkou nìco z toho mít.
Milan Dubský, novináø-publicista, glosátor, básník
* * *
Kolá¾e pro SeniorTip © Marie Zieglerová
Zobrazit všechny èlánky autora