Nový druh v zoo – otu¾ilý papoušek z hor Návštìvníci ostravské zoologické zahrady mají mo¾nost vidìt nový druh – støednì velkého pestrého papouška alexandra èínského. Skupina tìchto otu¾ilých papouškù z hor obývá upravenou voliéru, ve které byli døíve k vidìní výøi velcí. Nová expozice se nachází u Voliér ptákù Tibetu a Èíny nedaleko vstupu do zoo.
Alexandr èínský (Psittacula derbiana) patøí k nejpestøeji zbarveným alexandrùm. Dospìlý samec a samièka jsou snadno rozlišitelní díky odlišnému zbarvení zobáku (samci mají èervenou horní èást zobáku, samice èernou) i odlišnému opeøení. Mladí jedinci nejsou tak pestøí. Vyskytuje se pouze v horách s vlhkými stálezelenými lesy v Tibetu a v Èínì (provincie Seèuán a Jün-nan) a v indických státech Arunáèalpradéš a Ásám. Jeho biotopem jsou jehliènaté a smíšené lesy, porosty rododendronù i kulturní krajina v nadmoøských výškách 1 250 a¾ 4 000 m. ®iví se hlavnì semeny stromù, rùznými bobulemi, ale zalétá i na pole s obilím a kukuøicí a do ovocných sadù. Hnízdí ve stromových dutinách. Samice snáší obvykle 2-4 vejce a mláïata se líhnou po inkubaèní dobì 23 dní a plnì opeøení jsou po 8 a¾ 9 týdnech. V Èerveném seznamu ohro¾ených druhù je tento otu¾ilý pestrý papoušek zaøazen v kategorii blízko ohro¾ení (Near Threatened), a to pøedevším kvùli kácení starých stromù, které jsou dùle¾ité pro jejich hnízdìní, a kvùli pytláctví a nelegálnímu obchodu s volnì ¾ijícími zvíøaty.
V evropských chovech se jedná o ménì obvyklého papouška. Chovná skupina v Zoo Ostrava èítá momentálnì 12 jedincù, ale mìla by se ještì navyšovat a¾ na 20 ptákù. Nová expozice v areálu zoo je situována do míst, kde jsou k vidìní i další zástupci fauny i flory Èíny a navazuje na Voliéry ptákù Tibetu a Èíny, výbìh jelenù milu, Èínskou zahradu a bohaté porosty rododendronù. Úpravami pùvodní voliéry nevzniklo jen expozièní zaøízení, ale byly zde vybudovány i hnízdní prostory, tak¾e papoušci by se zde mìli také rozmno¾ovat. To ale mù¾e nastat nejdøíve za dva a¾ tøi roky, jeliko¾ se zatím jedná o mladé nedospìlé jedince.
Výøi velcí byli pøestìhováni do jedné z voliér sov nedaleko expozice Èitván.
* * * Vèelí stezka v Zoo
Ostravská zoologická zahrada se opìt zapojila do ankety Døevìná stavba roku. Do devátého roèníku pøihlásila Vèelí stezku, nauènou expozici prezentující interaktivní formou ¾ivot vèel a také jejich význam pro lidstvo. Vznikla v roce 2013 a najdete ji nedaleko expozice s domácími zvíøaty Na statku u voliér dravcù. Vèelí stezka sestává z nìkolika informaèních panelù i z ukázek rùzných typù vèelích úlù (od toho nejjednoduššího a¾ po ten nejmodernìjší). Nechybí ani odpoèinková místa, altánek èi stylová lavièka. Souèástí je i výsadba nektarodárných kvìtin a keøù.
Vèely jsou lidmi vnímány hlavnì jako producenti medu a vosku, pøíp. jako „obávané zvíøe“ s ¾ihadlem. Mají však nezastupitelný význam pøi opylování rostlin. V souèasnosti je alarmující úbytek tohoto nejznámìjšího spoleèenského nejen na území Èeské republiky, ale také po celém svìtì. Mezi nejvìtší problémy vèel v souèasné dobì patøí nemoci, chemizace a intenzifikace v zemìdìlství a úbytek vèelí pastvy vlivem zástavby a výsadby monokultur a také nepøíznivé pøírodní podmínky.
Smyslem Vèelí stezky tak není jen prezentace tohoto nepostradatelného a obdivuhodného hmyzu, ale také motivace lidí, aby se zapojili spoleènì s námi do ochrany vèel, èmelákù i dalších opylovaèù… Zájemci na místì najdou celou øadu námìtù, jak mohou tìmto ¾iváèkùm pomoci. Vìtšina z nich je velmi jednoduchá a snadno proveditelná – „staèí“ napøíklad vysadit kvìtinové záhony, nektarodárné keøe nebo stromy, „postavit“ i jen skromný hmyzí pøíbytek v podobì navrtaného polínka a vyhnout se nadmìrnému pou¾ívání chemických látek pøi zahradnièení. Velkou pomocí je také upøednostòování nákupu medu od místních vèelaøù…
®elvy Hamiltonovy jsou sladkovodní ¾elvy, které jsou v zoologických zahradách pomìrnì vzácnì k vidìní. Z èeských zoo sdru¾ených v Unii èeských a slovenských zoologických zahrad je chová jen ostravská zoo. Ještì vzácnìji se v lidské péèi rozmno¾ují. O to více si v Ostravì cení prvních vylíhnutých mláïat.
