Srpnoví patroni SVATÝ JAN NEPOMUCKÝ * 1345 + 1393; svátek 4.srpna.
Narozen v osadì Nepomuku (døíve i Pomuku) v jihozápadních Èechách.
Nejprve klerikem-písaøem pra¾ského arcibiskupa (Jan Oèko z Vlašimi), pak císaøský notáøem. Po deseti letech oltáøníkem ve Vlašimské kapli svatovítské katedrály a faráøem u svatého Havla na Starém Mìstì, pozdìji kanonikáøem v kostele sv.Jiljí. Souèasnì studoval na právnické fakultì v Praze. Doktorát církevního práva získal v roce 1387 v Padovì, na nejrenomovanìjší evropské fakultì práv.
Poté se stal kanovníkem vyšehradské kapituly a generálním vikáøem pra¾ské arcidiecéze, kam ho jmenoval arcibiskup Jan z Jenštejna. S ním vedl spory o vliv a moc král Václav IV, jejich¾ obìtí se nakonec Jan Nepomucký stal. Byl muèen a utopen ve Vltavì, kdy¾ byl shozen do vody z Karlova mostu. Pohøben byl na tehdejším pohøebišti v dnešní Dušní ulici.
Pøi exhumaci roku 1719 se našel v lebce kousek mìkké tkánì, ji¾ tehdy prohlásili za Janùv jazyk a pietnì ulo¾ili do monstrance. Dnešní bádání (antropolog Vlèek) však opravují první dojem na suchou mozkovou tkáò, co¾ není u mrtvých zjev pøíliš vzácný.
Svatoøeèení Jana Nepomuckého bylo dílem a výrazem èeského zápasu o sebezachování (Josef Pekaø). Vznikala spousta kaplièek a kostelíkù po venkovì a soch na mostech, nejen v Èechách. V Praze Na Skalce vznikl chrám, barokní klenot, Jana Nepomuckého od K.I. Dienzenhofera, další na Hradèanech. Socha svatého Jana Nepomuckého, vytvoøená velkým sochaøem baroka Janem Brokoffem, se stala mezinárodním standardem pro modelování tohoto svìtce. K Janovi nále¾í i pìt hvìzd kolem hlavy, které se krom Panny Marie nenacházejí u ¾ádného jiného svìtce.
Patron
Patron Èech, mìsta Mnichova, Habsburského rodu, druhý patron jezuitského øádu,
patron knì¾í, zpovìdníkù, mostù, lodníkù, veslaøù a mlynáøù
ochránce proti pomluvám, proti nebezpeèí vody, bezpeèného putování a š»astného návratu
pøímluvce za mlèenlivost, za uchování zpovìdního tajemství
Pranostiky
Svatý Jan z Nepomuku dr¾í létu pevnì ruku. Svatý Jan kvìty dal. Jan z Nepomuku natahuje k létu ruku. Kdo o svatém Janì len zasívá, stébla zdéli lokte mívá.
Svatý Jene z Nepomuku,
dr¾ nad námi svoji ruku,
a» nám Bùh dá, co dal tobì,
by náš jazyk nezhnil v hrobì! (èeská modlitba)
* * * SVATÝ VAVØINEC * 230 +258 ; svátek 10.srpna.
Øímský jáhen, nejznámìjší muèedník hned po Petru a Pavlu. V Øímì je na 30 kostelù s jeho jménem, první, bazilika, byla zbudována ji¾ roku 330 za hradbami (San Lorenzo fuori le Mura) a tam jsou také uchovány jeho ostatky. Španìlský král Filip II mu vìnoval, jako projev díkùvzdání, svùj obrovský klášter a palác Escorial, jemu¾ dal podobu roštu na pamì» Vavøincova umuèení ro¾nìním.
Vìøící uèinili Vavøince patronem spousty oborù a bývaly doby, kdy den jeho svátku pøipomínaly zvony. Dokonce obvyklému srpnovému "padání hvìzd"
se øíkávalo Vavøincovy slzy, proto¾e se tak nejvíce dìje pøi prùletu Zemì mezi Perseidami právì kolem 10.srpna.
Patron
knihovníkù, archiváøù, hasièù, no¾íøù, zbrojíøù, pivovarníkù, sládkù, hostinských, správcù, pradlen, ¾ehlíøek, cukráøù, sklenáøù, kuchaøù, ¾ákù, studentù, chudákù, vinohradù, za úrodu vinných hroznù, mìsta Norimberka, pomocník proti chorobám oèním, proti houseru, ischiasu, horeèce, ko¾ním chorobám, proti moru, proti nebezpeèí ohnì, pøímluvce proti mukám oèistce.
Pranostiky
Vavøinec má podle pranostik v re¾ii celý závìr léta a poèátek podzimu. Do Vavøince u¾ij si slunce, radí pranostiky, proto¾e Vavøinec dá létu prvý ¾ïuchanec, za nìho nastupuje polétí a pøichází první podzimní den. Svatý Vavøinec dìlá ¾ním konec, odvádí ¾ence z polí a srp vìší na klínec; Vavøinec vyprázdnil polní hostinec. Svatý Vavøinec má napolo upleten do¾ínkový vìnec èi pro nìj posílá a jak odlo¾í srp, u¾ zapøahá pluh; Vavøinec radí: vìnuj se odúrce, to byla druhá orba úhorù. Ale bìda, kdy¾ na Vavøince prší, bude hodnì myší! Kdy¾ ale na svatého Vavøince slunce svítí, budeme hojnost dobrého vína míti, vìøili vinaøi. Ti ho snad mají nejradìji, nebo» je-li Vavøinec hodný, je i hrozen zrodný. Našel-li se na Vavøince ve vinici zralý hrozen, oèekávali vinaøi dobrý vinný podzimek a hojnost dobrého vína. Na svatého Vavøince u¾ se ale krátí den a tak se vìdìlo, ¾e musí svícen do svìtnice. A také na Vavøince u¾ musí pøijít brambory i øepa do hrnce. Na svatého Vavøince se v pravé poledne usuzuje podle vodní hladiny, jaký bude podzim a zima. Je-li hladina klidná, bude podzim a zima mírná, èím více je hladina zvlnìná, tím nároènìjší bude podzim i zima.
