ČSSZ informuje:

Pouze pobírání plného invalidního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se hodnotí pro nárok na starobní důchod a jeho výši

Mezi lidmi s přiznaným invalidním důchodem je rozšířen mýtus, že se jim doba, po kterou invalidní důchod pobírají, automaticky započítává do doby pojištění pro nárok na starobní důchod. To, že se doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, dříve částečného invalidního důchodu, do starobního důchodu nezapočítá, lidé často s překvapením zjišťují, až když o starobní důchod zažádají. Pro nárok i výši starobního důchodu se započítává pouze doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (před 1. 1. 2010 plného invalidního důchodu).

U osob, kterým byl v určitém období jejich života přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního a druhého stupně, právní úprava předpokládá, že využijí svůj zbývající pracovní potenciál a budou vykonávat práci, kterou jim jejich zdravotní stav umožní. Pokud při pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně osoba pracuje (přesněji řečeno vykonává činnost zakládající účast na pojištění), tato činnost se započítá pro nárok na důchod (nejen starobní). Pokud člověk při pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně nevykonává činnost zakládající účast na pojištění, samotné období pobírání tohoto důchodu se do doby důchodového pojištění nepočítá. To může negativně ovlivnit budoucí nárok na starobní důchod, ať už řádný nebo předčasný, protože člověk nemusí získat potřebnou dobu důchodového pojištění. Přiznání invalidního důchodu (jakéhokoliv stupně) nemusí být trvalé, protože závisí na vývoji zdravotního stavu.

Pokud po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu prvního či druhého stupně nebo po snížení invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na nižší stupeň lidé nepracují, je možné doporučit:
zaevidovat se na Úřadu práce, který bude nápomocen při zprostředkování vhodného zaměstnání či rekvalifikace; doba evidence u Úřadu práce je navíc náhradní dobou pojištění a v zákonem stanoveném rozsahu se hodnotí pro důchodové účely (více informací k zápočtu doby evidence u Úřadu práce a dalším náhradním dobám pojištění zde: www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2012/2012-11-29-evidence-na-uradu-prace-se-pro-narok-na-starobni-duchod-i-pro-vysi-duchodu-hodnoti-v-omez.htm),
přihlásit se k dobrovolnému důchodovému pojištění; přihlášku lze podat na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa bydliště, minimální pojistné na dobrovolné důchodové pojištění v roce 2014 činí 1 817 Kč za měsíc (více informací o dobrovolném důchodovém pojištění zde: www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/ucast-na-pojisteni/dobrovolna.htm).

V případě, že poživatel invalidního důchodu dosáhne zákonem stanoveného důchodového věku a splní podmínku potřebné doby pojištění, má možnost požádat o přiznání starobního důchodu. Pokud výše starobního důchodu bude vyšší, přizná mu ČSSZ tento důchod. V opačném případě mu náleží nadále invalidní důchod v původní výši. Žádost se podává prostřednictví OSSZ.

Lidem, kteří v období, kdy pobírají invalidní důchod (týká se všech stupňů invalidity), dosáhnou 65 let věku, výplata důchodu nezaniká (s výjimkou invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně u pojištěnců, kteří byli zároveň účastni důchodového spoření). Ze zákona jej ČSSZ automaticky transformuje na důchod starobní. Výše důchodu se transformací nemění, ani se nepřezkoumává, zda podmínky nároku na řádný starobní důchod jsou splněny nebo se změnil zdravotní stav.

Výdaje na invalidní důchody činily za loňský rok celkem 44,5 miliardy Kč. K 31. 12. 2013 vyplácela ČSSZ 206 484 invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně, 65 616 invalidních důchodů pro invaliditu druhého stupně a 161 314 invalidních důchodů pro invaliditu prvního stupně. Invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně činil průměrně 10 245 Kč, pro invaliditu druhého stupně 6 675 Kč a prvního stupně 5 989 Kč.

* * *

ČSSZ připomíná, kdy je možné čerpat ošetřovné

Zákon o nemocenském pojištění pamatuje na situace, kdy se rodiče musejí z vážných důvodů postarat např. o svého potomka. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) připomíná, kdo a v jakých situacích může čerpat ošetřovné. Za uplynulý rok ČSSZ evidovala 362 132 případů ošetřovného a vyplatila na této dávce 0,84 miliardy Kč. Ve 22 % případů čerpali ošetřovné muži.

