Narcis

Jmenoval se přesněji Narkissos a o jeho původu se názory trochu různí. Patrně byl synem boha a nymfy. Byl to krásný, plachý chlapec, který se nejraději toulal po lesích a lukách a přehlížel krásu nymf, které se mu skoro vnucovaly. Ješitný mladík ale miloval jenom svou krásu. Nešťastně se do něj zamilovala nymfa Echo, kterou neopětovaná láska zničila tak, že z ní zůstal jenom hlas, navíc jenom poslední slabiky ze slov, jistě si vybavíte, co je dnes echo.

Nicolas Poussin: Narcis a Echo

Musée National du Louvre (Paříž, Franicie)

Narkissos se postupně znelíbil bohům a tak pochopitelně přišel trest za jeho samolibost. Shlížel se čím dál častěji ve studánce a svém obrazu v ní. Jednoho dne se nakláněl tak, až do studánky spadnul a utopil se. Na tom místě prý potom vyrostl žlutý květ narcisu, který byl ve starém Řecku považován za jedovatý.

Tak až příště uvidíte politika, který miluje zrcadla a objektivy, vzpomeňte na toho plachého jinocha, který miloval svůj obraz. Dneska se mu říká Narcis.

Připomenu ještě druhou pověst, který se vám jistě vybaví. Pokud jste někdy s potěšením sledovali skvělý film My Fair Lady, možná víte, že muzikál je napsaný na motivy hry G. B. Shawa, která se jmenuje Pygmalion.

Tady trochu odbočím, jsem totiž velký fanda herectví Audry Hepburn a i mně bylo líto, že jí tu krásnou roli nenechali i nazpívat. I tak byla neodolatelná.

Shawova hra je napsaná jako ironická parafráze antické báje. I tam se pověsti různí, ale Pygmalion patrně byl kyperský sochař, který se zamiloval do svého výtvoru, sochy krásné ženy v životní velikosti. Bohové se nad ním slitovali a soše vdechli život. Pokud jste to tedy nevěděli, podobnost mezi osudem profesora Higginse a květinářky Lízy není náhodná.

Motivy se v historii vracejí, zdokonalují, modifikují. Antické báje jsou ale nevyčerpatelnou studnicí.

Příště se tedy s vámi podívám blíže na bájný Olymp. Ale nečekejte, že vám zmapuji všechny „bokovky“ Dia i ostatních bohů.

Josef Hejna

Další články autora