Sedm nových divù svìta
V sobotu 7. èervence 2007, v sedm hodin a sedm minut, bylo vyhlášeno v hlavním mìstì Portugalska - Lisabonu nových sedm divù svìta. Poøad byl vysílán do 170ti státù svìta a shlédlo jej prý pøes miliardu a pùl divákù. Mezi hosty byl i premiér Portugalska, José Sócrates, astronaut Neil Amstrong, Kofi Annan (bývalý pøedseda OSN) královna Rania z Jordánska, hereèka Jennifer López a další. Asi pøed rokem a pùl, vyhlásila švýcarská nadace “New7Wonders” a její pøedstavitel Bernard Weber anketu o získání titulù sedmi nových divù svìta. Jakýkoliv “kandidát” na tento titul musel být výtvorem èlovìka a musel být postaven do roku 2000.
Pøesto¾e Unesco Weberùv nápad neschválilo, naopak, tvrdì ho odsoudilo, v anketì hlasovalo pøes 100 miliónu lidí z celého svìta. A tak v sobotu, v sedmi zemích se oslavovalo a v dalších, které mìly své kandidáty, a které se do seznamu nedostaly se kritizovalo.
Do posledního kola, ale ne u¾ do koneèného seznamu se dostaly napøíklad: paøí¾ská Eifelovka, turecká Svatá Sofie, španìlská Alhambra, australská opera v Sydney a další.
Nakonec to vyhrály památky, které byly seøazeny náhodnì, ne podle poètu hlasù:
- Velká èínská zeï (Èína)
- Skalní mìsto v Petøe (Údolí Aravá-Jordánsko)
- Socha Krista Spasitele (Rio de Janeiro- Brazilie)
- Machu Picchu (Peru)
- Chichen Itzá (Jukatánský poloostrov-Mexiko)
- Koloseum (Øím - Itálie)
- Tad¾ Mahal (Agra-Indie)
I kdy¾ u¾ se o všech nových divech svìta psalo, pojïme si je pøipomenout.
Èínská zeï
Mìøí skoro 7 000 km a táhne se napøíè celou Èínou. Prý je viditelná i z vesmíru (o èem¾ se diskutuje). Byla postavena pøed více ne¾ 2000 lety za vlády císaøe Èchina (nebo Qinga) a dochovaly se z ní jen nepatrné úseky. Dnešní Velká zeï je z doby dynastie Ming.
Skalní mìsto v Petøe
Staré skalní mìsto je situované na jihovýchodì Jordánska. Bývalo to hlavní mìsto Nabatejského království a nejvìtšího rozkvìtu se se mu dostalo za vlády Aretase III. (84-62 A.C..) Øíká se, ¾e nynìjší královská rodina ¾ádala všechny obyvatele Jordánska aby hlasovali pro Petru.
Socha Krista Spasitele v RiuJe to symbol nejen Ria de Janeira, ale i celé Brazilie. První kámen byl polo¾en v roce 1922 a dokonèena byla v roce 1931. Vá¾í 1 145 tun a mìøí 38 m. Je postavena na hoøe Corcovado ve výši 710 m nad moøem.
Machu Picchu
Mìsto, zvané “poklad Inkù” je pokládáno za skvost pøedkolumbovské architektury. Bylo postaveno zaèátkem XV. století v peruánských Andách, ve výšce 2 400 m a na rozloze 32 592 ha. V dokumentech ze XVI. století se píše, ¾e Machu Picchu bylo sídlem prvního Inckého krále Inca Yupanqui. Dochovaly se nejen skoro celé domy, ale i hydraulický systém a plošiny, kde Inkové pìstovali všechno potøebné k ob¾ivì.
Chichen Itzá
Situováno na tzv. mayské Riviéøe ve státu Yukatán bylo zalo¾eno pøed rokem 800 (A.C..) na území, kde se rozkládaly menší vesnice. Svého èasu bylo centrem celé máyské civilizace. Máyové zde postavili nejen mnoho velkých chrámu (nejznámìjší je chrám - pyramida Kukulkana, obmìna aztéckého boha Quetzlacoatla, opeøeného hada).
KoloseumMyslím, ¾e o øímském Koloseu u¾ toho bylo napsáno tolik, ¾e jen pøipomenu, ¾e bylo postaveno v prvním století (D.C) císaøema dynastie Flaviù. Bìhem XV. a XVI. století. Vìtšina travertinského mramoru, kterým bylo celé Koloseum oblo¾eno, byla pou¾ita na rùzné øímské stavby, napøíklad na palác Barberini. (Quod non fecerunt Barbari, fecerunt Barberini - co neudìlali Barbaøi, udìlali Barberini).
Tad¾ Mahal (Taj Mahal)
Mauzoleum postavené mogulským vládcem Sahd¾ahánem na poèest své man¾elky, která zemøela ve vìku 36 let pøi porodu jejich ètrnáctého dítìte. Sad¾ahán strávil poslední mìsíce svého ¾ivota v domácím vìzení, ke 
ktéremu ho pøinutil jeden z jeho synù. Prý celou dobu, a¾ do své smrti se koukal z okna na mauzoleum a vzpomínal na svou mrtvou ¾enu.
