Významná opavská rodaèka
Tuto nedìli 13. kvìtna 2007 probìhne od 15:00 ve výukovém centru ostravské zoo
pøednáška Zuzany Beranové vìnovaná svìtovì proslulé ochránkyni pøírody, spisovatelce a malíøce Joy Adamsové. Pøednáškou bude zahájena výstava vìnovaná této významné opavské rodaèce. Výstava bude k vidìní v pavilonu slonù a¾ do 30. kvìtna 2007.
Joy Adamsová - svìtovì proslulá ochránkynì pøírody, spisovatelka a malíøka
1910 - Narozena jako Friederike Victoria Gessnerová v Opavì, která byla tehdy souèástí Rakouska – Uherska
1922 - Po rozvodu rodièù se stìhuje do Vídnì, kde ¾ije se svou babièkou
1927 - Získává ve Vídni hudební vzdìlání (Staatspruefung Piano), které ji opravòuje k pedagogické èinnosti
Získává diplom v kursu pro módní návrháøky
1929-1930 Vìnuje se sochaøství
1931-1932 Zabývá se prací s kovem ve vídeòské umìlecké škole (Kunstgewerbe Schule)
1931-1935 Studuje medicínu
1935 - Vdává se za Viktora von Klarwill, vídeòského bankovního úøedníka ¾idovského pùvodu
Pøijí¾dí do Keni, aby zde našla nový domov pro sebe i svého man¾ela, který potøebuje útoèištì pøed Hitlerovou expanzí. Bìhem cesty lodí se blí¾e seznamuje se švýcarským botanikem Peterem Bally. Rozhoduje se, ¾e se rozvede s rakouským man¾elem. Rychle z Keni odjí¾dí, aby v Rakousku zahájila rozvodové øízení
1938 - Vrací se do Keni a bere si svého druhého man¾ela Petera Ballyho, který ji zasvìcuje nejen do krás africké pøírody, ale také do malování rostlin. Peter je sám uznávaným botanickým malíøem, avšak Joy jej pøekonává. Její kresby splòují nejen nároèné technické po¾adavky spojené s pøesným zobrazením rostlin, ale souèasnì se stávají umìleckým dílem. Joy pochopila sílu tropického svìtla a dokázala uplatnit jeho odraz v sytosti barev.
V tomto období Joy dokonèuje 700 botanických kreseb, za které mimo jiné získává v Londýnì Grenfellovu zlatou medaili. Èást kreseb byla vystavena, èást pou¾ita jako ilustrace celkem 7 knih. Ani jedna z knih nevyšla v èeštinì, V Keni jsou však nìkteré z nich stále v prodeji a stále se vyu¾ívají. Jedná se o následující publikace: Gardening in East Africa – 3 díly, Trees and Shrubs of the Uganda Protectorate), Trees and Shrubs of East Africa, Some wild flowers of Kenya, The flora of the Belgian Congo
Také její druhé man¾elství konèí rozvodem. Pozdìji se vdává za svého tøetího man¾ela, strá¾ce zvìøe George Adamsona. Pøesto¾e s ním ¾ije a¾ do své tragické smrti, man¾elství je poznamenáno nìkolika rozlukami.
Pracuje na zakázce britské koloniální vlády, která spoèívá ve zhotovení portrétù pøíslušníkù všech keòských kmenù. Joy i pøes útrapy spojené s malováním v nároèném prostøedí nakonec zakonèuje 600 kreseb, které se mezitím stávají keòským národním pokladem, nebo» øada kmenù dnes ji¾ zanikla. Joy vyu¾ívá své dùslednosti i smyslu pro detail a soubì¾nì s malováním sbírá významné etnografické údaje spojené s ¾ivotem urèitého kmene, které pozdìji vydá kni¾nì. Kresby dnes tvoøí základ stálé expozice Keòského národního muzea v Nairobi. Èást kreseb je také vystavena v sídle keòského prezidenta. Kromì toho Joy v tomto období také dokonèuje 80 kreseb korálových ryb.
Pøichází klíèová událost v ¾ivotì Adamsonových. George Adamson nachází malé lvíèe, které s Joy pojmenují Elsa a spolu jej vychovávají.
1960 - Joy popisuje svùj ¾ivot s Elsou v knize Pøíbìh lvice Elsy (v anglickém originále Born free, a lioness of two worlds), která se stává bestsellerem a je pøelo¾ena do 25 jazykù. Pøesto¾e i pøed touto knihou byly vydány publikace o sou¾ití èlovìka se zvíøaty, kniha se stává úspìšnou vzhledem ke svému naèasování. Vychází v dobì, kdy vznikají zárodky ekologického hnutí, které se naplno rozvine v 70. letech. Kniha navíc vykresluje neobvyklé sou¾ití èlovìka se zvíøetem – køehká ¾ena ¾ijící s lvicí v drsné africké pøírodì. Tato romantická kombinace si získala srdce ètenáøù po celém svìtì.
