I pokojové kvìtiny pro¾ívají jaro
Zima byla pro na¹e pokojové kvìtinky stejnì dlouhá a
tuhá jako pro nás. Rostliny jsou v tomto období vegetaèního klidu vystaveny
zvý¹enému riziku, které vyplývá z chladu nebo naopak pomìrnì vysokých teplot a
suchého vzduchu zpùsobeného ústøedním topením. K tomu se pøidávají dal¹í
rizikové faktory jako prùvan a pøelití, pøípadnì ¹kùdci èi rùzné choroby.
Nezbude nám zøejmì nic jiného ne¾ se smíøit s tím, ¾e v bytì s ústøedním topením
rostliny pøes zimu pouze pøe¾ívají a také se tì¹í na zaèátek jara. Nebojte se, i
kdyby jste jaro nezaznamenali, kvìtiny vám ho pøipomenou. Zaèátek jara vám
zaènou rostliny hlásit novými pøírùstky a nasazováním na kvìt. A právì toto
období je dùle¾ité pro jejich dal¹í vývoj bìhem roku. Tak¾e pojïme jim vìnovat
patøiènou péèi.
Základem zvý¹ené péèe je zvý¹ená zálivka a vý¾iva. Jakmile zaènou rostliny
nasazovat na rùst, je potøeba je vydatnìji zalévat. Jak se prodlu¾uje doba
denního svìtla, jsou rostliny i pøes den více aktivnìj¹í, s èím¾ souvisí i fakt,
¾e odpaøují z listù více vláhy. O to vìt¹í jsou pak jejich nároky na zálivku.
Pøesto musíme stále dávat pozor, abychom rostliny nepøelili, mno¾ství dodané
vláhy zvy¹uje pomalu a postupnì. Pokojové rostliny jsou velice náchylné na jarní
pøelití, proto¾e náhlé zmìny teplot a chladné poèasí mù¾e rostliny znovu vrátit
do stavu klidu a sní¾it tak jejich potøebu vláhy. V chladné pùdì zaènou rostlinì
uhnívat koøeny. Rostliny mù¾eme také pøelít, pokud je zaléváme pøíli¹ èasto,
tak, ¾e koøeny je¹tì nevstøebaly ve¹kerou vláhu. Obecnì bychom se pøi zalévání
mìli øídit pravidlem, ¾e pøed dal¹ím pøísunem vláhy by mìl koøenový bal
vyschnout, ale ne pøeschnout. Výjimkou jsou v tomto pøípadì napø. kapradiny a
azalky, které by mìly mít koøenový bal stále vlhký.
Chceme-li se tedy na jaøe radovat z intenzivních pøírùstkù na¹ich kvìtin, mìli
bychom jim dopøát také pravidelné doplòování vý¾ivy. Pro pøihnojování v tomto
období platí opìt jedno obecné pravidlo, které mù¾eme aplikovat na vìt¹inu
pokojových rostlin. Na zaèátku jara dodáváme rostlinám v¾dy men¹í dávky hnojiva,
ne¾ jaké budou potøebovat pozdìji, na vrcholu vegetaèního období. Pøíli¹né
hnojení toti¾ podporuje bujný rùst rostliny, který je na úkor nasazování kvìtù.
Navíc, pøíli¹ velká koncentrace hnojiva mù¾e po¹kodit také koøenový systém
rostliny. Pøi hnojení tekutým hnojivem pou¾íváme v prvních týdnech jen velmi
slabý roztok (tøetinu a¾ polovinu mno¾ství doporuèeného v návodu). Dùle¾ité je
také rostlinu nepøihnojovat, kdy¾ je zemina suchá, abychom nespálili koøenový
systém rostliny. Hnojení bychom mìli také z vý¹e uvedených dùvodù vynechat ¹est
a¾ osm týdnù po pøesazení, proto¾e èerstvá zemina obsahuje dostateèné mno¾ství
¾ivin. A jak èasto máme rostliny pøihnojovat? To zále¾í na typu rostlin. Ty,
které mají vytvoøit hodnì nových listù (bøeè»an), jednou za týden a¾ za dva
týdny, naopak ty, které mají ménì listù (dracena), potøebují pøihnojení pouze
jednou za tøi a¾ ètyøi týdny. Také zále¾í na typu hnojiva.
V období na zaèátku jara je¹tì rostliny nepøesazujeme. Na zaèátku jara bychom
rostlinu mohli vytrhnout ze zimního odpoèinku a zvý¹enou vý¾ivou a zálivkou ji
doslova pøivodit ¹ok. Radìji s pøesazováním poèkáme na pøíznivìj¹í období na
konci jara, kdy si rostlina sama zvý¹enými pøírùstky øekne o intenzivnìj¹í péèi.
V jarním období zvý¹eného rùstu také rostliny tvarujeme èi jinak usmìròujeme
jejich rùst. Pokud tuto fázi zanedbáme, mù¾e se snadno stát, ¾e v pozdìj¹ím
období budou na¹e rostliny ji¾ ponìkud "nezvladatelné". Sestøihu se nemusíme
bát, rostliny zhoustnou a nebudou ji¾ vytáhlé a nevzhledné.
Nejen domácnost, ale i rostliny si na zaèátku jara zaslou¾í poøádný "úklid".
Prach nashromá¾dìný na listech pùsobí nejen nevzhlednì, ale pøedev¹ím znemo¾òuje
listùm dýchat a proto jej odstraníme. Mìli bychom se v¹ak vyvarovat pou¾ívání
olejových èistících prostøedkù na kvìtiny, proto¾e ty mohou na jemnìj¹ích
listech zpùsobit více ¹kody ne¾ u¾itku. Mastnota ucpe listùm póry a rostlina
nemù¾e dýchat. Rostlinám nejlépe prospìje lehké osprchování vla¾nou vodou,
pøípadnì je vyneste na balkon na jarní de¹tík. Fialky a rostliny s
ochmýøenými listy nesprchujte, rostliny si od prachu pomohou samy a zbyteènì
bychom je vystavovali riziku plísní a hnilob z nadmìrného vlhka.
Na jaøe se zaèínají probouzet k ¾ivotu také ¹kùdci. Právì v období vývoje nových
listù a kvìtù jsou rostliny velmi choulostivé. Mnozí ¹kùdci na rostlinách
pøezimují, ale napø. èervci a svilu¹ky jsou èilí po celý rok. Zamoøení hmyzem
tak mù¾e na rostlinách rychle propuknout v pomìrnì krátkém èase napáchat
obrovské ¹kody. Proto bychom mìli na¹e pokojové rostliny pravidelnì prohlí¾et.
M¹ice najdeme pøedev¹ím na nových výhoncích a kvìtových pucích, svilu¹ka se
pøisává na spodní stranu listù. Nìkteøí z èervcù bývají na spodní stranì listù,
jiní zase na stoncích a ¾ilkách listù. Jakmile nìkterý z hmyzu objevíte, nebojte
se razantnì zasáhnout i s pou¾itím pesticidu. S jarem se probouzí také svìt
plísní a bakterií. Nìkteré nemoci jako ¹edá plíseò a nìkteré hniloby koøenù jsou
výraznìj¹í právì bìhem zimního období a v èasném jaru. Nejúèinnìj¹ím bojem proti
¹kùdcùm i nemocím je pozorná péèe o pokojové rostliny. Identifikace po¹kození v
co nejrannìj¹ím stádiu je v¾dy základem dobrého odstranìní choroby.
Pøeji vám krásné potì¹ení s kvìtinkami.
Jana Mareèková