I pokojové květiny prožívají jaro

Zima byla pro naše pokojové květinky stejně dlouhá a tuhá jako pro nás. Rostliny jsou v tomto období vegetačního klidu vystaveny zvýšenému riziku, které vyplývá z chladu nebo naopak poměrně vysokých teplot a suchého vzduchu způsobeného ústředním topením. K tomu se přidávají další rizikové faktory jako průvan a přelití, případně škůdci či různé choroby. Nezbude nám zřejmě nic jiného než se smířit s tím, že v bytě s ústředním topením rostliny přes zimu pouze přežívají a také se těší na začátek jara. Nebojte se, i kdyby jste jaro nezaznamenali, květiny vám ho připomenou. Začátek jara vám začnou rostliny hlásit novými přírůstky a nasazováním na květ. A právě toto období je důležité pro jejich další vývoj během roku. Takže pojďme jim věnovat patřičnou péči. 

Základem zvýšené péče je zvýšená zálivka a výživa. Jakmile začnou rostliny nasazovat na růst, je potřeba je vydatněji zalévat. Jak se prodlužuje doba denního světla, jsou rostliny i přes den více aktivnější, s čímž souvisí i fakt, že odpařují z listů více vláhy. O to větší jsou pak jejich nároky na zálivku. Přesto musíme stále dávat pozor, abychom rostliny nepřelili, množství dodané vláhy zvyšuje pomalu a postupně. Pokojové rostliny jsou velice náchylné na jarní přelití, protože náhlé změny teplot a chladné počasí může rostliny znovu vrátit do stavu klidu a snížit tak jejich potřebu vláhy. V chladné půdě začnou rostlině uhnívat kořeny. Rostliny můžeme také přelít, pokud je zaléváme příliš často, tak, že kořeny ještě nevstřebaly veškerou vláhu. Obecně bychom se při zalévání měli řídit pravidlem, že před dalším přísunem vláhy by měl kořenový bal vyschnout, ale ne přeschnout. Výjimkou jsou v tomto případě např. kapradiny a azalky, které by měly mít kořenový bal stále vlhký.

Chceme-li se tedy na jaře radovat z intenzivních přírůstků našich květin, měli bychom jim dopřát také pravidelné doplňování výživy. Pro přihnojování v tomto období platí opět jedno obecné pravidlo, které můžeme aplikovat na většinu pokojových rostlin. Na začátku jara dodáváme rostlinám vždy menší dávky hnojiva, než jaké budou potřebovat později, na vrcholu vegetačního období. Přílišné hnojení totiž podporuje bujný růst rostliny, který je na úkor nasazování květů. Navíc, příliš velká koncentrace hnojiva může poškodit také kořenový systém rostliny. Při hnojení tekutým hnojivem používáme v prvních týdnech jen velmi slabý roztok (třetinu až polovinu množství doporučeného v návodu). Důležité je také rostlinu nepřihnojovat, když je zemina suchá, abychom nespálili kořenový systém rostliny. Hnojení bychom měli také z výše uvedených důvodů vynechat šest až osm týdnů po přesazení, protože čerstvá zemina obsahuje dostatečné množství živin. A jak často máme rostliny přihnojovat? To záleží na typu rostlin. Ty, které mají vytvořit hodně nových listů (břečťan), jednou za týden až za dva týdny, naopak ty, které mají méně listů (dracena), potřebují přihnojení pouze jednou za tři až čtyři týdny. Také záleží na typu hnojiva.

V období na začátku jara ještě rostliny nepřesazujeme. Na začátku jara bychom rostlinu mohli vytrhnout ze zimního odpočinku a zvýšenou výživou a zálivkou ji doslova přivodit šok. Raději s přesazováním počkáme na příznivější období na konci jara, kdy si rostlina sama zvýšenými přírůstky řekne o intenzivnější péči. V jarním období zvýšeného růstu také rostliny tvarujeme či jinak usměrňujeme jejich růst. Pokud tuto fázi zanedbáme, může se snadno stát, že v pozdějším období budou naše rostliny již poněkud "nezvladatelné". Sestřihu se nemusíme bát, rostliny zhoustnou a nebudou již vytáhlé a nevzhledné.

Nejen domácnost, ale i rostliny si na začátku jara zaslouží pořádný "úklid". Prach nashromážděný na listech působí nejen nevzhledně, ale především znemožňuje listům dýchat a proto jej odstraníme. Měli bychom se však vyvarovat používání olejových čistících prostředků na květiny, protože ty mohou na jemnějších listech způsobit více škody než užitku. Mastnota ucpe listům póry a rostlina nemůže dýchat. Rostlinám nejlépe prospěje lehké osprchování vlažnou vodou, případně je vyneste na balkon na jarní deštík.  Fialky a rostliny s ochmýřenými listy nesprchujte, rostliny si od prachu pomohou samy a zbytečně bychom je vystavovali riziku plísní a hnilob z nadměrného vlhka.

Na jaře se začínají probouzet k životu také škůdci. Právě v období vývoje nových listů a květů jsou rostliny velmi choulostivé. Mnozí škůdci na rostlinách přezimují, ale např. červci a svilušky jsou čilí po celý rok. Zamoření hmyzem tak může na rostlinách rychle propuknout v poměrně krátkém čase napáchat obrovské škody. Proto bychom měli naše pokojové rostliny pravidelně prohlížet. Mšice najdeme především na nových výhoncích a květových pucích, sviluška se přisává na spodní stranu listů. Někteří z červců bývají na spodní straně listů, jiní zase na stoncích a žilkách listů. Jakmile některý z hmyzu objevíte, nebojte se razantně zasáhnout i s použitím pesticidu. S jarem se probouzí také svět plísní a bakterií. Některé nemoci jako šedá plíseň a některé hniloby kořenů jsou výraznější právě během zimního období a v časném jaru. Nejúčinnějším bojem proti škůdcům i nemocím je pozorná péče o pokojové rostliny. Identifikace poškození v co nejrannějším stádiu je vždy základem dobrého odstranění choroby.

Přeji vám krásné potěšení s květinkami.

Jana Marečková