Joy Adamsonová zasvìcuje svùj ¾ivot dalším projektùm souvisejícím s ochranou pøírody. Zatímco její man¾el se vìnuje pouze lvùm, Joy postupnì vychovává také gepardy a leopardy. Své poznatky zpracovává do dalších knih. Èesky vyšly pouze v roce 1980 Pøíbìh levhartice Penny (z anglického originálu Queen of Shaba) a v roce 1984 její ¾ivotopis Volání divoèiny ( z anglického originálu Searching Spirit). Kromì toho v èeštinì vyšly v roce 1992 vzpomínky jejího man¾ela George Adamsona Mùj ¾ivot s Joy (v anglickém originále My pride and Joy). Joy však v zahranièí vydala knihy Living free, Forever free, Elsa and her cubs, The story of Elsa, The spotted sphings, Pippa and her cubs, Pippa‘s Challenge. Celkem se na celém svìtì prodalo 5 milionù výtiskù tìchto knih, Výtì¾ek z prodeje Joy vìnovala na ochranu pøírody. Zalo¾ila nadaci “Elsa Wild Animal Appeal”, její¾ poboèky vznikly po celém svìtì a dodnes fungují napøíklad v USA, Kanadì, Japonsku a Keni. Konkrétnì v Keni byly prostøedky z nadace vyu¾ity na letecké kursy pro strá¾ce zvìøe, kteøí se mohli v malých letadlech dostat i do nepøístupných èástí Keni a úèinnìji zasahovat proti pytlákùm. Kromì toho Joy vìnovala prostøedky na zalo¾ení národních parkù (napøíklad Hell´s Gate, Meru, Samburu), které jsou dnes rezervacemi pro záchranu zvìøe a pøíjmy z jejich návštìv tvoøí páteø keòské ekonomiky. Kromì knih o divokých zvíøatech napsala Joy Adamsonová také další knihy – kresby keòských kmenù opatøené poznámkami byly vydány pod anglickým názvem The Peoples of Kenya, vyšlo také Joy Adamson´s Africa.
Joy Adamson je v keòské rezervaci Shaba brutálnì zavra¾dìna svým bývalým sluhou, kterého døíve propustila za drobnou kráde¾.
Joy jako ochránkynì pøírody
Man¾elé Joy a George Adamsonovi se stali prvními lidmi, kteøí zaèali intenzívnì prosazovat návrat zvíøat ¾ijících v zajetí zpìt do divoké pøírody. V anglicky mluvícím prostøedí se této aktivitì øíká „rehabilitation“ nebo „restocking“.
Snahy vedoucí k návratu zvíøat zpìt do jejich pøirozeného prostøedí jsou dnes široce rozšíøené, ale v 60. letech, kdy Adamsonovi se svými experimenty zaèínali, tomu tak nebylo. Man¾elé získávali první zkušenosti s návratem zvíøat díky sou¾ití se lvy, pøièem¾ jejich nejslavnìjší spolubydlící se stala lvice Elsa. Ta byla pozdìji vypuštìna do divoké pøírody.
Elsu získali Adamsonovi náhodnì – George stopoval lido¾ravého lva a omylem zastøelil lvici, která na nì mezitím zaútoèila. Lvice byla matkou tøí mláïat, která George ihned pøinesl Joy.
„V autì jsem zahlédla srst lva. Ne¾ jsem se staèila zeptat, jaký je úlovek, George ukázal dozadu do vozu. Le¾ela tam stulená tøi lvíèata, taková chlupatá skvrnitá klubíèka. O vnìjší svìt lvíèci moc zájmu nejevili. Bylo jim jen pár dní, oèi mìli ještì pota¾ené modravou blankou. Na nohy se to neumìlo postavit, ale u¾ koukali, kam by zalezli. Vzala jsem je na klín, aby se trochu uklidnili, a George mi pøitom rozèilenì vykládal,“ píše Joy Adamsonová ve své knize Pøíbìh lvice Elsy.
Pozdìji Adamsonovi poslali dvì lvíèata do nizozemské zoo a sami si ponechali pouze Elsu. Ta se s nimi mìla vskutku královsky. Mohla se volnì pohybovat po táboøišti, doprovázela Adamsonovy na jejich expedicích, hovìla si na støeše landroveru, koupala se v Indickém oceánu.
