Èarodìjnice to rozjedou v zahradì
Salon U Bradavice, oheò. špekáèky, tanec
„Ropucha sedící na levém rameni èarodìjnice je jednou z podob, pøisvojenou ïáblem…,“ píše se v èarodìjnických knihách. V Botanické zahradì hl. mìsta Prahy se koneènì poslední dubnový den uká¾e, kdo a komu na ramenou sedí...
Ka¾doroèní èarodìjnický slet se udìje 30. dubna na venkovní expozici botanické zahrady, zaèínáme v 15 hodin. „Sabaty a extáze èarodìjnic a vlkodlakù se sice bì¾nì odehrávají v tajnosti nebo jen v malých skupinkách komplicù, ale my u¾ se nehodláme skrývat,“ odhodlanì tvrdí jedna z vysoce postavených trojských èarodìjnic Lusila Trusomilná. Podle druhé, Hanimíry Svatouškové jsou do Troji zváni všichni ti, kdo¾ chtìjí za šumného zvuku kapel Luna Blue a Reskata strávit pøíjemný veèer s posezením nebo i tancem u ohnì a opékáním špekáèkù. Malé i velké krasavice s bradavicí (nebo bez) mohou vyu¾ít neodolatelné nabídky Salonu U Bradavice. Podle obou organizátorek nejlépe udìláte, pokud pøijdete v maskách (tedy v civilu). U nezletilcù je po¾adován doprovod minimálnì jednoho staršího smrtelníka. Obèerstvení zajištìno!
Urèitì víte, ¾e:
U èarodìjnic se vìtšinou pøedpokládal neobvykle dlouhý ¾ivot, nikdy ne nesmrtelnost. Èarodìjnice èasto slou¾ily temným silám (tøeba ïáblùm), jindy jejich chování bylo motivováno vlastním prospìchem.
Víra v èarodìjnictví obsahuje pøesvìdèení, ¾e existují zpùsoby, kterými lze ovládat druhé lidi.
Èarodìjnické procesy byly v èeských zemích ojedinìlé. Jediným územím, které významnìji postihly, bylo Jesenicko a Šumpersko. Bìhem 17. století zde bylo upáleno asi sto lidí.
Docela nedávno, v roce 1942 skupina baskických èarodìjnic pod silným vlivem alkoholu v kotli uvaøila a následnì vypila vývar z koèky, aby se za úsvitu vydaly nahé lovit do polí ropuchy… Dá se jen stì¾í odhadovat, jak v roce 2007 koèky v Troji dopadnou (a co teprve ropuchy!)… Èarodìjnice se v Botanické zahradì hl. mìsta Prahy to rozjedou u¾ za pár dnù, tak¾e minimálnì koštì s sebou!
A co více:
Podle posledního souètu Svìtové zdravotnické organizace WHO ¾ije na svìtì 37 milionù slepých a 161 milionù slabozrakých. V Èeské republice zrakovì posti¾ené sdru¾uje Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých Èeské republiky, která má pøes 10 000 èlenù.
Botanická zahrada hl. mìsta Prahy poøádá od roku 1996 letos ji¾ 11. Hmatovou výstavu, a to nejen pro nevidomé ve spolupráci se Zoologickou zahradou hl. mìsta Prahy a Institutem rehabilitace zrakovì posti¾ených Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. V¾dy» prostøedí obou zahrad doslova vybízejí k vyu¾ití nejen zrakových, hmatových, ale i èichových, sluchových a ne zøídka chu»ových vjemù.
Letošní hmatová výstava nese název: V zemi èarodìje Konzuma aneb Pøíroda volá SOS a potrvá ještì do 29. dubna 2007, dennì 9 – 18 hodin. A o èem je? Je to vlastnì ekopohádka, ekopøíbìh (jak chcete) o bujnì kvetoucí a voòavé Pøírodnìnce, kterou zaklel zlý èarodìj Konzum. A co se vlastnì stalo? A jak mù¾e pomoci ka¾dý z nás? Je dùle¾ité vybrat si z mnoha mo¾ných cest tu správnou...