Do letošního roku bylo sedm divù svìta, ze kterých bylo mo¾no opravdu vidìt jenom dva, pyramidy v Egyptì a trosky chrámu bohynì Artemis v tureckém Efesu. Ty další u¾ známe jenom z historie, obrázkù, které se malovaly podle pøedstav a fantasie. Pojïme si je ještì jednou pøipomenout:
Egyptské pyramidy
Egyptské pyramidy slou¾ily jako hrobky faraonù, jsou k vidìní v Gize v Egyptì. Jsou staré asi 4000 let. Nejvìtší z nich je Cheopsova pyramida. Pharao Cheops vládl v letech asi 2551 a¾ 2528 pøed naším letopoètem. Nejstarší je pyramida stupòovitá, D¾oserova. Pyramidy jsou staré asi 4000 let.
Artemin chrám v Efesu
Bohynì Artemis byla "bohynì lovu se zlatými šípy, lovkynì krásná, jen¾ s oštìpem po horách chodí, ctihodná panna". Tak ji nazýval Homér. Sídlo mìla právì v Efesu. Pùvodní vzhled chrámu není znám. Ví se jenom, ¾e stál v 8. století poblí¾ místa, kde jsou dnes zbytky svatynì. Zaèalo se se stavbou nìkdy v polovinì 6. století a údajnì mìla tato stavba trvat pøes 120 let. Chrám byl vypálen a Alexandr Veliký ho nechal obnovit. Po nástupu køes»anství byl uzavøen a znièen zemìtøesením.
Rhodoský kolos
Mìla to být socha 30 a¾ 50 metrù vysoká, která mìla stát rozkroèena nad vjezdem do pøístavu. Jiní tvrdí, ¾e stála na vyvýšeninì. Nejvìrohodnìjší se pova¾oval popis Filona, který ho popsal jako volnì stojícího mu¾e, na podstavci z bílého mramoru a ve zvednuté ruce dr¾el pochodeò. Socha byla znièena zemìtøesením nìkdy kolem roku 225 pøed naším letopoètem.
Visuté zahrady Semiradiny
Ty se nalézaly v Mezopotámii ve mìstì Babylon. Zahrady nechala postavit pravdìpodobnì královna Šammuramat, øecky Semiramis, kolem roku 800 pøed naším letopoètem. Historické prameny ale uvádí, ¾e zahrady nechal vybudovat král Nebukadnezr II. Podle povìsti je nechal vybudovat pro svoji man¾elku, královnu Amytis.
Mausoleum v Halikarnasu v Turecku
Mausoleum nechala jako dùkaz lásky postavit královna Artemísia svému zemøelému man¾elovi Maussollovi. Stavba byla spojením pyramid, øeckého chrámu a mezopotámského zikkuratu. Mausoleum stálo ještì ve 12. století. Ve 13. století ho poškodilo zemìtøesení a zbytek byl znièen pøi stavbì pevnosti svatého Petra rhodoskými rytíøi. Ti pou¾ívali kámen z mausolea ke své stavbì. Zbytky mausolea byly objeveny a¾ v 19. století.
Socha Zeuse v Olympii - Øecko
V Olympii se mezi troskami najdou pozùstatky velkého chrámu, který byl zasvìcen Zeusovi. Chrám byl postaven v letech 468 a¾ 456 pøed naším letopoètem.Ve støedním díle chrámu mìla být socha boha Zeuse, kterou mì údajnì vytesat Feidias. Její velikost musela ohromit ka¾dého návštìvníka. Socha mìla být vysoká 13 metrù. Bylo na ni spotøebováno velké mno¾ství zlata a slonoviny. Ohromný trùn by zhotoven z ebenového døeva a slonoviny, ozdoben zlatem a drahokamy. Feidovi mìlo trvat 8 let, ne¾ sochu dokonèil.
Maják na ostrovì Faru pøed Alexandrií
Faros je malý protáhlý ostrùvek tìsnì u pevniny a tím vytváøí pøístav, kde je mo¾no vjet dvìma stranami. Nejzazší výbì¾ek je skála, obklopená moøem. Zde postavil Sostratos vì¾ z bílého kamene. Maják mìl mìøit kolem 135 a¾ 180 metrù výšky na pùdorysu 190 metrù. Zde mìl stát palác s vì¾í v ka¾dém rohu. Z jejího støedu vystupovala ètverhraná vì¾ vysoká asi 60 a¾ 80 metrù. Ta se zu¾ovala a byla zakonèena cimbuøím. Z toho vystupovala další vì¾, zakonèená kameninovou plošinou, na které mìla stát okrouhlá sloupová síò otevøená na všechny strany. Maják byl ponièen Caesarovými vojsky a byl rekonstruován za vlády Claudia a Nera. Ve 4. století ho poškodilo zemìtøesení. Pozdìji slou¾il jako denní maják, ale v 10. století ho poškodilo další zemìtøesení. Lidé ho zaèali rozebírat jako stavební materiál. Zemìtøesení v roce 1326 dílo dokonèilo.
Jana de Galindo, Kolumbie
Olga Kotaèka, Nìmecko
Poznámka redakce: K èlánku pøipravila Jana i Olga prezentace v Power Pointu, které zajímavì doplòují èlánek. O prezentace si mù¾ete napsat zde.
Další èlánky autorky (Jana de Galindo):
Další èlánky autorky (Olga Kotaèka):