Ostravská zoologická zahrada chová tyto vzácné ¾elvy od roku 2010 v chovatelsko-expozièním celku Èitván. Ètyøi mladí jedinci (dva samci a dvì samice) se spolu s nìkolika rybími obyvateli zabydleli v centrální vyhlídce v jedné ze dvou velkých nádr¾í – v akváriu o objemu 8000 litrù s názvem Kali Gandaki – dravá øeka. V souèasné dobì jsou zde k vidìní dva dospìlí samci. Samice a mláïata pobývají v chovatelském zázemí. Ne proto, ¾e by zde samice o mláïata peèovaly, ale odchov byl ponìkud nároènìjší a vy¾adoval urèité promyšlené pøesuny dospìlých zvíøat.
Øadu let v Ostravì èekali, a¾ se ¾elvy, které postupnì dospívaly, zaènou rozmno¾ovat. „Poslední rok dva jsme ji¾ vejce oèekávali. Nakonec jsme vyzkoušeli doporuèení pana Prokopa, který je zkušeným a úspìšným chovatelem tohoto druhu ¾elv. Dospìlé jedince pøemis»uje, pøipouští a nechává vyklást oddìlenì. V èervnu loòského roku byly tedy všechny ¾elvy pøemístìny z Èitvánu do zázemí. Dùvodem k pøemístìní bylo i to, ¾e v té dobì byly do expozièního akvária pøidány nové ryby, vzácní a ohro¾ení mahsíøi, kteøí byli ještì malí a ¾elvy je zaèaly lovit. V zázemí byly všechny ètyøi ¾elvy nìjakou dobu pospolu, v øíjnu byli samci vráceni zpìt na Èitván (mezitím i mahsíøi dorostli) a samice zùstaly v zázemí. Do pøipraveného kladištì tvoøeného vlhkým pískem a listím nakonec zahrabala vejce pouze jedna ze samic. Bylo to 17. øíjna a snùška èítala celkem 13 vajec,“ popisuje situaci chovatelka Vanda Sittová.
Vejce byla odebrána do líhnì a rozdìlena do dvou skupin. U ¾elv je známo, ¾e teplota okolí ovlivní, jakého pohlaví budou vyklubané ¾elvièky. Šest vajec bylo tedy inkubováno pøi vyšší teplotì tzv. na samice, sedm pøi ni¾ší teplotì na samce. V první pùlce prosince se v teplejší líhni vylíhly dvì samièky, tøi vejce byla neoplozená a v jednom bylo mrtvé mládì. Den pøed Štìdrým dnem se pak v chladnìjší líhni vyklubali tøi samci, tøi vejce byla neoplozená a v jednom bylo mrtvé mládì. Zaèátkem ledna uhynula jedna ze samièek, tak¾e koneèný poèet pøe¾ivších mláïat je prozatím jedna samièka a tøi sameèci. Tato mláïata se zdají být v poøádku, stále zùstávají v zázemí a chovatelé ji¾ vìøí, ¾e se je podaøí úspìšnì odchovat.
®elva Hamiltonova (Geoclemys hamiltonii) je støednì velká sladkovodní ¾elva obývající vody indického subkontinentu – její výskyt byl zaznamenán ve východním Pákistánu pøes povodí øek Indus, Ganga a Brahmaputra v severní Indii a¾ po Bangladéš na severovýchodì. Tento výborný plavec s velmi silnými èelistmi se ¾iví mìkkýši, vodním hmyzem, kraby a menšími rybami, ale nepohrdne ani rostlinnou potravou. V Èerveném seznamu IUCN je ¾elva Hamiltonova vedena jako zranitelný druh a od roku 1975 ji chrání úmluva CITES. Pøesné poèty v pøírodì nejsou známy, ka¾dopádnì patøí mezi nejménì poèetný druh sladkovodních ¾elv ve zmínìných oblastech. Mezi hlavní pøíèiny ohro¾ení patøí nelegální obchod (pro maso, vyu¾ití ve farmaceutickém prùmyslu, chov), degradace pøirozeného prostøedí (pøemìna v rý¾ová pole, urbanizace, zneèiš»ování vod, úprava øíèních koryt a odvodòování) a v neposlední øadì i rybolov.
V Evropì je ¾elva Hamiltonova chována v deseti zoologických zahradách a celková populace èítá necelých 70 jedincù. Odchovy mláïat se však daøí zatím pouze ve tøech zoo – v nìmeckém Lipsku, nizozemském Emmenu a v Ostravì.
.JPG)
patøí k nejpestøeji zbarveným alexandrùm. Dospìlý samec a samièka jsou snadno rozlišitelní díky odlišnému zbarvení zobáku (samci mají èervenou horní èást zobáku, samice èernou) i odlišnému opeøení. Mladí jedinci nejsou tak pestøí. Vyskytuje se pouze v horách s vlhkými stálezelenými lesy v Tibetu a v Èínì (provincie Seèuán a Jün-nan) a v indických státech Arunáèalpradéš a Ásám. Jeho biotopem jsou jehliènaté a smíšené lesy, porosty rododendronù i kulturní krajina v nadmoøských výškách 1 250 a¾ 4 000 m. ®iví se hlavnì semeny stromù, rùznými bobulemi, ale zalétá i na pole s obilím a kukuøicí a do ovocných sadù. Hnízdí ve stromových dutinách. Samice snáší obvykle 2-4 vejce a mláïata se líhnou po inkubaèní dobì 23 dní a plnì opeøení jsou po 8 a¾ 9 týdnech. V Èerveném seznamu ohro¾ených druhù je tento otu¾ilý pestrý papoušek zaøazen v kategorii blízko ohro¾ení (Near Threatened), a to pøedevším kvùli kácení starých stromù, které jsou dùle¾ité pro jejich hnízdìní, a kvùli pytláctví a nelegálnímu obchodu s volnì ¾ijícími zvíøaty. 
Vèelí stezka v Zoo
.jpg)
