Nevíte kam na výlet (?) tady je náš tip. Vezmìte vnouèata a zajeïte se podívat do Muzea rekordù a kuriozit.Muzeum je ideálním turistickým cílem. Na své si pøijdou všichni – dìti, dospìlí i senioøi. Uvidíte stovky exponátù nejvìtších, nejmenších, nejdelších, nejt쾚ích…
U¾ v roce 2015 se do databanky pelhøimovského Muzea rekordù a kuriozit zapsali kreslené postavièky, které nás (a houfy dalších ètenáøù) provázely celým dìtstvím. Èasopis Ètyølístek je v rámci Èeské republiky nejdéle vycházejícím dìtským komiksem - první èíslo spatøilo svìtlo svìta 15. kvìtna 1969. Od té doby jeho ètyøi hlavní hrdinové (vynálezce Myšpulín, jedlík a silák Bobík, kuchaøka Fifinka a strašpytel Pinïa) potìšili milióny dìtí - Ètyølístek je vydáván v nákladu 53 000 výtiskù, v poètu 20 èísel roènì, v roce 2015 vyšlo ji¾ 600. èíslo.
Tušili jste, ¾e pøedobrazem domku ve fiktivní obci Tøeskoprsky byly severoèeské Doksy, v jejich¾ blízkosti má tvùrce komiksu Jaroslav Nìmeèek chalupu? Poblí¾ se pod hradem Bezzubem (Bezdìz) nachází rybník Bla»ák (Máchovo jezero). Spoluautory èasopisu se postupnì stali i pøední scénáristé (napø. paní Ljuba Štíplová jej spoluvytváøela 39 let).
V roce 2016 vznikají ve stánku Ètyølístku v Olympijském parku Rio-Lipno nejdelší èeské omalovánky - k 17. srpnu dosáhla délky 201 metrù a vybarvovalo je celkem 3400 lidí ! Gratulujeme všem tvùrcùm, dìkujeme jim a zdravíme z Pelhøimova do Tøeskoprsk !
Jeïte se za nimi podívat – máme pro vás dárky! Domluvili jsme se s rekordmany z èasopisu Ètyølístek – tedy Myšpulínem, Bobíkem, Fifinkou a Pinïou, pod jejich¾ velením vznikly nejdelší èeské omalovánky (mrknìte na video ) a kousek z nich jsme vystavili u nás v Pelhøimovì v malovacím koutku. Mù¾ete se s nimi v muzeu i vyfotit – ètyølístkoví hrdinové letos slaví u¾ 50-té narozeniny a poøád jim to moc sluší. Do 17. bøezna dostanete navíc ke ka¾dé dìtské vstupence Ètyølístek zdarma coby dárek. Máme otevøeno ka¾dý den od 9 do 17 hodin a tìšíme se na vás.
* * * Muzeum rekordù gratuluje
14. února se po¾ehnaných 100 let do¾il cestovatel a spisovatel pan Miroslav Zikmund. Velice si vá¾íme celo¾ivotního díla vytvoøeného dvojicí Hanzelka-Zikmund, jejich nezdolného optimismu a šíøení dobrého jména Èeské republiky po širém svìtì.
V rámci festivalu Pelhøimov - mìsto rekordù jsme jim v minulosti vzdali poctu zaøazením do Rekordmanské sínì slávy (panu Hanzelkovi bohu¾el ji¾ pouze In memoriam) a mìli jsme velkou radost, kdy¾ pan Zikmund navštívil i naše muzeum. Pøejeme mu mnoho zdraví a dìkujeme za jeho inspirující ¾ivotní pøíbìh! Vypravte se za námi do Pelhøimova i Vy.
* * * Muzeum rekordù dìkuje za nejvìtší èapku T. G. Masaryka!
Jan Brabenec, výtvarník ¾ijící od roku 1980 ve Vídni, kde tvoøí a s man¾elkou provozuje galerii, je autorem zvìtšeniny èepice s kšiltem, která byla typická pro prvního èeskoslovenského prezidenta. Èapka s tradièní trikolórou na pøední èásti má prùmìr 140 cm. Rekordní dílo bylo zaregistrováno v rámci autorovy výstavy v Lomnici nad Popelkou a následnì po oslavách 100 let zalo¾ení Èeskoslovenska pøedáno jako dar k nám do Pelhøimova. Dìkujeme! Pøijeïte se s èapkou vyfotografovat!
* * *
Mimo jiné muzeum rekordù zve na Nejohnivìjší výstavu v Èechách!
Tvoøí jí 571871 sirek a 248344 sirkových hlavièek, ze kterých Tomáš Korda dokázal vyrobit více ne¾ 90 pøedmìtù - vedle funkèních kytar, houslí a mandolín u nás najdete i obrazy a vázy. Vytvoøení svìtovì ojedinìlé kolekce zabralo autorovi více ne¾ 40 let ¾ivota.
Pro radost všem dobrým lidem a ku poctì zlatých èeských ruèièek je zde jeden z nejzajímavìjších exponátù - Japonská váza (je jediná, u ní¾ je zachycen prùbìh výroby). K jejímu zhotovení si Tomáš Korda musel shánìt v 70.letech minulého století - tedy v dobì, kdy neexistoval internet, zato fungovala ¾elezná opona a cenzura 40 584 sirek (!) a obnášelo to 4 324 hodin práce.
JAPONSKÁ VÁZA - pùvodní slovo autora
Touto vázou jsem chtìl trochu pøiblí¾it Japonsko. Japonci mají svoji zvláštní kvìtomluvu a tak jsem ji zakombinoval do obrazù na této váze. Je na ní symbolicky kvìt lotosu, symbol pohody a štìstí, dále vìneèky, pùlvìneèky a cípy šátku UÈIKUI a FUROŠIKI. Štìstí, lásku a bohatství zde pøedstavují kvìty slivonì, lístky bambusu a vìtvièky borovice. Dále jsou zde ètyøi obrazy jako symboly historických památek Japonska:
- Posvátná hora Fud¾ijama jak ji maloval japonský malíø Asajama na konci 17. století.
- Zámek HIMED®I, budhistická pagoda. Pro Japonce je tento zámek nìco jako pro nás
KARLŠTEJN. V pagodì jsou prý ulo¾eny ostatky Budhy…
- ®ena z KAORO, ¾ena z KAIGECUDO. U nás, hlavnì na Moravì jsou to kroje, v Japonsku zase kimona…
- Kní¾ecí statek, brána chrámu slunce na ostrovì MIJAK®IMA (šintoistická svatynì). U nás hrad a rytíøi, u nich statky a samurajové.
Toto ale i mnoho dalších zajímavostí najdete v muzeu. Máme otevøeno ka¾dý den od 9 do 17 hodin a senioøi toho v hojné míøe vyu¾ívají.
