Co nám připravila atmosféra v historicky významných datech (2)

Sliby se mají plnit a tak přicházím s dalšími – doufám že zajímavými informacemi - například o tom jaké bylo počasí 28. října 1918.

Dne 3. července roku 1866 u Sadové poblíže Hradce Králové se odehrála největší a pořádně krvavá bitva v dějinách na území dnešní České republiky.

Připomíná ji například i velmi známá vojenská píseň o kanonýru Jabůrkovi, který u kanónu stál a furt jen lady-ládoval. Počasí tehdy zdaleka neodpovídalo vrcholnému létu, naopak bylo poměrně chladno. Den před bitvou bylo většinou zataženo a pršelo, ale 3. července už bylo většinou oblačno jen s krátkou přeháňkou. Časně ráno bylo asi 11°C., odpoledne pak maximálně 16°C., vál jen slabý vítr, ale relativní vlhkost vzduchu se stále pohybovala kolem 75%. Rakousko-sasská armáda po počátečním dopoledním úspěchu pak dostala odpoledne od Prusů pořádně na frak a od této bitvy to šlo s celou Rakousko-Uherskou říší s kopce. Dne 8. července pak Prusové obsadili Prahu…

A to už se hlásí 28. říjen roku 1918. Lidí, kteří by si pamatovali, jaké bylo u nás počasí v tak významném dni už žije asi jen pár a brzy nebude pamětník žádný…
Takže pro současné i budoucí nepamětníky – tehdy byla v Praze velká oblačnost, občas mrholilo nebo slabě pršelo, protože spadly 0,3 mm srážek. Teploměr ukazoval ranní minimum 4,1 °C. a odpoledne maximum 7,7°C., asi 1°C. pod dlouhodobým normálem, a tedy poměrně chladno.
A pro znalce - relativní vlhkost vzduchu byla 56% a tlak vzduchu v nadmořské výšce rtuťového tlakoměru (202 m n/m.) byl redukován pouze na 0°C. a činil 1002,5 hektopascalu, po přepočtení na hladinu moře 1027,7 hPa.

V dalším osudovém roce s osmičkou na konci, v období podpisu mnichovské smlouvy, tedy 30. září 1938 bylo v Praze polojasno, beze srážek.
Teploty příjemné, asi 4°C. nad normálem, ráno 11,5°C., odpolední maximum 21,1°C. Relativní vlhkost vzduchu 47% a tlak vzduchu přepočítaný na hladinu moře 1017 hPa. Následky tohoto pěkného počasí však byly pro nás velmi tristní…

Při obsazení Československa německou armádou dne 15. března 1939 bylo v Praze naopak opravdu „stylově“ ošklivé počasí. Bylo zataženo, srážky sice slabé, ale padal většinou sníh nebo déšť se sněhem. Teploty byly výrazně podnormální (asi o 5°C.), ráno –1,9°C. a odpoledne jen 4,3°C. Relativní vlhkost dosti vysoká - až 70% a tlak vzduchu 1000,8 hPa, tedy naopak dosti nízký.

Pamětníků konce 2. světové války žije jistě ještě dost, přesto si připomeňme májové dny v roce 1945.
Uvidíte, že počasí se snažilo. Od 5.5. do 10.5. teploty stoupaly. Minimální od 6°C. do 13°C., maximální od 12,2°C do 25,6°C., tedy už tzv. letní den a hned od 11. do 13.5. přišly tři teplotní rekordy s tropickými teplotami přes 30°C.! V prvních dvou dnech Pražské revoluce při velké oblačnosti pršelo, spadlo až 15 mm srážek a je samozřejmé, že relativní vlhkost byla veliká - až 90%. Tlak vzduchu pomalu stoupal z 986,7 (1012) na 998,7 (1024) hPa a už od 7.5. bylo asi po deset dní skoro jasno, což jistě uvítaly šeříky i včeličky! Další téměř tropické dny se dostavily i s bouřkami koncem května.

25. února 1948 – další osudová osmička v našich dějinách přinesla Praze počasí mrazivé po všech stránkách!
Tentokrát bylo jasno a velmi chladno. Ráno klesla rtuť v teploměru až na -11,4°C. a po vlastech českých i moravskoslezských byly určitě mrazy mnohem větší! I odpoledne byl slušný mráz –4,1°C, tedy tzv. ledový den. Relativní vlhkost vzduchu poměrně vysoká – 75%, a tlak vzduchu také značně vysoký - přes 1030 hPa.

S další osudovou osmičkou přišla další „milá“ návštěva, tentokrát „spojeneckých“ vojsk, takže se podívejme, jaké je u nás přivítalo počasí.
 21. srpna 1968 bylo v Praze (a také na většině našeho území) oblačno a místy se vyskytly jen slabé srážky. Teploty se pohybovaly kolem normálu, v Praze minimum 12,8°C., maximum 21,9°C, relativní vlhkost byla kolem 46% a tlak vzduchu 1024 hPa. Ovšem už 22.8. spadlo v Praze kolem 15 mm srážek!

A ve výčtu „počasových příspěvků“ naší zemské atmosféry v pro nás důležitých dnech a obdobích teď skočíme do 17. listopadu 1989.

Tehdy počasí u nás ovlivňovala tlaková výše, která měla svůj střed nad Dánskem. Bylo většinou polojasno a vál mírný východní až jihovýchodní vítr. V pražském Klementinu se tlak vzduchu pohyboval kolem 1028 hPa, rtuť teploměru klesla ráno na –1°C., odpoledne vystoupila pouze na 3,9°C. a relativní vlhkost vzduchu se pohybovala kolem 40%. Meteorologické srážky se nevyskytovaly žádné, ovšem ve večerních hodinách je zastoupily kruté srážky policejní, které odstartovaly naši dlouho očekávanou sametovou revoluci.

A tím bych si dovolil naši počasovou exkurzi důležitými daty naší historie ukončit. Doufám, že jsem nikoho příliš neunavil a tak děkuji za pozornost.

Vladimír Vondráček

Co nám připravila naše atmosféra v historicky významných datech - 1

* * *

Zobrazit všechny články autora