KROKODÝL HARRY
Tak se nejmenoval krokodýl, ale èlovìk, kterého tak místní nazývali. Teï trochu z jiného konce, abych se k Harrymu dostala.
Dovolená roku 2004 se blí¾ila a my s kamarády naplánovali cestu do opálového støediska “Coober Pedy” v Ji¾ní Austrálii. Vypravili jsme se jedním autem našich kamarádù s tím, ¾e o výdaje za benzín se rozdìlíme. Budeme-li pohromadì, mù¾eme se o zá¾itky ihned podìlit. Oèekávali jsme jako obvykle dobrodru¾ství.
Cesta autem pøi plné denní jízdì a tøí zastávek na pøespání trvala tøi dny. První noc jsme pøespali v mìsteèku Balnaranald 160 km od Mildura. Druhou noc v Broken Hill mìstì známém dolováním støíbra. Poslední noc ve Woomera. Tam nás ubytovali v bývalých kasárnách.
Woomera døíve slou¾ila jako vojenská základna, pozdìji dokonce jako sbìrný tábor pro uprchlíky a to vìtšinou z asijských státù. Pøiplouvali v 80. létech minulého století na loïkách do Austrálie a museli nejdøíve do tìchto hromadných zaøízení. Pozdìji byli odbaveni úøady mezi ostatní obyvatele. V souèasné dobì baráky slou¾í jako ubytovny pro projí¾dìjící. V restauraci jsme dostali klíèe od pokojù a nasmìrovali nás k barákùm.
Tak tady budeme spát? No ne! To je paráda. Dobrodru¾ství u¾ zaèalo. Celá chodba nám patøila. Nikdo kromì nás ètyø v kasárenském hotelu nebyl. To nás však neodradilo, mìli jsme z toho nesmírnou legraci. Po ubytování jsme si šli mìsteèko obhlédnout. Nic moc tam k vidìní nebylo. Jeden zelený park, kde mìli v klecích uvìznìny ubo¾áèky papoušky. Mìla jsem chu» vypáèit to jejich vìzení a pustit je na svobodu. Narazili jsme na Heritage Centre. Obcházeli jsme exempláøe raket, se kterými døíve Amerièani s Australany provádìli pokusy pøed pøistáním na mìsíci. 1960- Mercury a Gemini program. Dále nic moc, všude písek a pár eukalyptù.
Brzo ráno jsme v napìtí opouštìli Woomeru a tìšili jsme se do vytou¾eného místa “Coober Pedy”. Pøed odjezdem jsme zamluvili hotel pod zemí, abychom mìli opravdové autentické zá¾itky. Hotel pod povrchem zemì.
Uchovává se tam stálá teplota a to více jak o 20 stupòù chladnìjší ne¾ na povrchu zemì. Tam v tìch místech bývá nìkdy a¾ kolem 50 stupòù C. Za malý poplatek jsme mìli mo¾nost shlédnout nìkolik takových domù a to úhlednì upravených. Nebyly to jenom privátní domy, co jsme obdivovali, byly to i kostely vkusnì zaøízené, samozøejmì pod zemí. Nejkrásnìjší byl srbský pravoslavný unikátní kostel. Vzali jsme si túru autobusem po mìsteèku s turistickým prùvodcem, a» se dozvíme co nejvíce a vidíme nevídané. Zajímavé bylo i to, ¾e v okolí není vidìt kousek trávníku nato¾ zelený park a pøesto je tam golfové høištì. Nadšenci golfu pinkají balónky do dìr na píseèném povrchu.
Autobus zastavil na místním høbitovì. Tam jsou opravdu zajímavé hroby. Jeden z nich má barel piva jako náhrobní kámen. Miloval prý tak moc tento nápoj, ¾e mu zdobí jeho rozluèkové místo. Prùvodce vyprávìl pøíbìh onoho mu¾e. Postihla ho rakovina, co¾ ho neodradilo v náru¾ivém pití. Jeho zoufalá ¾ena však s jeho zhýralým ¾ivotem nesouhlasila a po¾ádala o rozvod. Tím ¾e byl nemocný a vše mu bylo jedno, odmítl se dìlit za rozvodové øízení, ona to samé. Mo¾ná jí probìhlo v hlavì, ¾e se stejnì všeho po jeho smrti doèká. On svolal kamarády do hospody a hostil je, jak jen dobrý kamarád umí.
Prodal kumpánùm za $1 ka¾dý ze svých tøí domù. Man¾elka se po jeho smrti ke své nevùli musela z domu vystìhovat. Prý to byla sladká pomsta za to, ¾e jeho zálibou tolik opovrhovala a stále mu nìco vyèítala.
Navštívili jsme otevøené opálové doly, obchody s tìmi nejkrásnìjšími opály, co vùbec existují. Kdo miluje opály, tak místo Coober Pedy je to pravé místo k navštívení.
Hned první den po ubytování v hotelu vypadl elektrický proud. Zrovna jsme vybalovali vìci z kufru. Proto¾e naše pokoje bez oken byly pod zemí, zaèala jsem panikaøit. Pøítel byl na vše pøipravený. Vzápìtí klepal na dveøe našeho pokoje s náhradní baterkou pro nás. Ulevilo se mi.
