Konec multikulturní spoleènosti?
Mnoho politikù, zejména tìch levicových, bylo velmi pøekvapeno, kdy¾ pravicový nizozemský ministr vnitra Piet Hein Donner oznámil 16.èervna 2011 ve své „integraèní notì“ snìmovnì (Tweede Kamer), ¾e v Nizozemsku veškeré pokusy o multikulturní spoleènost ztroskotaly. S nimi byla jistì té¾ nepøíjemnì pøekvapena øada dalších lidí, Nizozemcù, kteøí jsou zamìstnáni v rùzných státem placených dobroèinných organizacích. Peèlivì se v nich se starají o „uprchlíky“ a tak si v klidu a pohodlí u¾ léta vydìlávají na svùj bohatì máslem namazaný chleba . Zatím jim to šlo dobøe, nestaèili ani vymýšlet nové a nové pokusy o integraci Marokáncù, Turkù a jiných do Nizozemí postupem èasu pøibyvších spoluobyvatel. Tìm jde ale vìtšinou jen o to, aby co nejrychleji navrtali rùzné prameny státních dotací. Nizozemci a integrace do jejich západní spoleènosti? To je vùbec nezajímá, nejradìji by vidìli, aby všichni lidé okolo nich konvertovali k Islámu.
Od nynìjška prý bude - musí - nizozemské sou¾ití vycházet z jiného, zcela nového integraèního pøístupu. Veškeré dlouholeté a velmi drahé pokusy o integraci pøistìhovalcù skonèily toti¾ opravdu absolutním fiaskem. Pøedstavy, ¾e rùzné etnické skupiny se spolu postupem èasu sblí¾í, se neuskuteènily. Musí se tedy pøejít na novou fázi, na jinou, novou metodu sou¾ití. Ka¾dý, kdo se chce v Nizozemí usadit, se musí pøizpùsobit zvyklostem a obyèejùm v zemi, musí se dr¾et pravidel v nizozemské spoleènosti po léta zakoøenìných. Získat permanentní povolení k pobytu bude velmi tì¾ké. Oèekává se té¾, ¾e všichni pøistìhovalci budou v co nejkratší dobì schopni domluvit se holandsky, a pochopitelnì musí být schopni sami se u¾ivit, samostatnì vybudovat svojí existenci v novém domovì. „Vrchnost“ nebude u¾ zodpovìdná za jejich další ¾ivot v zemi, kterou si dobrovolnì zvolili. Pøestane té¾ financování jazykových a jiných kurzù, to vše se stává jen a jen soukromou zále¾itostí tìch, kteøí chtìjí v Nizozemí ¾ít. Podle posledních zpráv souhlasí s tímto novým postupem více ne¾ 67 % obyvatel Nizozemí.
Jeliko¾ spolu¾ití rùzných národnostních menšin je stále komplikovanìjší a vy¾aduje na obèanech Nizozemí stále vyšší obìti, budou všechna povolení k trvalému pobytu pøísnìji kontrolována. Tomu, kdo u¾ toto povolení získal, ale neobstojí v jazykových a jiných zkouškách, nutných k integraci, bude povolení k trvalému pobytu odòato. Zároveò se sní¾í sociální dávky tìm, kteøí jsou v zemi ji¾ velmi dlouho a stále pro neznalost nizozemštiny nemohou dostat zamìstnání. Obecní úøady musí tato opatøení aplikovat i v pøípadech, kdy uchazeèi o zamìstnání minimalizují svým chováním a obleèením své šance na pracovním trhu. Od 1. ledna roku 2012 vstoupí v platnost zákaz nošení burky na veøejnosti.
Zároveò se vláda rozhodla omezit pøíliv tak zvaných „importovaných nevìst“. Pokud tyto „nastávající“ vùbec budou mít šanci na povolení doèasného pobytu, musí mít zajištìné samostatné bydlení, musí mít zdravotní pojištìní, a té¾ se o nì musí postarat nìkdo finanènì – tedy ne nizozemský stát, ale rodina a podobnì. Teprve pak dostanou doèasné povolení k pobytu. Tím bude koneènì znaènì omezeno tak zvané „sjednocování rodin“, do této doby velmi bì¾né a snadné. Té¾ speciálnì pro Turky a Marokánce mimoøádnì vytváøené - a státem financované - pracovní pøíle¾itosti se ruší na základì pravidla, ¾e ka¾dý obèan Nizozemí musí mít stejné mo¾nosti. Na všechny allochtonní výrostky (tj. obèany pùvodem z Maroka, a podobnì) se bude za jejich trestné èiny koneènì pohlí¾et jako na normální kriminálníky.