Ošetřovné je jednou z dávek nemocenského pojištění. Poskytuje se zaměstnanci vždy, pokud ošetřuje své dítě mladší 10 let, které onemocnělo nebo kterému se stal úraz. V případě nemoci či úrazu staršího dítěte náleží ošetřovné, pokud o potřebě jeho ošetřování rozhodne ošetřující lékař. Ošetřovné lze čerpat i v době, kdy zaměstnanec musí pečovat o zdravé dítě mladší 10 let proto, že školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno pro nepředvídanou událost (např. z důvodu havárie, epidemie, přírodní katastrofy), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla.

Ošetřovné náleží maximálně 9 kalendářních dnů (vyplácí se i za soboty, neděle, svátky). Rodiče se v průběhu 9 dnů mohou v ošetřování jednou vystřídat. Osamělý zaměstnanec (např. rozvedený, ovdovělý), který má v trvalé péči dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, může čerpat ošetřovné až 16 kalendářních dnů.

Ošetřovné může čerpat za určitých okolností i rozvedený rodič, přestože trvale s dítětem nebydlí v domácnosti. Pokud je nemocné dítě mladší deseti let, má vždy na ošetřovné nárok i rodič, který nebydlí s dítětem ve společné domácnosti. U desetiletého a staršího dítěte rodič, který s ním nebydlí, poskytuje čestné prohlášení, že soud dítě svěřil do společné nebo do střídavé výchovy obou rodičů. U dítěte, které bylo soudem svěřeno do společné nebo do střídavé péče obou rozvedených rodičů, se totiž za domácnost považuje domácnost každého z těchto rodičů. Rodič, který ošetřuje dítě nebo o dítě pečuje, si nechá ošetřujícím lékařem vystavit rozhodnutí o potřebě ošetřování.

Ošetřovné činí za kalendářní den 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Ošetřovné vyplatí okresní správy sociálního zabezpečení nejpozději do jednoho měsíce od data, kdy obdržely kompletní podklady ke zpracování výplaty. Výplata ošetřovného se provádí bankovním převodem na účet nebo poštovní poukázkou na adresu příjemce.

Ošetřovné se poskytuje i v situaci, kdy je potřeba ošetřovat člena domácnosti, jehož zdravotní stav podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře vyžaduje z důvodu nemoci či úrazu krátkodobé nezbytné ošetřování jinou osobou. Společnou domácnost tvoří osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Nárok na ošetřovné nemají například osoby samostatně výdělečně činné a dále zaměstnanci pracující na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce či domáčtí zaměstnanci.

Dotazy k ošetřovnému zodpoví a s řešením konkrétní situace poradí call centrum nemocenského pojištění na telefonním čísle 840 406 040. Informativní výši ošetřovného spočítá kalkulačka MPSV.

Tabulka: Počet výplat ošetřovného a počet proplacených dnů za kalendářní roky

2011 2012 2013
Počet výplat ošetřovného 294 667 302 952 362 132
Počet proplacených dnů 1 746 486 1 791 843 2 150 740

* * *

Pouze pobírání plného invalidního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se hodnotí pro nárok na starobní důchod a jeho výši

Mezi lidmi s přiznaným invalidním důchodem je rozšířen mýtus, že se jim doba, po kterou invalidní důchod pobírají, automaticky započítává do doby pojištění pro nárok na starobní důchod. To, že se doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, dříve částečného invalidního důchodu, do starobního důchodu nezapočítá, lidé často s překvapením zjišťují, až když o starobní důchod zažádají. Pro nárok i výši starobního důchodu se započítává pouze doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (před 1. 1. 2010 plného invalidního důchodu).

U osob, kterým byl v určitém období jejich života přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního a druhého stupně, právní úprava předpokládá, že využijí svůj zbývající pracovní potenciál a budou vykonávat práci, kterou jim jejich zdravotní stav umožní. Pokud při pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně osoba pracuje (přesněji řečeno vykonává činnost zakládající účast na pojištění), tato činnost se započítá pro nárok na důchod (nejen starobní). Pokud člověk při pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně nevykonává činnost zakládající účast na pojištění, samotné období pobírání tohoto důchodu se do doby důchodového pojištění nepočítá. To může negativně ovlivnit budoucí nárok na starobní důchod, ať už řádný nebo předčasný, protože člověk nemusí získat potřebnou dobu důchodového pojištění. Přiznání invalidního důchodu (jakéhokoliv stupně) nemusí být trvalé, protože závisí na vývoji zdravotního stavu.

