Od ledna 2015 se valorizují všechny druhy důchodů i příplatky k důchodům

Od lednové splátky roku 2015 se zvýší všechny důchody vyplácené z českého důchodového systému, které byly přiznány před 1. 1. 2015. Zvýšení provede Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) automaticky, není potřeba o ně žádat. K 30. 9. 2014 ČSSZ vyplatila bezmála 3,5 milionu důchodů.

Všichni klienti, kterým ČSSZ vyplácí důchod, obdrží oznámení o jeho zvýšení. Lidem, kterým důchod vyplácí v hotovosti Česká pošta, předá oznámení poštovní doručovatel spolu s výplatním dokladem při výplatě důchodu za leden 2015. Klientům s bezhotovostní výplatou důchodu zašle ČSSZ oznámení běžnou listovní zásilkou na adresu evidovanou ČSSZ a valorizovaný důchod jim bude připsán na účet v lednu 2015.

Jaké důchody se zvyšují a o kolik
Zvyšují se důchody starobní, včetně předčasných starobních důchodů, důchody invalidní (pro invaliditu prvního, druhého i třetího stupně), vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. Základní výměra důchodu (stejná pro všechny druhy důchodů) se zvýší o 60 Kč (z 2 340 Kč na 2 400 Kč). Procentní výměra důchodu, která je individuální v závislosti na získaných dobách důchodového pojištění a dosahovaných příjmech, vzroste o 1,6 %. V září 2014 o tomto zvýšení rozhodlo Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou č. 208/2014 Sb.

Příklad valorizace starobního důchodu
Pobírá-li v roce 2014 důchodce starobní důchod například 11 066 Kč (průměrná výše starobního důchodu ke konci září 2014), tvoří ho základní výměra 2 340 Kč a procentní výměra 8 726 Kč. Od lednové splátky důchodu v roce 2015 se základní výměra zvýší o 60 Kč na 2 400 Kč, procentní výměra se zvýší o 1,6 %, tj. o 140 Kč (částka zvýšení se vždy zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru). Celkem tedy důchod vzroste o 200 Kč. Od lednové splátky v roce 2015 tak bude náležet starobní důchod ve výši 11 266 Kč měsíčně.

Zvýšení tzv. dílčích důchodů
Zvýšení důchodů se týká také tzv. dílčích důchodů, které byly přiznány podle koordinačních nařízení Evropské unie nebo podle mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení. V tomto případě se procentní výměra důchodu zvýší také o 1,6 % své hodnoty. Základní výměra dílčího důchodu se však zvýší o poměrnou část z 60 Kč, která odpovídá poměru české doby vůči celkově získané době pojištění.

Zvýšení příplatků k důchodu
Od lednové splátky 2015 se zvýší také vyplácené příplatky k důchodu přiznané podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem a dále podle zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich. Tyto příplatky se zvýší o 1,6 % celkové výše příplatku. Zvýšení se však netýká zvláštního příspěvku k důchodu podle zákona č. 357/2005 Sb.

Údaje k 30. 9. 2014:
Průměrná výše starobního důchodu (v Kč)  -    11 066 Kč

Počet vyplácených důchodů v ČR   -  3 479 777

Počet důchodců v ČR   -  2 857 229           

Výdaje na důchody (v mld. Kč)  - 275,76
  
 

* * *

Vysvětlujeme deset nejčastějších mýtů o důchodech

Důchody. Téma, o které se lidé zajímají. Přesto je spojeno s mnoha mýty a nejasnostmi. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) proto objasní nejčastější z nich, tentokrát takové, které se týkají výpočtu a výše důchodu.

1. Starobní důchod se vypočítává z výdělků za posledních deset let zaměstnání před přiznáním důchodu.
To je omyl, který přetrvává z minulosti. Do roku 1995 se skutečně důchody počítaly z příjmů za posledních 10 let před nárokem na důchod. Od roku 1996 se pro výpočet důchodu zohledňují všechny příjmy od roku 1986 až do roku, který předchází roku přiznání důchodu. Lidem, kteří půjdou do důchodu letos, se důchod počítá z úhrnu všech výdělků za roky 1986 – 2013.

2. Výpočet důchodu se provádí z čisté mzdy.
Naopak. Pro výpočet důchodu se u zaměstnanců vychází z hrubých ročních příjmů, u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) z ročního vyměřovacího základu, tj. částky, ze které bylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění. Hrubé příjmy i roční vyměřovací základy v rozhodném období, tj. od roku 1986 do kalendářního roku před přiznáním důchodu, jsou pro účely výpočtu důchodu ještě násobeny koeficienty mzdového nárůstu.