Rozhodli jsme se, ¾e se nejdøíve po mìstì rozkoukáme, ne¾ se elektrika navrátí. Na recepci hotelu nám øíkali, ¾e je to tam bì¾né, nijak je to nevzrušovalo. Šli jsme tedy do obchodu s alkoholem koupit si víno a veèer oslavit tu dálavu, kterou jsme úspìšnì zvládli. Obchod vlastnili øeètí emigranti. Venku bylo denní svìtlo, ale v obchodì polovicí pod zemí naprostá tma. Pouze u pokladny pøi vstupu pološero. Majitelé nás lákali dovnitø, ale my jsme váhali vstoupit, nebo» obchod byl obstoupen místním domorodým obyvatelstvem (aboriginalci). Ty však do obchodu nechtìli majitelé vpustit. Naopak je slovy vyhánìli. Divili jsme se proè? Bylo nám trapné, ¾e máme privilegium nìco zakoupit a oni ne. Mají tam s nimi velké problémy, tím ¾e moc pijí a jejich stavba tìla na to není zvyklá. Mìli pravdu. Byli jsme jednoho veèera svìdky, jak miniautobus nakládá opilé domorodce a odvá¾í do jejich domovù. My jsme si vybrali oblíbené nápoje, zaplatili a vrátili se do hotelu, kde nám oznamovali navrácení proudu a svìtlo v pokojích.
Recepèní nám doporuèila navštívit “Crocodile Harry and Crocodile’s Nést” (Krokodýla Harryho a jeho hnízdo). Co to má znamenat? Krokodýl Harry? Jak tomu máme rozumìt? Harry ¾ije ve svém vydlabaném domì pouhých 13 km od Coober Pedy a jeho místo je hojnì navštìvované turisty. Harry je prostì atrakce, kterou si nesmíme nechat ujít. V jeho vydlabaném domì v podzemí filmovaly známé australské filmy jako je Mad-Max, Beyond the Thunderdome, nebo Pitch Black. Harry pøišel do Austrálie po druhé svìtové válce z Lotyšska. Jeho pravé jméno “Arvid von Blumenthal”. Usadil se v Northern Territory a 13 let lovil krokodýly. Od té doby ta pøezdívka “Krokodýl”. Do Coober Pedy se pøestìhoval roku 1970, nebo» ho lákaly opály. Byli jsme nadšeni, chtìli jsme ho poznat. Prohlašoval, ¾e je baron a byl donucen opustit svoji rodnou zem.
Našli jsme jeho hnízdo. Cedule na vyvýšeninì hlásala:”Welcome to democratic republic of Crocodile’s Nést (no VISA required). Za malý poplatek jsme vstoupili do domu. Nádherné chodby a místnosti byly díky šachtám, které tam vedly, osvìtlené. Nabyli jsme dojmu, ¾e jeho místo je zatím nejkrásnìjší podzemní dùm, který jsme doposud mìli mo¾nost shlédnout. Harry nás osobnì provedl domem. 78letý mu¾ nám vyprávìl svùj osobní pøíbìh. Ukazoval nám fotografie z dob, kdy ještì byl švarný junák a chytal krokodýly. Obdivovali jsme jeho odvahu potýkat se s tìmito nebezpeènými ještìry.
Harry musel být velice šarmantní v jeho prima období. Mìl toti¾ zvláštní sbírku. Sbíral podprsenky a kalhotky ¾en, které ho navštívily, kterým nechybìly a radostnì je Harrymu darovaly. Byl prý mezi ¾enami vyhlášený Don Chuan. Podprsenky s kalhotky visely po celém obydlí. Byl také ú¾asný umìlec. Mohli jsme obdivovat nádherné sochy (pøevá¾nì ¾enských aktù) volnì rozestavìných v domì, anebo vytesaných ve zdích jeho obydlí. Pøišli jsme si v jeho vydlabaném ateliéru na své. Mimo jiné mìl sbírku primitivního ártu a dopisy od turistù z celého svìta. Obdivovali jsme také èistotu, kterou samotáø Harry ve svém království udr¾oval.
Poslední den pøed odjezdem jsme si objednali túru s ú¾asným místním prùvodcem Peterem. Zavezl nás four wheel autem pøes mìsíèní krajinu, do Painted Desert (malovaná pouš»). Jeli jsme asi 200 km od Coober Pedy. První zastávka byla “Dingo fence” - nejdelší plot na svìtì 5 300 km dlouhý. To proto, aby oddìlili a zabránili divokým psùm Dingo zabíjet farmáøùm ovce. Mìsíèní krajina (rovina) mìla tolik fosílií a škeblí, a¾ oèi pøecházely. Vše nasvìdèovalo o pùvodním moøi. Malovaná pouš» to byla nádhera pro zahøátí duše. Neskuteènì krásné pískovcové útvary jako by je opravdu malíø abstraktnì namaloval.
Na obìd jsme dojeli do Cattle Homestade (farma s krávami). Úplnì osamìlá farma s mladými bezdìtnými hospodáøi. Divili jsme se, co tam ti mladí dìlají mimo to, ¾e se starají o krávy a nìkolik koní? Naopak oni se divili nám, jak mù¾eme ¾ít ve mìstì plném hluku a špíny. Není nic krásnìjšího nad klid a panenskou pøírodu. Mimochodem, vùbec se nenudí, o práci je postaráno a sem tam se zastaví zvìdaví turisti jako napø. vy ètyøi.
Louèili jsme se s touto krajinou naplnìni zvláštním pocitem uspokojení. Krokodýl Harry byl høebínek výletu. PS: Harry ji¾ není mezi ¾ivými. Umøel roku 2006 a z jeho usedlosti je nyní muzeum, které stále navštìvují turisté.
Vladimír se synem Danielem roku 2014 Harryho muzeum navštívili. Bohu¾el, nìjaký uvìdomìlý veøejný úøedník navrhl, ¾e místo podprsenek a kalhotek bude lepší vyvìsit kšiltovky. Chudák Harry se na to z vrchu musí dívat. Co si myslí, se nikdo nedoví. Mo¾ná, ¾e podprsenky tajnì visí v domì úøedníka.
Jana Gottwaldová