Pøesto se Adamsonovi sna¾ili v Else rozvinout její pøirozené lovecké instinkty tak, aby pozdìji mohla ¾ít nezávisle. Kdy¾ byly Else tøi roky, zaèali ji postupnì pøipravovat na návrat do divoké pøírody. Elsa se skuteènì nauèila sama lovit. Dokonce se spáøila s divokým lvem a pøivedla na svìt lvíèata – dva lvíèky jménem D¾espa a Gopa a malou lvici, která dostala jméno Elsièka. Elsa zemøela 24. ledna 1961, zøejmì na napadení parazitem. Její potomci byli vypuštìni do Národního parku Serengeti le¾ícím v Tanzánii. V tomto národním parku je lvù hodnì a je jisté, ¾e nìkteøí z nich jsou potomci slavné Elsy.
Po její smrti pokraèovali man¾elé Adamsonovi v experimentech s dalšími lvy. Zatímco George Adamson u lvù zùstal, jeho ¾ena se pak zamìøila na gepardy a leopardy.
Joy projevovala v péèi o zvíøata a v pøípravách na jejich návrat do divoèiny neobyèejnou trpìlivost. Její dùm pøipomínal veterinární kliniku nebo zvíøecí sirotèinec. Byla schopna se postarat o jakékoliv zvíøe – od malého ptáèka snovaèe a¾ po slùnì. Kdy¾ narazila na poranìné zvíøe, které by bez její péèe zahynulo, vzala si jej domù. Tak napøíklad sovì léèila zlomené køídlo nebo šakalovi napravovala pøední packu. Ochrana všech divoce ¾ijících zvíøat se stala hlavní náplní jejího ¾ivota.
Joy jako mecenáška
Úspìch jejích knih, jejich¾ oblíbenost odstartoval „Pøíbìh lvice Elsy,“ stejnì jako 
následná filmová zpracování jejích dìl, udìlaly z Joy velmi bohatou ¾enu. Joy se však rozhodla, ¾e bude i nadále vést skromný zpùsob ¾ivota v africké buši se svými zvíøecími svìøenci, a rozhodla se, ¾e výtì¾ky z prodeje knih i filmových práv vìnuje na ochranu pøírody.
V roce 1969 zalo¾ila nadaci „Elsa Conservation Trust“, která dodnes sídlí ve Velké Británii. V prùbìhu následujících tøiceti let vìnovala její nadace miliony dolarù na ochranu pøírody. Napøíklad v Keni, kde ¾ila, vìnovala prostøedky na zalo¾ení národních parkù a rezervací Meru, Samburu, Shaba, Kora a Hell´s Gate. Joy odkázala nadaci také svùj dùm na bøehu jezera Naivaša, který dnes funguje jako její muzeum a kde bylo zøízeno výukové støedisko zamìøené na ochranu pøírody.
V Keni sponzorovala další zajímavý projekt zamìøený na boj s pytláky. Poskytla prostøedky na to, aby se strá¾ci zvìøe nauèili létat malými letadly, a mohli tak lépe kontrolovat nepøístupná území Keni.
Joy Adamsonová však zaèala podporovat ekologické projekty po celém svìtì. Absolovovala celosvìtové pøednáškové turné, bìhem kterého se vìnovala nejen propagaci knih, ale také zakládání poboèek své nadace. Napøíklad v Kanadì je dodnes velmi aktivní poboèka její nadace, která se jmenuje „Elsa Wild Animal Appeal of Canada.“ Tato poboèka, zalo¾ená v roce 1972, výraznì pøispìla k záchranì ohro¾ených zvíøat ¾ijících v Kanadì. Velmi aktivní jsou také poboèky v Japonsku nebo USA. Na své dobroèinné aktivity vzpomíná Joy Adamsonová ve svém ¾ivotopise Volání divoèiny:
„Byla jsem upozornìna, ¾e budu musit zaplatit vysoké danì ze svých honoráøù, a proto jsem se rozhodla, ¾e vìnuju všechny peníze nìjaké dobroèinné organizaci a ¾e tím zároveò pomù¾u v boji za záchranu divokých zvíøat. Zaèínal to být celosvìtový problém a bylo tøeba dospìt k nìjakému kategorickému øešení, jinak hrozilo nebezpeèí, ¾e divoká zvíøata vyhynou.
