Do Troje na pivoòky!
Právì kvetou na Severu a jsou nádherné
Není dne, aby v Botanické zahradì HMP v Troji neprobíhala nìjaká zajímavá akce. Dnes bych ale ráda upozornila na jedineènou sbírku pivonìk. Døevité dokvétají, bylinné jsou v plném kvìtu! A úplnì nejvíc jich najdeme v nádherném a trochu opomíjeném Areálu SEVER...
Areál SEVER - známý døíve pøedevším jako tzv. Zásobní zahrada; slou¾í coby pìstební zázemí pro celou botanickou zahradu. Ale èást její témìø 7 ha plochy byla pøemìnìna na nové expozice, které jsou veøejnosti pøístupné zatím pouze o víkendech, a pak nìkolikrát do roka – to kdy¾ se „náhodou“ na Severu poøádá nìjaká výstava.
... Pøedevším se v tomto areálu nachází Pivoòková louka – s jednou z nejvìtších kolekcí pivonìk (døevité, hybridy i bylinné), kterou mohou milovníci tìchto rostlin v Praze shlédnout. Výsadby pivonìk jsou doplnìny magnóliemi a celé ploše vévodí døevìné instalace nazvané Ètvero roèních období.
Pivoòková louka – krásné místo pro pøíjemné posezení
Pivoòka (Paeonia)
Pivoòky jsou tradièní léèivé rostliny pocházející z Èíny, odkud pøišly první zprávy o pou¾ití pivonìk v medicínì z 2.století pø. n. l. , jako léèivky byly pou¾ívány i ve starovìkém Øecku a Øímì. V lidovém oznaèení se mluví o pivoòkové rù¾i, mariánské rù¾i èi rù¾áku.
V Èínì se prý pìstovaly i ¾luté pivoòky a dová¾ely se na císaøský dvùr - ¾lutá je dodnes císaøská barva. Japonci si vystaèí s pivoòkami èervenými.
Pùvodnì byly zejména souèástí klášterních zahrad, kam za nimi lidé cestovali do klášterù v horách, aby mohli pivoòky spatøit.
V Èínì je pivoòka symbolem moci, vznešenosti, bohatství, úspìchu a díky mno¾ství svých okvìtních lístkù také symbolem nadìje na mnoho potomkù. Pou¾ívá se pøi slavnostních pøíle¾itostech a ve váze, èasto bronzové.
Bylinné pivoòky jsou rozšíøené na všech kontinentech severní polokoule. Centrum rozšíøení mají ve Støedomoøí, na Kavkaze a v asijských horách. Mnohé z nich jsou staré kulturní rostliny, pìstované ji¾ od starovìku. Tato rostlina byla pìstována v asijských zahradách u¾ kolem roku 500 a teprve v 19. století se dostala do Evropy. Jejího dalšího šlechtìní se chopili v Anglii, Belgii a Holandsku, avšak ve 20. století se velmocí v tomto oboru staly USA. V Èínì a v Japonsku byla pivoòka nesmírnì oblíbenou a velmi vá¾enou rostlinou. V Evropì byla odedávna znaènì rozšíøena pivoòka lékaøská (Paeonia officinalis), která je tvarem i vzrùstem podobná své pøíbuzné pivoòce velkokvìté, avšak není tak robustní. Díky svému hojnému výskytu byla v¾dy pova¾ována za celkem obyèejnou kvìtinu, nebo» bývala k vidìní témìø u ka¾dé venkovské chalupy. Dodnes ji èasto pova¾ujeme za „kvìtinu našich prababièek“.
Pivoòky vy¾adují slunnou polohu a ¾ivinami bohatou, mírnì zásaditou nebo neutrální, radìji písèitou zem. Vítr snadno poláme tì¾ké kvìty. Špatnì snášejí pøesazování.
Zajímavosti:
Podle legendy ¾árlil slavný lékaø Asclepius na svého cílevìdomého ¾áka Paiana tak, ¾e zosnoval jeho vra¾du. Hádes, vdìèen za vyléèení právì Paianovi jej nechal po smrti promìnit v rostlinu, která dodnes nese jeho jméno.
Okvìtní plátky výluènì ze zahradních plnokvìtých druhù se sbírají kolem 12. hodiny a suší ve stínu v malé vrstvì nebo pøi umìlé teplotì do 35 ° C. Droga musí mít pìknou èervenou barvu a chrání se pøed svìtlem. Droga má medovì sladký pach a svíravou, slizovitou chu».
Èaj z pivoòky lékaøské se u¾ívá pøi astmatu, epilepsii, bolestivé dnì, ledvinových kolikách, nemocech ledvin a proti kašli, køeèím a pøi silné a nepravidelné periodì
Koøen pivoòky ve vínì se pou¾ívá pøi ¾loutence, jaterních a ledvinových chorobách, psotníku a padoucnici. Koøen se rychle omyje a suší ve stínu nebo pøi umìlé teplotì do 45 ° C. Páchne mírnì omamnì a má chu» nasládle hoøkou a ostrou.
Semena se pou¾ívala ve støedovìku v Anglii jako koøení pøi dušení masa
V dobì nouze byly koøeny nìkterých pivonìk na Sibiøi a ve Støední Asii vaøeny s mlékem a pou¾ívaly se na výrobu kaše.
Koøen a semena pivonìk obsahují alkaloidy (paeonin) s protikøeèovým úèinkem. Jejich pou¾ití patøí pouze do rukou lékaøe.
Z kvìtù pivonìk se získával parfém výrazné vùnì, který nejvìtší oblibu získal v Anglii ve 30. letech 19. století.
Ve výkladu snù znamená pivoòka milostné štìstí
Nìco navíc:
Expozice pivonìk v Botanické zahradì hl. mìsta Prahy vznikla ve spolupráci s Pekingskou botanickou zahradou a firmami Heze Paeony Copany (Èína), Cricket Hill Garden (USA), Wolfgang Linnemann (Nìmecko), Pieter Zwijnenburg (Holandsko), Botanickou zahradou BÚ ÈSAV v Prùhonicích, Callie´s Beaux Jardins (USA), Kelways (Anglie), Riviéra (Francie). V Troji se mù¾ete seznámit se všemi hlavními skupinami pìstovaných pivonìk. Vìtšina rostlin je soustøedìna na Pivoòkové louce, sortiment japonských døevitých pivonìk je v Japonské zahradì a jako doplnìk jsou pivoòky pou¾ity také v dalších expozicích.
Navštívit Pivoòkovou louku mù¾ete v tìchto dnech dennì (9-19h), a to díky výstavì Motýli ÈR, která probíhá opodál....
Motýli Èeské republiky: do 30. èervna, dennì 9 – 19 hodin, Areál SEVER
Vedle dospìlých motýlù zde pøi troše pozornosti najdeme i všechna jejich další vývojová stadia - vajíèka, housenky a kukly. Na jednom místì se tak mù¾ete dùkladnì seznámit s ¾ivotem motýlù i s jejich ¾ivnými rostlinami.