Kolumbijská Amazonie
Deštné pralesy Amazonie jsou nejvìtší na zemi, svojí rozlohou, mají skoro 6 000 000 ètv. kilometrù a dìlí se o nì osm jihoamerických státù.
A mezi nì patøí i Kolumbie. 42 % z celého kolumbijského územi je právì deštný amazonský prales, který zabírá celkem 483.119 ètv. km.
Je to území nejménì obydlené z celé Kolumbie a dìlí se mezi šest departamentù, které se jmenují: Amazonas, Putumayo, Caquetá, Guainía, Guaviare a Vaupés.
Ale dnes vám nìco povím o jednom z nich, právì o Amazonas, a také proè se tak jmenuje nejdelší a nejvodnatìjší øeka na svìtì (jštì do nedávna se pova¾oval za nejdelší øeku svìta Nil, ale po posledních mìøeních, došli vìdci k názoru ¾e Amazonka je o nìkolik desítek kilometrù delší).
Jméno Amazonka dostala od španìlského dobyvatele Francisca de Orellana v roce 1542, a který tvrdil, ¾e pøi jedné z svých cest byl napaden kmeny, jejich¾ bojovnice byly ¾eny a které mu pøipomínaly bájné Amazonky z øecké mytologie. Asi se chudák Orellana tak polekal a tím i spletl, kdy¾ vidìl tamní dlouhovlasé indiány. Do dneška se toti¾ nepodaøilo zjistit, ¾e by kdy ¾ily na tomto území jen ¾enské kmeny a ještì ke všemu bojovné.
Amazonka je nejdùle¾itìjší øeka v celé oblasti, vlévá se do ní kolem tisíce øek a prýští v peruánských Andách. Bìhem svého toku dostala nìkolik jmen, na pø. Apurímac, Ene,Tambo, Marañón a další.Celá Amazonie a její deštné pralesy jsou dneska plíce celého svìta. Je nejbotatší na svìtì svojí florou a faunou. Existuje tam dva a pùl milonù rùzných druhù hmyzu, pøes dva tisíce druhù ptákù a savcù a pøes sto padesát tisíc rùzných rostlin.
Ale vra»me se k departamentu Amazonas
Jeho hlavní mìsto, Leticia (23 811 obyvatel), je vzdáleno od Bogoty 1094 km a le¾í pøímo na kolumbijsko – brazilské hranici. Není tam jiné spojení ne¾ letecké proto¾e neexistuje ani silnice, ani vlak, jen po okolí se dá cestovat lodí. V Amazonii se nachází rùzné indiánské kmeny, které stále ¾ijí jako pøed nìkolika sty lety a jejich¾ èlenové nikdy nepoznali civilizaci a mimochodem o ní vùbec nestojí. Mezi nejznámìjší se poèítají etnie Huitoto, Yaguas a Ticunas, které stále udr¾ují své zvyky. Mimo jiné stále pou¾ivají k lovu tzv. cerbatanas. To jsou vlastnì jen dlouhé duté kmeny nìkterých rostlin do kterých vkládají malé šipky které mohou mít na špièce jed curare, který doká¾e usmrtit bìhem nìkolika minut na zástavu dýchání. Ka¾dý amazonský kmen zná jinou pøípravu, její¾ slo¾ení zná vìtšinou jen hlavní šaman. Také samozøejmì pou¾ívají luky a šípy. ®ijí stále v chýších zvaných maloka a dodr¾ují své ceremoniály, které se pøenáší z generace na generaci.
Povídání o Kolumbii
®iji v Ji¾ní Americe
Cartagena de Indias
El dorado
Porá¾ka admirála Verona
Vánoce v Kolumbii
Sopka El Totumo
Tragedie sopky Nevado del Ruiz
Další èlánky autorky:
Teotihuacan - mìsto bohù
Sedm nových divù svìta
Za svítání 12. øíjna...
Mexický svátek Dušièek
Jak jsem našla auto