Teorie demokracie
Pod tímto titulem vyšla 111stránková publikace Petra Vanèury - Teorie demokracie. Kniha má logicky uspoøádanou strukturu (úvod, pøedpoklady a východiska demokracie, základní principy a ustanovení demokracie, obèanské nástroje demokracie, demokratický proces, výkon veøejné správy a hodnocení veøejné slu¾by). Na rozdíl od klasických filozofických knih však podává jasnì a srozumitelnì fakta z historie (v tomto pøípadì i americké) a souèasnosti (odtud - a nejen od nás z republiky - nejvíc). Vìru ¾e to není suchopárné, ale ètivé ètení, poèínaje definicí pojmu demokracie jako zpùsobu veøejné správy, pøi nìm¾ odpovìdnost na sebe berou sami obèané; ¾e v demokracii zastupitelé, povìøení obèany, vykonávají pro obèany veøejné slu¾by ve všeobecném duchu vzájemné úcty a konèe faktem a ¾e demokracie je ve své podstatì obèanská samospráva.
Budeme-li po komensku názorní, pak tedy citujme pár autorových pøíkladù od nás z doby polistopadové: Naši politici, jakmile dostali ve volbách potøebné hlasy, o obèany se nezajímali. Další nedostatky se zaèaly objevovat v rychlém sledu v politice, hospodáøství a v celé oblasti veøejné správy; právì jí je vìnována v této publikaci zásadní pozornost a øeèeno autorovými slovy, politici jsou v demokracii zamìstnanci obèanù. A» ji¾ vládla kterákoliv strana, chování politikù bylo korupèní a výsledky hrozivé. Dost citací, kniha to je velmi pøínosná, a pøeèteme-li si odstavec o autorovi, pochopíme víc.
Petr Vanèura (*1949) vystudoval matematickou analýzu na Karlovì univerzitì, ale místo toho, aby se ¾ivil matematikou, vyuèil se truhláøem a 11 let pracoval u ponku. 1985 jej pøemluvili, aby šel dìlat vedoucího provozu truhláøù a èalouníkù v Dobrušce. Z tohoto místa jej vyhodili 1989 poté, co si dovolil zaslat ONV kandidaturu na místo øeditele podniku; to v dobì perestrojky si všechny podniky musely „zvolit“ øeditele. V revoluci 1989 a po ní byl v Rychnovì nad Knì¾nou jednou z významných osobností Obèanského fóra, poté se stal èlenem rady rychnovského ONV a následnì zástupcem pøednosty Okresního úøadu. 1993 nastoupil na ministerstvo zahranièí a byl vyslán do Washingtonu jako zástupce velvyslance naší republiky, tam pùsobil tøi roky. Po návratu do ÈR odešel pracoval do Obèanského institutu a potom spoluzakládal Sdru¾ení pro svobodu a demokracii ZVON, jeho¾ pøedsedou je dodnes.
Ediènì dobøe pøipravená publikace vyšla v 1. vydání péèí nakladatelství Trinitas Svitavy.