Neuvìøitelný dopad, který mìl Elsin pøíbìh na ètenáøe všech vìkù a národností, mì pøivedl na myšlenku, ¾e k nám byla seslána v klíèovém momentì, abychom si zaèali vá¾it svìta, který jsme u¾ skoro ztratili, svìta, v nìm¾ jsme souèástí pøírody a ¾ijeme v harmonii s ostatními ¾ivými bytostmi. Kdy¾ si lidi èetli o Else, uvìdomili si, jak prázdný by byl jejich ¾ivot bez zvíøat, jak dovedou být roztomilá, kdy¾ jim necháme jejich vlastní pøirozenost a nezacházíme s nimi jako s hloupými, tupými, podøízenými bytostmi. Elsa si bleskovì získávala srdce ètenáøù po celém svìtì, a soudím, podle dopisù jejích ètenáøù, které mi pøicházely, ¾e zmìnila
filozofii a ¾ivotní dráhu mnoha ètenáøù, kteøí najednou ocenili pravé hodnoty ¾ivota. Mezitím vykoøis»ování a vybíjení divokých zvíøat pokraèovala. Abych nìjak pomohla vylepšit situaci, zalo¾ila jsem v roce 1969 Elsa Wild Animal Appeal, výzvu Elsy na ochranu divoké pøírody, Elsinu nadaci. Rada ruèitelù v Londýnì kontrolovala pøíjmy. Pomáhal jí také výbor zalo¾ený v Keni, který mìl upøesòovat prioritu.“
Program „Mìsíc Afriky“
Praha 10. kvìtna – 8. èervna, budova Èeských center: výstava „Opavské koøeny Joy Adamsonové“ pøipomene pùvod i úspìchy svìtoznámé spisovatelky, malíøky i ochránkynì pøírody, která se narodila v Opavì v roce 1910 a zemøela v Keni v roce 1980. Výstava také pøedstaví její unikátní portréty pøíslušníkù keòských kmenù, které se mezitím staly keòským národním pokladem, proto¾e øada kmenù ji¾ zanikla. Nejširší veøejnosti je Joy Adamsonová známa pøedevším jako spisovatelka – napsala kní¾ky „Pøíbìh lvice Elsy“, „Pøíbìh levhartice Penny“ a další, kterých se prodalo pøes 5 milionù výtiskù a které byly pøelo¾eny do 25 jazykù. Výtì¾ek z prodeje knih i filmových práv pak vìnovala Joy Adamsonová prostøednictvím své nadace „Elsa Wild Animal Appeal“ na podporu ekologického hnutí po celém svìtì. Výstavu pøipravila Zuzana Beranová pod záštitou Magistrátu mìsta Opavy.
Praha, 17. kvìtna v 18.00, budova Èeských center: pøednáška „ Joy Adamsonová - Dlouhé safari z Opavy do Keni“ – pøednáška s obrazovým doprovodem se zamìøí na klíèové momenty z mládí slavné opavské rodaèky, které mìly vliv na její pozdìjší profesionální úspìchy, ale ovlivnily i její pohnutý osobní ¾ivot. Pøednáška souèasnì pøedstaví Keòu, která se stala novou vlastní slavné spisovatelky, malíøky i ochránkynì pøírody. Pøednášející: Zuzana Beranová.
Ostrava, 13. kvìtna – 30. kvìtna ZOO Ostrava, Pavilón slonù: výstava „Divoká Afrika Joy Adamsonové“. Výstava pøedstaví koøeny slavné opavské rodaèky i to, jak pomáhala navracet zvíøata do divoké pøírody a zakládat národní parky v Keni. Výstavu pøipravila Zuzana Beranová pod záštitou Magistrátu mìsta Opavy.
Dne 13. kvìtna v 15.00 probìhne ve výukovém centru ZOO Ostrava stejnojmenná pøednáška Zuzany Beranové s obrazovým doprovodem.
Opava 31. kvìtna – 17. srpna, foyer Mìstského domu kultury Petra Bezruèe v Opavì: výstava „Divoká Afrika Joy Adamsonové“. Výstava pøedstaví koøeny slavné opavské rodaèky i to, jak pomáhala navracet zvíøata do divoké pøírody a zakládat národní parky v Keni. Výstavu pøipravila Zuzana Beranová pod záštitou Magistrátu mìsta Opavy a ve spolupráci s Knihovnou Petra Bezruèe v Opavì. Dne 31. kvìtna v 17.00 probìhne vernisá¾ výstavy s následnou stejnojmennou pøednáškou.
Opava 6. èervna, Mìstský dùm kultury Petra Bezruèe v Opavì, hlavní sál: „Joy v naší rodinì“ - beseda s nejbli¾šími pøíbuznými opavské rodaèky Joy Adamsonové, kteøí nyní ¾ijí v Anglii. Beseda, která probìhne ve spolupráci s Knihovnou Petra Bezruèe v Opavì, bude vedena v angliètinì, pøeklad zajištìn. Zaèátek: 10.00