3. Minimální výše důchodu je stejná jako minimální mzda.
Nikoliv. Minimální důchod a minimální mzda jsou odlišné pojmy i odlišné částky. Minimální výše procentní výměry důchodu činí podle zákona o důchodovém pojištění 770 Kč. K procentní výměře důchodu náleží ještě základní výměra, která je stejná pro všechny důchody a činí v současné době 2 340 Kč. Minimální měsíční výše důchodu přiznaného v letošním roce tedy činí celkem 3 110 Kč.

4. Lidé v předdůchodovém věku nemají možnost se v předstihu dozvědět, kolik bude jejich důchod přibližně činit.
Kontrolou výpisu dob důchodového pojištění si lidé ověří údaje v evidenci ČSSZ, které jsou podkladem pro budoucí rozhodnutí o jejich důchodu. K tomu slouží tzv. Informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP), který ČSSZ zasílá zdarma na základě žádosti. Přesný výpočet důchodu provedou pracovníci ČSSZ až na základě řádně podané žádosti. Pro orientační výpočet starobního důchodu však lidé mohou využít tzv. důchodovou kalkulačku, která umožní provést přibližný výpočet důchodu, na který vznikne nárok až do roku 2020. Tato pomůcka vč. přehledného návodu na její použití je dostupná na webu Ministerstva práce a sociálních věcí: www.mpsv.cz/cs/2435.

5. Pokud doložím svědeckým prohlášením dobu, kdy jsem pracoval „na černo“, do důchodu se mi tato činnost započítá.
Ne. Pro výpočet důchodu nelze v žádném případě zohlednit práci tzv. „na černo“, protože za ni nebylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění a veden evidenční list důchodového pojištění. Svědecké prohlášení se využívá ve zcela mimořádných případech, např. když doklady o zaměstnání byly uloženy v archivu, který byl zničen povodněmi nebo požárem, a není jiná možnost, jak dobu zaměstnání prokázat. Svědky v tomto případě musí být osoby, které s dotyčnou osobou v uvedeném zaměstnání ve stejné době pracovaly.

6. Brigády, které jsem vykonával před lety při studiu, se do důchodu nepočítají.
To je mylná domněnka. I krátkodobá brigáda, pokud zakládala účast na pojištění a je doložena, se počítá do doby pojištění a může mít na výši důchodu vliv. Celková doba zaměstnání (pojištění) se pro výpočet důchodu zaokrouhluje na celé roky dolů. Pokud součet vašich dob činí např. 42 let a 334 dní, může měsíční prázdninová brigáda (31 dní) pomoci k získání dalšího roku pojištění a tím i vyššího důchodu.

7. Vyloučená doba je období, které se pro výši důchodu nezapočítá.
Omyl. Vyloučenými dobami jsou doby, po které trvala tzv. sociální událost bez výdělku, např. doba dočasné pracovní neschopnosti, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, doba péče o dítě do čtyř let věku nebo péče o závislou osobu aj. Význam vyloučených dob spočívá v tom, že při stanovení výše důchodu se počet dnů vyloučených dob odečítá od celkového počtu dnů, na který se rozpočítává průměr výdělků. Tím se docílí toho, že při výpočtu příjem nebude tzv. „rozmělňován“. Vyloučené doby tedy mají na výši důchodu pozitivní dopad.

8. Když ČSSZ nemá u žadatele o důchod nějakou dobu zaměstnání evidovanou, tak mu ji nezapočítá do důchodu.
Pokud při přiznání důchodu nebyla započítána nějaká doba pojištění, protože ČSSZ ji neměla v evidenci a žadatel ji neprokázal, může ji doložit kdykoliv dodatečně, a to i když už důchod pobírá několik let (získá např. potvrzení z archivu). Zápočet lze provést se zpětnou platností a vzniklý rozdíl ve výši důchodu doplatit až 5 let zpětně od data, kdy byla chybějící skutečnost řádně doložena.

9. Pro důchod se automaticky započítává celá doba studia či evidence uchazeče o zaměstnání na úřadu práce.
Není tomu tak. Doba studia po 18. roce věku (v období do 31. 12. 2009) může být započtena nejvýše v rozsahu prvních 6 let. Doba studia získaná v období od 1. 1. 2010 se již do důchodu nezapočítává. Doba vedení v evidenci úřadu práce, po kterou uchazeč o zaměstnání nepobíral podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, se započítává nejvýše v rozsahu tří let. Tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Z doby, která byla získána před dosažením 55 let věku, lze započítat pouze jeden rok. Doba studia i doba vedení v evidenci ÚP jsou náhradní doby pojištění a pro výši důchodu se krátí na 80 %.

10. Pokud pracuji při pobírání důchodu, na výši důchodu to už nemá vliv.
Pokud příjemce starobního důchodu pobírá důchod v plné výši a pracuje, přesněji řečeno vykonává výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, zvyšuje se mu procentní výměra důchodu o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů této činnosti. Toto zvýšení se však neprovádí automaticky, ale na základě žádosti.