Nìkolik slov na vysvìtlenou. Pøed nìkolika lety byla v Nizozemí na popud rùzných tìch allochtoních organizací ustavena Antidiskriminaèní instituce, kde si mohli lidé, kteøí se cítili diskriminováni, stì¾ovat. Byli to dosud pøevá¾nì muslimové a muslimky, kteøí si stì¾ovali, ¾e se na nì lidé ošklivì koukají, nositelky burky se cítily poni¾ovány, kdy¾ se jim zdálo, ¾e se jim lidé smáli. Trochu jiného druhu byly stí¾nosti , které podávali muslimští vìzòové. Po¾adovali (podle pøedpisù Koránu) halal stravu ve vìznicích, mo¾nost modlit se pìtkrát dennì, atd.
Ale najednou nastal v této antidiskriminaèní komisi neèekaný obrat. Vìtší poèet stí¾ností zaèal pøicházet od Nizozemcù, kteøí si stì¾ovali, ¾e jsou ve své vlastní zemi diskriminováni. Napøíklad: na nìkterých sociálních i jiných úøadech jsou pro moslemy - na jejich ¾ádost - zvláštní pøepá¾ky, kde jsou mu¾i obsluhováni jen mu¾skými úøedníky - a ¾eny jsou zase obsluhovány jen ¾enskými úøednicemi. Islámští školáci mají o jeden den více volna, aby mohli oslavovat „cukrovou slavnost” tj. zakonèení Ramadanu. Kdy¾ se malé dìti chodí uèit plavat ve veøejném plaveckém bazénu (na školách v Nizozemí je pro všechny dìti povinné nauèit se co nejdøíve plavat), mìly islámské dívky vìtšinou od rodièù – otcù - zakázanou úèast.
Také zmizí v nìkterých inzerátech, nabízejících pracovní pøíle¾itosti pøipomínka, ¾e pøi stejném poètu ¾adatelù, bude dána pøednost neevropským alochtonùm, tedy cizincùm. Jedna stí¾nost se zabývala protestem proti stavbì zvláštní nemocnice jenom pro alochtony. Alochtoni té¾ vy¾adují své vlastní, od ostatních Nizozemcù oddìlené domovy dùchodcù, a tak dále…
Vláda je nyní postavena ještì pøed další problém. Partei voor dieren (Strana pro zvíøata, tedy pro jejich ochranu, jedna z tìch menších, která má v parlamentu jen dva poslance) prosadila, ¾e se projednával jejich návrh na zákaz necitelného rituálního zabíjení zvíøat. Snìmovna jejich návrhu vyhovìla. Islamisté (ale i rùzné ¾idovské organizace) se okam¾itì velmi emotivnì postavili proti. Nyní nezbývá nic jiného, ne¾ hledat nìjaké øešení.
23.èervna letošního roku osvobodil soud poslance Geerda Wilderse ve všech bodech ob¾aloby, po zcela zbyteèném a dlouho trvajícím procesu. Ji¾ od zaèátku - proces zaèal pøed dvìma lety - bylo jasné, ¾e Wilders bude osvobozen, proto¾e Openbaare ministerie nenacházelo v jeho jednání ¾ádný protizákonný a zakázaný projev. Islamisté ho toti¾ naøkli z rasismu, zejména pro jeho film „Fitna“ , který je zalo¾en na Koránu a na faktech v nìm obsa¾ených, která si tam mù¾e ka¾dý pøeèíst. Kdy¾ ale Wilders v jednom projevu v Tweede Kamer øekl, ¾e je pro Nizozemí nejvìtší souèasný problém demografické slo¾ení, bylo zle. Je pochopitelné, ¾e se jim to nelíbilo, øekl toti¾: „Mám na mysli to, co do Nizozemí pøijde a dále se tu pilnì rozmno¾uje. Toto islámské tsunami musíme zastavit.“
Toto ponìkud drsné prohlášení je bohu¾el zcela pravdivé a nic nebrání panu Wildersovi v tom, mít tento názor. Sdílí ho mnoho Nizozemcù. Zejména ti, jejich¾ dìti se ve mìstech jako napøíklad Rotterdam v obecné škole náhle ocitli ve tøídì, kde jsou jen dva èi tøi „bílí” tedy autochtonní ¾áci. Zbytek jsou dìti Marokáncù,Turkù, a jiné, kteøí se jen s obtí¾emi dorozumí holandsky. Pøedstavte si, jak vypadá vyuèování…Z tohoto dùvodu se také stala Wildersova strana, z populismu obviòovaná PVV, nová na politickém kolbišti, tøetí nejsilnìjší stranou v zemi.
Vypadá to tedy skuteènì momentálnì tak, ¾e nìkteøí politici snad pøicházejí k rozumu. Lid obecný to vìdìl u¾ døíve. Je ale otázka, zdali u¾ není pozdì.
Karel V. Pokorný, Nizozemí