Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Adam a Eva,
zítra 1. svátek vánoèní.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jako zabít ptáèka…
V úterý 16. 8. veèer se roznesla po všech mediích zpráva, která  zabolela, zasáhla jako úder do oblièeje, ohromila svojí nesmyslností. Ve francouzském Taizé podlehl zranìním, které mu no¾em zpùsobila jakási nepøíèetná ¾ena z Rumunska, frère Roger. Zavra¾dila víc ne¾ devadesátiletého starce, sedícího v koleèkové ¾idli, pøi veèerní motlitbì v kostele, který sám s ostatními bratry postavil a který  nazval chrámem Smíøení. Jak absurdní.
Frère Roger byl se vším vyrovnaný, smíøený s tím, ¾e jeho ¾ivot pomalu konèí. Urèil i svého nástupce ve vedení bratrstva,  frère Aloise ze Stuttgartu.
Nezapomenutelný frère Roger byl mírný a moudrý, køehký a nì¾ný, jako malý ptáèek v dlani Hospodinovì. Všichni, kdo se s ním kdy setkali, podlehli kouzlu jeho vzácnì jednoduché osobnosti a mìli ho upøímnì rádi. Snad právì to popudilo  tu šílenou Rumunku k  èinu tak nesmyslnému. Co jí vùbec pøivedlo do Taizé, ptáme se, plni nepochopení. Proè to Bùh dopustil?
Mo¾ná, ¾e byla jen nástrojem zla, nástrojem  nenávisti a slepého hnìvu, který pramení z nízkosti lidských pudù a vášní? Chtìl nás snad Bùh upozornit na to, ¾e nedáme-li pozor, ztratíme i to málo, co je ještì  v našich ¾ivotech krásné a cenné? ®e to bude znièeno tím zlem, které se nyní ve svìtì nebezpeènì rozrùstá a mnohdy vítìzí?
Roger Schutz-Marsauche, frère Roger, syn protestantského pastora, se narodil 12. 5. 1915 ve Švýcarsku. Studoval theologii v Laussane a Strasburgu a druhou svìtovou válku pøeèkal v malé burgundské vesnièce Taizé, nìkolik kilometrù od demarkaèní linie, která tehdy dìlila Francii. Útoèištì tam u nìj nalezli mnozí uprchlíci, zejména ®idé. Koncem okupace musel sám uprchnout pøed gestapem a vrátil se do Taizé a¾ po válce. Postupnì se tam k nìmu pøipojovali i další bratøi. V roce 1949 se spojili v tak zvanou Communaute, slo¾ili slib a zaslíbili se øeholnímu ¾ivotu. První bratøi byli pùvodnì evangelíci, pozdìji se k nim pøidali i katolíci. Dnes je toto øeholní bratrstvo asi 100 èlenné, sestává celkem z 25 rùzných národností. Bratrstvo nepøijímá pro sebe ¾ádné dary ani podpory a èlenové se vzdávají  dobrovolnì nárokù na svá dìdictví. Vydìlávají si sami na své potøeby a také na podporu ostatních potøebných lidí èerpají zásadnì jen z výnosù vlastní práce.
Od padesátých let ¾ijí malé skupiny bratøí spoleènì s lidmi v afrických, asijských a jihoamerických chudinských ètvrtích. Pomáhají na místì. Také frère Roger ¾il èas od èasu v rùzných tìchto komunitách. Od šedesátých let navštívil také mnohokrát komunistické zemì východní Evropy a vyhledával ty, kteøí nemohli svobodnì cestovat.
Byli  jsme v Taizé, malé vesnièce blízko Cluny kdysi dávno, pøed víc ne¾ dvaceti lety, ale nikdy na to nezapomeneme. Setkali jsme se tam s mladými lidmi, spojenými jedinou touhou- ¾ít svoji víru v Boha. Ekumenická spolupráce  v praxi. Klid a mír, jednoduchost, ticho. Prosté  ka¾dodenní práce, které všichni spoleènì vykonávali. A vše spojující  osobnost bratra Rogera, který byl skuteèným duchovním vùdcem v tom pravém smyslu toho slova, který se u¾ dávno ztratil. Všichni pøicházející hosté se zabývali zásadním tématem tohoto bratrstva - vnitøním ¾ivotem èlovìka a solidaritou s ostatními lidmi.
Od zaèátku šedesátých let pøichází ka¾doroènì do Taizé nejménì 200.000 mladých lidí z celého svìta. Nacházejí zde cestu k sobì i k ostatním. Od poèátku byl dùle¾itý  mezinárodní charakter tìchto setkání, na která podle mo¾nosti pøicházeli mladí lidé ze všech zemí východní i západní Evropy i z jiných kontinentù. Statisíce mladých lidí, kteøí pøišli bìhem let hledat cestu k solidaritì mezi lidmi ve spoleèenství ducha. Z Taizé také vychází takzvaná „Poutnická cesta dùvìry na zemi“. Není to ¾ádná organizace nebo hnutí, ale jsou to impulsy, vyzývající k návratu k ¾ivé víøe a k pokojnému smíøení. Ka¾dý úèastník setkání je vyzván k tomu, aby se sna¾il v køes»anské víøe najít smysl vlastního ¾ivota a pøipravil se na pøevzetí zodpovìdnosti tam, kde je doma, nebo kde bude zapotøebí. Tito mladí lidé se všichni scházejí podobnì jako v Taizé, k modlitbám  a tichému rozjímání.
Frère Roger jim ka¾dý rok posílal do celého svìta „dopis z Taizé“  obsahující impulsy k zamyšlení. Byl pøesvìdèen o tom, ¾e mnozí  z nich, i ti nejmenší, mohou  uvádìt na cestu víry.  Vyzýval je k tomu, aby „roz¾ehli svìtla v noci lidstva.“
Zabili ho jako malého ptáèka. Co nám všem teï zbývá jiného, ne¾ doufat a vìøit. Vìøit, ¾e svìtlo ve tmì svítí a tma ho nepohltí…
 
Vìra Pokorny-Scheufler
Holandsko


Komentáøe
Poslední komentáø: 24.08.2005  21:43
 Datum
Jméno
Téma
 24.08.  21:43 jasmina ostatne
 24.08.  20:10 Matou¹ kdyby jen Marek!
 24.08.  19:37 Kamila identifikace
 24.08.  14:55 Vìra NL údiv
 22.08.  17:41 jasmina ja ted ale vubec nechapu,o co jde?
 22.08.  13:05 Pavel pìknì popoøádku
 22.08.  08:47 Janina Vìøe
 22.08.  08:33 Kamila nevím
 21.08.  22:47 Marek Jako zabít ptáèka
 21.08.  13:13 jasmina nemam rada otazky-proc to Buh dopustil
 21.08.  08:32 Kamila ¾ivot