Více informací o důchodech a důchodovém pojištění lze získat na webu ČSSZ: www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni, při osobní návštěvě OSSZ, klientského centra pro důchodové pojištění při ústředí ČSSZ nebo prostřednictvím call centra pro důchodové pojištění na telefonním čísle 257 062 860.

 
* * *

Zákon o důchodovém pojištění myslí na tzv. „sendvičovou generaci“. Doba péče o blízké se do důchodu započítává

Lidé ve věku mezi 45–65 lety jsou čím dál častěji doslova „obloženi“ dvěma závazky. Musí zvládnout péči o své stále ještě ne zcela samostatné děti a zároveň zaopatřit své stárnoucí rodiče nebo prarodiče. Toto časově náročné období jde velmi těžko skloubit s pracovním úvazkem. Proto příslušníci tzv. „sendvičové generace“ často stojí před otázkou, zda opustí zaměstnání, aby se mohli dlouhodobě věnovat svým blízkým. Může se péče o blízké započítat do důchodu?

Rozhodování by těmto lidem mohl ulehčit zákon o důchodovém pojištění, který na takové situace myslí a řeší je. Zákon totiž vymezuje tzv. náhradní doby pojištění, které se započítávají do potřebné doby pojištění pro důchod. Jde o některá období, ve kterých člověk nepracuje, není tedy výdělečně činný a neodvádí pojistné. Za náhradní doby pojištění se považují právě:

doba osobní péče o osobu mladší 10 let, závislou na pomoci druhé osoby v I. stupni závislosti (lehká závislost),

doba osobní péče o osobu jakéhokoliv věku, která je závislá na pomoci druhé osoby ve II., III. nebo IV. stupni závislosti (středně těžká, těžká a úplná závislost). Započítává se doba péče o osoby blízké a od 1. 7. 2001 také o osoby žijící ve společné domácnosti,

před 1. 1. 2007 byla důvodem pro zápočet péče jako náhradní doby pojištění péče o osobu v různém stupni bezmocnou, po tomto datu se stupně bezmocnosti v právní úpravě transformovaly do I. (částečná bezmocnost) II. (převážná bezmocnost) nebo III. (úplná bezmocnost) stupně závislosti.

O účasti na důchodovém pojištění rozhoduje OSSZ
Doba poskytování výše zmíněné péče se prokazuje rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení (v Praze Pražské, v Brně Městské - OSSZ) o době a rozsahu péče. Návrh na zahájení řízení o vydání takového rozhodnutí lze podat nejdříve po skončení péče nebo v době jejího trvání – pokud pečující osoba v této době podává žádost o přiznání důchodu, nejpozději však do dvou let od skončení péče. O účasti na důchodovém pojištění rozhoduje OSSZ na základě podaného návrhu.

Doba péče se do důchodu započítává
Doba péče se pro účely důchodového pojištění hodnotí jako doba pojištění, tedy obdobně jako např. doba zaměstnání nebo doba samostatné výdělečné činnosti. Uvedená doba péče se hodnotí plně jak pro účely nároku na důchod, tak pro účely jeho výše.

Trvala-li náhradní doba péče o osobu závislou aspoň 15 let (ust. § 19a zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění), považuje se pro stanovení osobního vyměřovacího základu pro výpočet důchodu tato doba buď za dobu vyloučenou (a to i když se kryje s dobou pojištění, v níž měla osoba příjmy, event. náhrady zahrnované do vyměřovacího základu) nebo za dobu pojištění, v níž měla osoba příjmy v citovaném ustanovení uvedené. Pro účely osobního vyměřovacího základu se v tomto případě použije postupu, který je pro pečující osobu výhodnější.

Doba péče o osoby závislé, které nejsou osobou blízkou a ani nežijí s pečující osobou v domácnosti, není považována za dobu důchodového pojištění ani za náhradní dobu pojištění.

Osoba blízká a společná domácnost
Blízkou osobou je v zásadě rodinný příslušník. Zákon o důchodovém pojištění vymezuje, že jde o manžela nebo manželku, příbuzného v řadě přímé, dítě vlastní, osvojené nebo dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů, dále o sourozence, zetě, snachu nebo manžela rodiče, a to kteréhokoli z manželů. Společnou domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu prokazatelně trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Doba péče se prokazuje doklady
Při podání návrhu na zahájení řízení o vydání rozhodnutí o době a rozsahu péče žadatel předkládá zejména:

doklad prokazující totožnost žadatele,

doklad prokazující totožnost osoby, o kterou je/bylo pečováno (občanský průkaz, úmrtní list, rodný list dítěte),

potvrzení krajské pobočky Úřadu práce prokazující dobu poskytování péče a stupeň závislosti nebo potvrzení o délce doby poskytování příspěvku při péči o blízkou osobu,

doklad prokazující příbuzenský vztah žadatele k osobě, o kterou je pečováno (např. rodné listy, z nichž vyplývá vzájemná příbuznost osob, oddací listy aj.),

v případech, kdy se nejedná o blízkou osobu, je třeba prokázat vedení domácnosti žadatele s opečovávanou osobou, např. čestným prohlášením.