Ovšem je tøeba dodat, ¾e snaha zpøístupnit zahrady zrakovì handicapovaným nezùstala pouze u ka¾doroènì spoleènì organizovaných akcí. Mnohem zásadnìjší se jeví zámìr vybudovat informaèní a orientaèní systém v BZ i ZOO: „Jeho cílem je jednak orientaèní systém, který by umo¾òoval samostatný pohyb zrakovì posti¾ených návštìvníkù a pak vytvoøení urèitého poètu zastavení, kde budou mít tito lidé mo¾nost danou rostlinu èi zvíøe samostatnì prohlédnout a pøeèíst si o nich základní informace v bodovém písmu,“ shodují se Iva Vilhumová (ZOO) a Jarmila Skru¾ná (BZ), zakladatelky tradice spoleèných haptických výstav.
Poslední dny má pøed sebou i Výstava exotických motýlù. Ta probíhá ve skleníku Fata Morgana do 29. dubna 2007, dennì 9 - 18 hodin. Z anglické motýlí farmy ve Stratfordu nad Avonou dorazila ètvrtá, poslední zásilka, která èítala 500 kukel. Jejich líhnutí návštìvníci skleníku sledují na vlastní oèi...
Pøíroda – stvoøitelka a výtvarnice – se na noèním martináèi z tropù, jeho¾ mù¾ete potkat na Výstavì exotických motýlù v Botanické zahradì hl. mìsta Prahy opravdu vyøádila...
Attacus atlas (to je ten, o nìho¾ kráèí) je noèní motýl, který pochází z jihovýchodní Asie. Tam se vyskytuje zejména v tropických pralesích velké èásti Indie a Èíny, Srí Lanky, Malajsie a Indonésie. Mezi motýly si dr¾í svìtový primát, proto¾e jde o motýla s nejvìtší plochou køídel. U nìkterých samic martináèe mù¾e rozpìtí køídel dosahovat témìø 30 centimetrù. Obøi se líhnou v divoké pøírodì, u nás – ve skleníku Fata Morgana se právì teï líhnou obøíci o nìco málo menší. První samièka, která se v líhništi na terase skleníku vyklubala má nìco málo pøes 20 centimetrù…
U martináèù, stejnì jako u vìtšiny motýlù (pochopitelnì existují rozdíly) probíhá vývoj v zásadì stejnì: vajíèko – housenka – kukla – dospìlý jedinec. Proto jsou motýli, stejnì jako brouci nebo vèely a vosy øazeni k okøídlenému hmyzu s dokonalou promìnou. Mnohým návštìvníkùm, kteøí jsou kromì trpìlivosti vybaveni i jistou dávkou štìstí, se mù¾e naskytnout jedineèná mo¾nost sledovat atlase pøi kladení vajíèek. Právì u druhu Attacus atlas, kteøí toho pøes den pøíliš mnoho nenalétají, je šance na pozorování pomìrnì vysoká. Ostatnì se má co ohánìt: Je sice nejvìtší, ale zároveò patøí mezi motýly, jejich¾ délka ¾ivota je velice krátká, trvá pøibli¾nì jen 5 dní. Vùbec nejdéle u nìj trvá fáze housenky (asi 60 dnù), zhruba 35 dní je z nìj kukla. Bìhem svého krátkého ¾ivota nepøijímá ¾ádnou potravu, ale ¾ije ze zásob, které nashromá¾dil ještì jako housenka. Housenka se ¾iví listím tropických døevin, na nich¾ se nakonec i zakuklí. U nás se dá chovat napøíklad na ptaèím zobu, topolu a vrbì. Housenka pøed zakuklením má více ne¾ 10 cm. Má zelenou poko¾ku a na zádech ji zdobí dlouhé výrùstky. Mezi svlékáním se postupnì „obaluje“ tenkou, bílou vrstvou vosku.
Dospìlý motýl kromì velikosti na sebe upozoròuje i kresbou svých køídel: kresba na špièkách pøedních køídel pøipomíná hadí hlavu, která má zastrašit nepøátele.
Marcela Uhlíková, Botanická zahrada, Praha