Pokud po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu prvního či druhého stupně nebo po snížení invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na nižší stupeň lidé nepracují, je možné doporučit:
zaevidovat se na Úřadu práce, který bude nápomocen při zprostředkování vhodného zaměstnání či rekvalifikace; doba evidence u Úřadu práce je navíc náhradní dobou pojištění a v zákonem stanoveném rozsahu se hodnotí pro důchodové účely (více informací k zápočtu doby evidence u Úřadu práce a dalším náhradním dobám pojištění zde: www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2012/2012-11-29-evidence-na-uradu-prace-se-pro-narok-na-starobni-duchod-i-pro-vysi-duchodu-hodnoti-v-omez.htm),
přihlásit se k dobrovolnému důchodovému pojištění; přihlášku lze podat na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa bydliště, minimální pojistné na dobrovolné důchodové pojištění v roce 2014 činí 1 817 Kč za měsíc (více informací o dobrovolném důchodovém pojištění zde: www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/ucast-na-pojisteni/dobrovolna.htm).

V případě, že poživatel invalidního důchodu dosáhne zákonem stanoveného důchodového věku a splní podmínku potřebné doby pojištění, má možnost požádat o přiznání starobního důchodu. Pokud výše starobního důchodu bude vyšší, přizná mu ČSSZ tento důchod. V opačném případě mu náleží nadále invalidní důchod v původní výši. Žádost se podává prostřednictví OSSZ.

Lidem, kteří v období, kdy pobírají invalidní důchod (týká se všech stupňů invalidity), dosáhnou 65 let věku, výplata důchodu nezaniká (s výjimkou invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně u pojištěnců, kteří byli zároveň účastni důchodového spoření). Ze zákona jej ČSSZ automaticky transformuje na důchod starobní. Výše důchodu se transformací nemění, ani se nepřezkoumává, zda podmínky nároku na řádný starobní důchod jsou splněny nebo se změnil zdravotní stav.

Výdaje na invalidní důchody činily za loňský rok celkem 44,5 miliardy Kč. K 31. 12. 2013 vyplácela ČSSZ 206 484 invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně, 65 616 invalidních důchodů pro invaliditu druhého stupně a 161 314 invalidních důchodů pro invaliditu prvního stupně. Invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně činil průměrně 10 245 Kč, pro invaliditu druhého stupně 6 675 Kč a prvního stupně 5 989 Kč.

* * *

Předčasný starobní důchod v otázkách a odpovědích

Dotazy k předčasnému starobnímu důchodu patří k těm nejčastějším, které řeší pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ). Lidé se mnohdy neorientují, kdy a za jakých podmínek mohou o předčasný starobní důchod žádat a rázem pak vznikají mnohé mýty. Odpovědi na nejčastější dotazy poradí.

Od kdy nejdříve mohu o předčasný starobní důchod požádat?
Pomocí tzv. věkové kalkulačky snadno zjistíte, jaký je váš důchodový věk, jakou musíte získat dobu pojištění i datum, od kterého je nejdříve možné požádat o předčasný starobní důchod. Tato praktická kalkulačka je dostupná na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí: http://www.mpsv.cz/cs/2435. Stačí do ní doplnit jen datum narození, a zda jste muž či žena. Ženy navíc uvádí také počet vychovaných dětí.
Zákon o důchodovém pojištění říká: je-li váš zákonem stanovený důchodový věk nižší než 63 let, může být předčasný starobní důchod přiznán nejvýše o 3 roky dříve před dosažením důchodového věku. Je-li váš zákonem stanovený důchodový věk alespoň 63 let, může být předčasný starobní důchod přiznán až o 5 let dříve, ale ne dříve než od dosažení 60 let věku.

Musím pro nárok na předčasný starobní důchod splnit podmínku potřebné doby důchodového pojištění?
Ano, podmínkou pro přiznání předčasného starobního důchodu je získání potřebné doby pojištění stanovené pro řádný starobní důchod.

Kolik činí srážka za předčasný odchod do důchodu?
Výše krácení (srážky) je závislá na délce doby, která chybí od přiznání předčasného starobního důchodu do dosažení řádného důchodového věku.
Procentní výměra důchodu se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku o:
0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů,
1,2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne,
1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne.
Základní výměra se u předčasného starobního důchodu nekrátí.
Čím dříve odejdete do předčasného starobního důchodu, o to větší bude krácení výše důchodu. Např. odejdete-li do důchodu 180 dní před dosažením důchodového věku, bude srážka činit 1,8 % z výpočtového základu (za dva 90 denní úseky), odejdete-li dříve o celé tři roky, bude výpočtový základ nižší o 15,9 % (za 13 započatých 90 denních úseků).