Bližší informace o zápočtu doby péče a konzultace v konkrétní situaci poskytnou každý pracovní den pracovníci OSSZ nebo call centra pro důchodové pojištění na telefonním čísle 257 062 860.

* * *

Možnost získat informace rychle a snadno po telefonu lidé hodnotí pozitivně

Call centra České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) zodpověděla v uplynulém roce dotazy téměř 265 tisíc klientů. Za první polovinu roku 2014 se na ně telefonicky obrátilo již 156 tisíc lidí. Tři specializovaná call centra - pro důchodové pojištění, pro nemocenské pojištění a pro technickou pomoc - slouží veřejnosti každý všední den. Využít jich mohou klienti z celé České republiky i ze zahraničí, kteří se touto cestou dozvědí požadované informace nebo zkonzultují svoji situaci, aniž by museli osobně na pobočku.

Možnost získat kvalitní informaci snadno z pohodlí domova a na počkání klienti ČSSZ považují za standard a oceňují, že se mohou telefonicky poradit. Ve většině případů totiž volající ihned dostanou konkrétní informace o svých důchodových záležitostech či o průběhu zpracování výplaty nemocenských dávek a také obdrží operativní radu, jak postupovat při elektronickém podávání dokumentů.

Call centrum důchodového pojištění za prvních šest měsíců letošního roku vyřídilo celkem 100 555 dotazů klientů. Největší podíl tvořily dotazy týkající se výplat důchodů, kdy se volající dotazovali na možné způsoby výplaty důchodu, výplatní termíny a zajímalo je, jak mají postupovat, chtějí-li způsob výplaty změnit. Řada klientů se ptala na podmínky nároku na důchod, způsob jeho výpočtu a kde a jakým způsobem o důchod žádat. Také se informovali o průběhu vyřizování své žádosti o důchod nebo o provádění exekučních srážek z důchodu. Nezanedbatelnou část tvořily dotazy na tzv. důchody se zahraničním prvkem a telefonáty týkající se výplaty důchodu do zahraničí.

Na call centrum nemocenského pojištění se lidé převážně obracejí s konkrétními dotazy týkajícími se výplaty nemocenského, peněžité pomoci v mateřství či ošetřovného. Dotazy na průběh výplaty dávky představují přes 70 % všech dotazů. Ostatní dotazy zahrnují odborné poradenství v problematice nemocenského pojištění. Volající, vč. mzdových účetních, se ptají na obecné podmínky nároku na dávky a na zákonnou úpravu v oblasti nemocenského pojištění. Praktickým příkladem je změna v poskytování nemocenského od 15. místo od 22. dne dočasné pracovní neschopnosti s účinností od 1. 1. 2014. Od ledna do června letošního roku vyřídilo call centrum nemocenského pojištění 37 tisíc telefonátů.

Call centrum technické pomoci poskytuje především informace klientům, kteří využívají elektronická podání, a další poradenství většinou technického rázu. Jde zejména o dotazy týkající se registrace k e - Podání, stažení a instalace potřebného software, stažení interaktivních formulářů a práce s nimi, instalace šifrovacího certifikátu, odesílání e-formulářů. Lidé se po telefonu rychle dozvědí, jak správně postupovat a snadno odstranit případné chyby. Pracovníci call centra technické pomoci volajícím poradí také s přihlášením do ePortálu ČSSZ a s podmínkami využívání online poskytovaných služeb. Od počátku letošního roku call centrum technické pomoci vyřídilo celkem 18 549 hovorů.

Úřední hodiny mají call centra ČSSZ každý pracovní den:
Call centrum důchodového pojištění
257 062 860 nemocenského pojištění
840 406 040 technické pomoci 585 708 290

Pondělí, středa 8:00 - 17:00; 8:00 - 17:00; 8:00 - 17:00
Úterý, čtvrtek 8:00 - 15:30; 8:00 - 14:30; 8:00 - 15:00
Pátek 8:00 - 14:00; 8:00 - 14:00; 8:00 - 14:00

Hovor z pevné nebo mobilní sítě do call centra ČSSZ je volajícímu účtován podle tarifu a platného ceníku jeho operátora.

* * *

Jana Buraňová, ČSSZ