Senior cohousing

Stárnutí v komunitě aneb alternativa domovům pro seniory

 Obyvatelé senior cohousingu ElderSpirit ve Virginii, USA, 29 bytových jednotek, dokončen 2005. www.seniorcohousing.com

Senior cohousing, v angličtině také známý pod názvem elder cohousing, je specifickou variantou vícegeneračního cohousingu (dále jen cohousing). Žádné další, jiným výraznějším způsobem zúžené varianty cohousingu neexistují, protože obecně platí pravidlo, že čím víc je společenství různorodé (i co se týká věku), tím lépe je udržitelné po sociální, ekonomické i ekologické stránce.

Senioři v popředí

Proč tedy varianta cohousingu pouze pro seniory vůbec vznikla? Z několika zásadních důvodů:
(1) rapidní růst počtu seniorů ve společnosti na celém světě,
(2) trend „stárnutí doma“ (aging in place)
(3) hledání udržitelného řešení bydlení a péče o seniory, které by tolik nezatěžovalo rodinu a stát, což vyžaduje jistou vlastní iniciativu seniorů.

V zahraničí je senior cohousing rovněž zajímavou alternativou různým institucím, jako domovům/penzionům pro seniory (dosud zvané jako domovy důchodců) a domovy s pečovatelskou službou.

Stárnutí nebo prostě prožívání druhé půlky života?
Název napovídá, že jedná se o sousedské společenství, kde žijí pouze senioři, někdy ovšem už i lidé od středního věku. Určitý věkový limit zde na rozdíl od cohousingu existuje a je v různých státech různý, např. kolem 55-ti let v Dánsku a USA, ale třeba již kolem 40-ti let ve Švédsku - často se proto píše o aktivním životním stylu pro „druhou půlku života“. Logicky, čím dřív se člověk dostane do senior cohousingu, dokud je ještě „pružný“ sociálně, fyzicky i mentálně, tím snadněji a rychleji se zde bude cítit jako doma „mezi svými“. Což je pochopitelně obrovská výhoda. Krom dosaženého věku, který je ale pouze orientační a není stěžejním požadavkem, tu existuje podmínka, že obyvatelé senior cohousingu už nežijí ve společné domácnosti s dětmi. Děti jsou ale samozřejmě vítány kdykoli jako návštěvy.

Budoucí obyvatelé senior cohousingu Wolf Creek Lodge v Kalifornii diskutují nad projektem. Tento senior cohousing je umístěn v těsné blízkost vícegeneračního cohousingu Wolf Creek Commons. Začátek realizace léto 2009, nastěhování podzim 2010. Zdroj: www.seniorcohousing.com

Stárnutí v komunitě se vším, co život přináší
Důležitý je fakt, že v senior cohousingu mohou žít i senioři, kteří nejsou plně soběstační a potřebují pomoc ostatních. Vše je totiž projektováno pokud možno s ohledem na budoucnost, tj. např. snižující se pohyblivost starších lidí (bezbariérovost). Neměli by ale potřebovat trvalou odbornou zdravotní péči, kterou může poskytnou jen zdravotnické zařízení. V senior cohousingu se totiž už při jeho tvorbě počítá s potencionální neformální péčí (co-caring), kterou si mezi sebou podle aktuálních potřeb vzájemně zajišťují sami jeho obyvatelé. Často s pomocí koordinované sítě terénních a ambulantních služeb. Vše je předem pečlivě promyšleno a jasně sepsáno v pravidlech komunity. V každém společenství, ve kterém převládají senioři, je nutné počítat se všemi možnými situacemi, které stárnutí přináší. Většina senior cohousingů proto počítá nejen s domácí péči v případě nemohoucnosti (home care), ale i s domácí hospicovou péči, která umožňuje zemřít doma (dying at home). Na rozdíl od rodinného zázemí, které často schází, nebo se může službou nemocnému vyčerpat, je v senior cohousingu mnohem víc potencionálních sil, které mohou pomoci. Pokud v existujících společenstvích někdo zemře, na jeho „místo“ se hlásí dlouhý seznam zájemců. Pokud je přece jen nutný přesun do institucionální péče (např. do nemocnice), ostatní s nemocným udržují pravidelný kontakt, aby se necítil sám.
Pro pečovatele bývá vyhrazen prostor (např. malý byt, rehabilitační místnosti) ve společenském domě (common house).

Senior cohousing a kvalita života
Mezi nejčastěji uváděné impulzy, proč se zúčastnit budování senior cohousingu a následně v něm žít, je touha po co nejkvalitněji prožité druhé půlce života, tj. co největší nezávislosti na pomoci od dětí a státu, zachování vlastní identity, důstojnosti i dosavadního životního stylu, zajištění bezpečí a vzájemné péče (zdroj: Durret, Charles: Senior Cohousing, Habitat Press, 2005). Jedná se o uvědomělý příklad tzv. „přípravy na vlastní stárnutí“, kdy často lidé v zahraničí včas vyměňují velký rodinný dům za malý bezbariérový byt.

