Xoloitzcuintle – mexický bezsrstý pes
Asi se budete ptát, proè Èeška ¾ijící v Kolumbii píše o Mexiku.Mám k tomu dva dùvody: První je velký citový vztah, proto¾e jeden s mých synù, jeho man¾elka a vnouèek tam ¾ijí. A druhý, proto¾e Mexiko s jeho historií, s jeho lidmi a vùbec s celou tamní pøírodou mne okouzlilo natolik, ¾e se chci s vámi o tu krásu podìlit a povìdìt vám alespoò trochu o této nádherné zemi i její historii i zajímavostech.
Nebojte se, nemusíte to vyslovovat celý, staèí øíct - xolo.
I tak se tato rasa jmenuje. To dlouhé a nevyslovitelné jméno pochází z jazyka nauhatl, kterým mluvili Aztékové a jsou to vlastnì dvì slova:
Xolótl = aztécký bùh ¾ivota a smrti, který vládl podsvìtí a doprovázel mrtvé do Mictlánu, neboli do zemì mrtvých a itzcuintli, co¾ chce øíct pes.
Je to velmi stará rasa, která je známá víc ne¾ 3000 let. Podle aztéckých legend, Xolotl dal tohoto psa lidem jako dar, kdy¾ ho stvoøil z úlomku “kosti ¾ivota”. Aztékové vìøili ¾e xolové doprovázely lidi na jejich poslední cestì a proto byly tito psi obìtováni a pohøbíváni se svým majitelem. Aztékové ale také vìøili ¾e xolo je pes posvátný a tak ještì dnes mù¾eme vidìt rùzné malby a sochy vytvoøené na jeho poèest. Další zajímavost je velká podobnost mezi aztéckým Xolotlem a egyptským Anubisem. Oba byli bohové podsvìtí a oba mají lidské tìlo a psí hlavu.
Je to pes, který prakticky nemá vùbec ¾ádnou srst, jen obèas má na hlavì takovou èupøinku. Ale jsou i xolové s krátkou srstí. Jsou vìtšinou èerní a mají dost hladkou kù¾i. A právì proto ¾e jsou bezsrstí, jejich teplota dosáhne o nìkolik stupòù víc ne¾ u normálních psù. Vìtšinou mají teplotu kolem 40 st. Jsou rùznì velcí, od úplnì malých, kteøí vá¾í jen kolem 4 kg, a¾ po velké, kteøí mohou vá¾it pøes 20 kg.
I kdy¾ jejich kù¾e je náchylná k rùzným zranìním, proto¾e ji neochraòuje ¾ádná srst, pøípadné zranìní se hojí velmi rychle a nezanechává jizvy. Je to velmi “spoleèenský” pes, lehce vychovatelný, inteligentní, pøítulný a výborný hlídaè. Také jsou vhodní pro lidi, kteøí jsou alergiètí na zvíøecí srst. Dokonce se øíká, ¾e velmi pomáhají pøi bolestech kloubù a pøi rùzných artrózách, právì kvùli jejich zvýšené teplotì. Staèí, kdy¾ si xolo lehne vedle nohy pána a jeho teplota pomáhá zklidnit bolest. Ne ka¾dému se tato rasa líbí, dokonce nìkteré exempláøe jsou hezèí nebo ménì ošklivìjší ne¾ druhé.
Ale myslím ¾e by se dalo øíct: "jsou tak oškliví, a¾ jsou krásní" .