Rokokové schodištì
paradoxnì zachránilo barokní kostel (Neratov v Orlických horách)
Torzo barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Neratovì na samých hranicích s Polskem, do nìj¾ pøicházeli tisíce poutníkù a napø jen z kladské strany vìøící ze 17 vesnic, je kulturní památkou, zapsanou v seznamu nemovitých kulturních památek. To proto, ¾e z tohoto barokního kostela, který býval významným poutním místem i pro obyvatele pohranièí sousedního Polska, zùstalo po komunistech pouze architektonické torzo. Pøitom z pohledu architektury byl tento architektonický klenot, postavený v letech 1723 – 1733, prùkaznou stavbou zachycující pronikání zásad tehdejšího radikálního baroka do venkovského prostøedí a v dobì svého nejvìtšího rozkvìtu se stal významným poutním místem a projevem duchovního ¾ivota farnosti a okolí. Po po¾áru koncem roku 1945 nebyl opraven, k propadnutí støechy došlo 1958 a roku 1973 mìlo dojít k jeho úplné demolici. 1994 byl zpracován znalecký posudek a navr¾ena opatøení k záchranì objektu.
14. – 16. srpna 2009 tu probíhaly Neratovské poutní slavnosti (Neratowski odpust), spolufinancované z prostøedkù ERDF (Evropský fond pro regionální rozvoj Pøekraèujeme hranice) prostøednictvím Euroregionu Glacensis. Na nich se podílely obce Bartošovice v Orlických horách a Miêdzylesie spoleèným projektem „Spojují nás hory“ (L¹cz¹ nas góry), spojeným s Bìhem nadìje (Biegem Nadziei) na podporu nemocných rakovinou, organizovaným Sdru¾ením Neratov.
„V tomto roce jsme se soustøedili na vnitøek kostela – polo¾ili jsme novou ètvercovou pískovcovou dla¾bu podle zbylých pruhù té historické. Do této fáze obnovy jsme se mohli pustit díky témìø 5milionové dotaci ministerstva zemìdìlství a Státního zemìdìlského intervenèního fondu, který vyhlásil Program rozvoje venkova, zamìøený i na obnovu nemovitých kulturních památek. Letos nás èeká obnova rozboøeného nádherného rokokového schodištì, umístìného nyní v parku zámeèku Skalka u Dobrušky. programu ministerstva kultury Záchrana architektonického dìdictví dostáváme na to 600 tisíc korun, od Královéhradeckého kraje 300 tisíc korun a vlastní podíl z farnosti Neratov bude letos jeden milion korun. V pøíštím roce, pokud budou úspìšná jednání o navrácení této památky, by tak mohlo být celé to krásné schodištì zpìt. Upustili jsme od úvahy, ¾e by jeho originál zùstal na Skalce a tady byla kopie – to schodištì sem patøí. Všichni, kdo sem pøicházejí, se tady dozvídají, ¾e ono schodištì tento kostel zachránilo. Kdy¾ bylo v roce 1973 za komunistického re¾imu pøesunuto na zámeèek Skalka, tak všechny peníze, které dostala provádìjící firma na demolici kostela, spotøebovala na demontá¾ a pøevoz tohoto schodištì. Díky tomuto pøesunu byl kostel zachránìn a symbolicky mù¾eme øíct, ¾e kdy¾ odtud odešlo, tak schodištì zachránilo kostel,“ dodal Ludvík Klimeš ze Sdru¾ení Neratov.
Obrovskou zásluhu na obnovì neratovského kostela má nezávislé, nepolitické a nestátní Sdru¾ení Neratov. Vzniklo v záøí 1992 jako nezávislé, nepolitické a nestátní dobrovolné spoleèenství lidí, kteøí se podílejí na obnovení poutního místa smíøení v Neratovì s tím, ¾e pøispìjí k výstavbì, vybavení a provozování sociálních, charitativních, eventuálnì zdravotnických zaøízení, která slou¾í potøebným lidem. Jeho cílem je péèe o lehce mentálnì posti¾ené, podpora pìstounských rodin, obnova poutního místa a rozvoj ¾ivota v pohranièní. Sdru¾ení Neratov nabízí tìmto lidem zázemí pro co nejsamostatnìjší ¾ivot.
Soukromý dodatek z doby, kdy jsem úzce spolupracoval externì mj. s rozhlasem: Od roku 1991 pravidelnì rok co rok se konaly v ruinách tohoto kostela bez stropu a støechy mše o Velikonocích na Vzkøíšení, o Vánocích pak pùlnoèní o na Štìdrý den i na Silvestra. Pøipomínámi jednu z nich – tento telefonát jsem odvysílal na Radio¾urnálu o pùlnoèní z 24. na 25. prosince 1996.
V ruinách zasnì¾eného kostela mezi holými zdmi, zbaveného nedlouho pøedtím obrovským úsilím vìøících, mezi nimi hodnì mladých, obrovského mno¾ství sutin uvnitø, slou¾il tradiènì pùlnoèní mši rokytnický páter Josef Suchár pro nìkolik desítek pøedevším mladých a mimoøádnì pozorných lidí, jejich¾ jádro tvoøili èlenové Sdru¾ení Neratov. Atmosféra byla opìt zcela zvláštní a¾ mysteriózní - silný, skoro 20stupòový mráz, kdy zamrzala knìzi voda a víno v kalichu, kde osvìtlení zajiš»ovaly jen pochodnì a svíèky v zavaøovaèkách a v samotném chrámu Pánì byly umístìny dva dìrované sudy, naplnìné hoøícím døevem. Hudební doprovod obstaraly dvì kytary a ètyøèlenný sbor. Melodické mariánské písnì, který spolu se sborem zpívali i úèastníci této ojedinìlé pùlnoèní mše, byly moderní, jen na závìr zaznìla tradièní Narodil se Kristus Pán. Velká èást pøítomných šla k pøijímání.