Jak se projeví ve výši důchodu to, když budu před jeho přiznáním dva nebo tři roky veden/a v evidenci úřadu práce?
Doba vedení v evidenci úřadu práce je náhradní dobou pojištění a v zákonem stanoveném rozsahu se započítá pro nárok na důchod i jeho výši. Je také dobou vyloučenou, tzn. že nezpůsobí snížení průměru příjmů pro výpočet důchodu. Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, po kterou je vám vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, se započítává vždy. Doba vedení v evidenci uchazečů, po kterou podpora není vyplácena, se však započítává v rozsahu maximálně tří let; tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod s tím, že doba, která byla získána před dosažením 55 let věku, se do ní započítává nejvýše v rozsahu jednoho roku.

Je předčasný starobní důchod „VÝHODNÝ“? Spočítáte mi výši důchodu, abych se lépe rozhodl/a?
Vždy je nutné zvážit konkrétní situaci a důkladně promyslet, zda a případně o jak dlouhou dobu chcete jít do důchodu dříve. Zda si o předčasný starobní důchod požádat, je vždy na rozhodnutí konkrétního člověka. To, co je pro jednoho vhodným řešením situace, může být pro jiného zcela nepřijatelné. Informativní výpočty důchodů, kdy se dozvíte orientační výši budoucího důchodu, lze provést za pomoci důchodové kalkulačky na webu MPSV: http://www.mpsv.cz/cs/2435. OSSZ tuto službu poskytují podle svých momentálních kapacit a situace klienta. Vyžadovat ji však nelze.

Mohu si při pobírání předčasného důchodu přivydělat?
Výplata předčasného starobního důchodu při klasickém zaměstnání či podnikání (přesněji řečeno při souběžném výkonu výdělečné činnosti zakládající účast na pojištění) nenáleží do data dosažení důchodového věku nebo do ukončení této činnosti. Výplata předčasného starobního důchodu nenáleží ani při pobírání podpory v nezaměstnanosti či podpory při rekvalifikaci.
Přivydělat si při pobírání předčasného starobního důchodu můžete, ale jste omezeni výší příjmu. Výplatě předčasného starobního důchodu před dosažením důchodového věku nebrání:
tzv. zaměstnání malého rozsahu, kdy rozhodný (sjednaný i skutečně dosažený) příjem nedosahuje 2 500 Kč za kalendářní měsíc,
činnost vykonávaná na základě dohody o provedení práce, pokud výše započitatelného příjmu v měsíci nepřesahuje částku 10 000 Kč,
výkon samostatné výdělečné činnosti (podnikání) v rozsahu, který nezaloží účast na pojištění (tj. v roce 2014 do výše ročního příjmu 62 261 Kč).

Když dosáhnu řádného důchodového věku, bude mi důchod přepočítán, resp. nebude již krácen?
Přiznání předčasného starobního důchodu vylučuje nárok na řádný starobní důchod. Krácení za předčasný odchod je trvalé i po dosažení důchodového věku pro řádný starobní důchod. Od dosažení důchodového věku však můžete vykonávat bez omezení i výdělečnou činnost zakládající účast na pojištění, tj. např. v pracovním poměru uzavřeném na dobu určitou i neurčitou.

Mohu pobírání předčasného starobního důchodu přerušit, když si ještě před dosažením důchodového věku najdu zaměstnání?
Ano, je to možné. V případě nástupu do zaměstnání, jehož výkon bude zakládat účast na pojištění, vám vzniká povinnost tuto skutečnost ČSSZ oznámit. ČSSZ vám poté výplatu předčasného starobního důchodu zastaví. Až zaměstnání ukončíte nebo dosáhnete důchodového věku, požádáte si o obnovení výplaty důchodu. Jeho procentní výměra pak může být zvýšena s ohledem na dobu, kterou jste po přiznání předčasného důchodu odpracovali.

Jaký je rozdíl mezi předčasným starobním důchodem a předdůchodem?
Přestože názvy jsou podobné, předčasné starobní důchody a předdůchody nejsou totéž. Předčasný důchod je důchodovou dávkou poskytovanou státem a nárok na něj vzniká za splnění podmínek zákona o důchodovém pojištění. Předdůchod je produktem doplňkového penzijního spoření (dříve penzijního připojištění), který poskytuje možnost předčasného čerpání vlastních naspořených prostředků až 5 let před dosažením důchodového věku. Vysvětlení podmínek čerpání předdůchodu podají pracovníci penzijní společnosti.

