10. záøí mají svátek Irma, Karel a Mikuláš. Podle obèanského kalendáøe má dnes svátek Irma. Toto staré nìmecké jméno vzniklo zkrácením jmen Irmgarda, Irmtraud èi Irmhilda. Podle pøekladu by Irma mìla být velká, silná a pevná.
Ve svìtovém kalendáøi jsou Irmgardy èi Irmy dvì. Jedna má svátek 4. záøí a narodila se kolem roku 1020 na hradì Aspelu v Severním Porýní - Vestfálsku v rodinì hrabìte z Aspelù. Kdy¾ jí rodièe zemøeli, rozdìlila všechno své dìdictví mezi špitály, kostely a chudobince. Pak podnikla nìkolik poutí do Øíma a pozdìji ¾ila jako poustevnice v Süchtelnu poblí¾ Krefeldu. Poslední roky svého ¾ivota strávila v Kolínì, kde také 4. záøí kolem roku 1085 zemøela.
Jiná Irmgarda se narodila kolem roku 830 a byla také ze vznešeného rodu. Jejím otcem byl dokonce císaø Ludvík Nìmec. Proto¾e si ji¾ v mládí vybrala duchovní dráhu, dal jí její otec darem benediktinský klášter Buchau ve Wütembersku, který Irmgarda vedla jako abatyše. Po roce 857 však pøesídlila do kláštera Frauenchiemsee u bavorského Chiemského jezera, kde 16. èervence roku 866 zemøela. Od té doby si ji v tento den pøipomínají v Horním Švábsku.
V církevním kalendáøi je dnes opìt Karel. Tentokrát se jmenoval Spinola a narodil se roku 1564 v Praze. V naší stovì¾até matièce navštìvoval i školy, ale pozdìji se vzdìlával v italské Nole, kde se vìtšinou pøipravovali na své poslání budoucí misionáøi. Karel byl pøímo posedlý touhou odjet do dalekých krajin a obracet pohany na køes»anskou víru. Ne¾ se tak skuteènì stalo, pro¾il si hotový oèistec. Nejprve vá¾nì onemocnìl a málem zemøel, pozdìji pøece jenom vyplul z Lisabonu smìrem na Japonsko, ale loï zlomila kormidlo. Nakonec byli všichni rádi, ¾e pøistáli u Portorika, kde právì zuøila válka mezi Anglièany a spojenými vojsky Španìlska a Portugalska. Karel sice zachránil svùj holý ¾ivot, ale padl do anglického zajetí. Po dlouhém èase se opìt dostal do Lisabonu a zakrátko vyplul znovu. Tentokrát ji¾ na japonský bøeh vstoupil. V Japonsku panoval císaø Daifusama (1598-1616), který byl pùvodnì køes»anùm naklonìn, ale v roce 1614 svùj postoj radikálnì zmìnil a zaèal je naopak pronásledovat. Karel se však nevzdal, ani kdy¾ za císaøova nástupce zaèalo jít opravdu o ¾ivot. Brzy byl samozøejmì dopaden, uvìznìn a 10. záøí roku 1622 v Nagasaki s øadou svých druhù upálen. Epopej tìchto japonských muèedníkù strhujícím zpùsobem zachytil ve svém velikém románu Slu¾ebníci neu¾iteèní èeský spisovatel Jaroslav Durych.
Ve svìtovém církevním kalendáøi bychom dnes také nalezli Mikuláše. Ten dnešní se píše z Tolentina a pøišel na svìt kolem roku 1245 v S. Angelo v Pontanu (Itálie). U¾ jako mladík vstoupil do øádu augustiniánských poustevníkù (1256) a od roku 1275 sídlil a¾ do své smrti v Tolentinu. Jeho ¾ivot prý byl naplnìn jenom láskou a pomocí všem lidem, pøesto pøed smrtí øekl: "Nièeho si nejsem sice vìdom, tím však ještì nejsem ospravedlnìn, nebo» mým soudcem je Pán."
Jan Kareta
Vybráno z knihy Václava Rameše – Encyklopedie køestních jmen, kterou vydalo Nakladatelství Libri. Kniha podává pøehled o vzniku a pùvodu našich jmen jak je nalézáme v kalendáøi, jako¾ i o mnoha významných osobách, které je nosily.
Jména v kalendáøi.jpg)