Dobrá rada nad zlato
Advokát je od toho, aby èlovìku, který se ocitnul v nìjakých nesnázích, poskytnul právní slu¾by. Klienti proto od nìho oèekávají dobrou radu, která je však nìkdy, jak praví pøísloví, doslova nad zlato. Za takovou radu se ovšem taky musí platit, co¾ se lidem nìkdy moc nechce. I proto se v naší bran¾i øíká, ¾e nejvìtším nepøítelem advokáta je právì jeho klient. Pøíhoda, kterou vám chci vyprávìt, je o penìzích a jedné radì do ¾ivota, které se mi dostalo.
Vyøizoval jsem svého èasu pro klienta – podnikatele jistou zále¾itost. Šlo o to, ¾e podle smlouvy o dílo provedl pro zákazníka nìjaké stavební práce, ten je ovšem zaplatil pouze èásteènì, a vzniknul mezi nimi spor o doplatek. Šlo o pár desítek tisíc, nikdo nechtìl ustoupit, vypadalo to na zdlouhavý a nákladný soudní spor. Mùj klient se zrovna dvakrát soudit nechtìl, v podstatì se s tìmi penìzi u¾ rozlouèil. I udìlal jsem ještì poslední pokus a bez jeho vìdomí jsem pozval druhou stranu k osobnímu projednání vìci. Dotyèný se skuteènì dostavil do mé kanceláøe, a kupodivu se ukázalo, ¾e ani jemu se k soudu nechce, a ¾e je pøístupný nìjaké rozumné dohodì. Nakonec jsme dospìli k tomu, ¾e tøi ètvrtiny sporné èástky uhradí, co¾ na místì ihned uèinil, jen aby u¾ mìl od celé vìci pokoj.
Druhý den jsem telefonoval mému klientovi a tajuplnì jsem mu sdìlil, ¾e v oné vìci došlo k jistému posunu, a ¾e s ním nutnì potøebuji mluvit. Záhy pøispìchal a já jsem mu vylíèil prùbìh událostí. Zprvu nevìøícnì kroutil hlavou, ale kdy¾ jsem mu na závìr vítìzoslavnì pøedal získaný obnos, byl viditelnì potìšen (kdo by taky nebyl, ¾e?..) „Tak co jsem dlu¾en, doktore?“ dotázal se pan podnikatel, a já jsem mu pøedal úèet za vyøízení vìci. Podotýkám, ¾e jeho výše mi pøipadala zcela pøimìøená vynalo¾enému úsilí a dosa¾enému výsledku. Dotyèný si úèet prohlédnul a povídá: „Teda doktore, jestli to takhle budete dìlat dál…(v tu chvíli, pøiznávám, mì naplnil pocit jisté profesní hrdosti, neb jsem oèekával rozvinutí oné slibnì zapoèaté vìty do nìjaké uznalé pochvaly) ... tak budete mít do smrti h o v n o!“ Polo¾il na stùl po¾adovanou èástku a se shovívavým úsmìvem odkráèel…
Text: Ivo Jahelka
Ilustrace: František FrK Kratochvíl