Instituce a "kvalita" života
Jsou to jistě hodně odlišná přání než jsou důvody podání žádosti o umístění do domova/penzionu pro seniory nebo domova s pečovatelskou službou. Zde lidé uvádí mezi nejčastější důvody: špatný zdravotní stav, kdy rodina už nestačí zajistit péči, obavy z budoucnosti, kvůli kterým podávají přihlášku jen „pro jistotu“, dále hrozí osamělost po odchodu dětí z domácnosti, odchodu do penze nebo ztrátě partnera. Přitom čtyři pětiny žadatelů doufá, že k umístění vůbec nedojde nebo zatím by být umístěni nechtěli! (zdroj: Vohralíková, Lenka-Rabušic, Ladislav: Čeští senioři včera, dnes a zítra, VÚPSV Brno, 2004). Obecná představa o domovech důchodců je, že se jedná o odkladiště starých lidí, kteří sem přichází dožít. I když jsou dnes mezi domovy výjimky, které se snaží zajistit seniorům naplnění jejich emocionálních i sociálních potřeb, krom potřeb fyzických a střechy nad hlavou, vše nakonec zůstává v režii cizích lidí a „klient“ (ne obyvatel) ztrácí právo rozhodovat. Nehledě na to, že v ČR jsou naprosto nedostatečné kapacity a dlouhé čekají lhůty už teď, natož až přibude rychlým tempem počet seniorů z generace dnešních padesátníků a třicátníků.

Obyvatelé senior cohousingu Silver Sage v Koloradu, USA, při posezení u dobrého vína, projekt dokončen 2006. Zdroj: www.silversagevillage.com

Shrnutí
Pro některé seniory je lákavější život ve vícegeneračním cohousingu, který je ovšem spíše orientován na děti. Jiným vyhovuje naopak senior cohousing, navržený citlivě podle potřeb a přání starších lidí. Kolikrát je v blízkosti cohousingu zbudován senior cohousing pro starší členy společenství, kteří by rádi např. větší klid. Někdy je i v senior cohousingu možné mít malé či dospívající děti, ale s tím, že určitou přednost tu mají starší.
Stejně jako cohousing vznikl senior cohousing v Dánsku, šíří se rychle v USA a existuje i v dalších zemí především severní a západní Evropy. Průzkumy ohledně zájmu o senior cohousing probíhají i na Dálném východě (Jižní Korea, Japonsko).
Každá domácnost vlastní plně zařízenou bytovou jednotku a navíc spoluvlastní společné prostory (společenský dům, venkovní prostory).
Obyvatelé by měli mít šanci si vybrat mezi tím být sami nebo být s ostatními, proto je pečlivě rozlišen soukromý, polosoukromý a veřejný prostor.
Centrem sociálních aktivit je společenský dům, u kterého je důležité umístění a náplň.
Architektonické a urbanistické řešení podporuje vzájemné setkávání. Klíčový je pěší provoz. Automobily jsou parkovány na okraji. A velmi důležitá je blízkost, nejlépe pěší dostupnost, občanského vybavení (tj. obchod s potravinami, lékárna, zdravotnické, kulturní i sportovní zařízení).
Důležitá je účast při vytvoření komunity, nejlépe od samotného začátku. Organizace probíhá formou dohody.
Ověřený počet bytových jednotek je stejný jako u cohousingu, a to 15 – 25 domácností.

Co dodat na závěr?
Senior cohousing má určitě velký potenciál do budoucna, protože vzhledem k aktivní účasti při jeho tvorbě může nejlépe uspokojit potřeby a přání seniorů. Vzhledem k demografickému stárnutí populace a nutnosti hledání udržitelného řešení do budoucna je vlastní iniciativa seniorů/budoucích seniorů velmi vítána a podporována (zejména tedy v zahraničí a to nejrůznějšími formami). Senior cohousing představuje jednu z možností, jak se včas připravit na vlastní stáří strávené mezi přáteli v důvěrně známém prostředí. Nabízí výhody sociální, ekonomické i ekologické.

Prosba čtenářům
Vážení čtenáři, ráda bych Vás poprosila o vyplnění krátkého dotazníku, jehož cílem je zjistit zájem o senior cohousing a jeho podobu v ČR mezi lidmi různých věkových kategorií.
Je určen pouze pro studijní účely a je zcela anonymní.
Výsledky budou uvedeny v disertační práci. Průběžné výsledky jsou k dispozici zde
Děkuji mnohokrát za Váš čas, který budete vyplnění dotazníku věnovat.

Ing. arch. Veronika Bešťáková