Je možné o předčasný starobní důchod požádat zpětně a vztahuje se na něj valorizace?
Předčasný starobní důchod je jediným druhem důchodu, který není možné přiznat zpětně. Předčasný starobní důchod lze přiznat nejdříve ode dne podání žádosti o tento důchod.
I předčasné starobní důchody se valorizují.

Kde se o předčasný starobní důchod žádá a jak dlouho trvá jeho vyřízení?
Žádost o předčasný starobní důchod podáváte nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu osobně na OSSZ příslušné podle místa vašeho trvalého pobytu. O přiznání důchodu ČSSZ rozhoduje ve lhůtě do 90 dnů od zahájení řízení, zpravidla je však žádost vyřízena dříve.

Kde se můžu v případě nejasností poradit a získat další informace?
Více informací o důchodovém pojištění lze získat na webu ČSSZ: www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni,
při osobní návštěvě OSSZ, klientského centra pro důchodové pojištění při ústředí ČSSZ nebo prostřednictvím call centra pro důchodové pojištění na tel. čísle 257 062 860.

* * *

96 % žádostí o dorovnání česko-slovenských důchodů musela ČSSZ zamítnout. Žadatelé nesplňují podmínky nároku.

České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) bylo do dnešního dne doručeno již více než 2 100 žádostí o dorovnávací přídavek, který se přiznává některým poživatelům českých a slovenských starobních důchodů. V 96 % případů vydala ČSSZ zamítavé rozhodnutí, protože žadatelé nesplnili pro přiznání přídavku zákonné podmínky. Jednou z podmínek pro nárok na přídavek je pobírání českého starobního důchodu a současně pobírání starobního důchodu od slovenského nositele pojištění za československé doby zaměstnání (pojištění) získané před rozdělením společného státu, tedy před 1. 1. 1993.

Tento dorovnávací přídavek ČSSZ dosud přiznala 82 důchodcům. Průměrná výše přídavku za červen 2014 odpovídá částce 948 Kč měsíčně. Přídavek se vyplácí spolu s českým starobním důchodem. Do konce června letošního roku bylo na této dávce vyplaceno celkem 81 972 Kč. Převážná část - 87 % této částky byla vyplacena v České republice a 13 % na Slovensko. Pro zajímavost, na konci června 2014 evidovala ČSSZ 24 183 výplat všech důchodů zasílaných na Slovensko.

Největší podíl zamítnutých žádostí představují případy, kdy žadatel v minulosti sice po nějakou dobu pracoval na Slovensku, ale veškeré doby pojištění mu započetla ČSSZ ve smyslu smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení (konkr. se jedná o článek 20). Těmto osobám, které pobírají důchod výhradně od ČSSZ, a to i za případnou dobu získanou na Slovensku, dorovnávací přídavek nenáleží.

Nárok na dorovnávací přídavek (podle § 106a zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) nemají osoby:
kterým za československou dobu pojištění získanou před 31. 12. 1992 přiznala a vyplácí důchod jen ČSSZ,
které nepobírají od ČSSZ a ze slovenské Sociální pojišťovny starobní důchod, ale jiný typ důchodu např. invalidní nebo vdovský či vdovecký důchod,
které nezískaly 25 let československé doby pojištění před 1. 1. 1993,
které nezískaly alespoň 1 rok doby pojištění na území ČR v období 1. 1. 1993 – 31. 12. 1995,
kterým výše dorovnávacího přídavku nečiní kladnou hodnotu (tzn. rozdíl mezi výší vypláceného českého starobního důchodu, vypláceného slovenského starobního důchodu a výší hypotetického důchodu, na který by měl žadatel nárok výhradně podle českých právních předpisů, nečiní kladnou hodnotu).
Právní úprava je účinná od 1. 12. 2013.

Ověřit si, zda jsou splněny podmínky nároku na dorovnávací přídavek, je možné prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení podle místa bydliště, klientského centra při pražském ústředí ČSSZ nebo telefonickým dotazem na call centrum pro důchodové pojištění na čísle +420 257 062 860.

* * *

ČSSZ obdržela od pracujících důchodců přes 5 000 žádostí o zastavení výplaty důchodu na první lednový den

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) během prvního pololetí letošního roku rozhodovala o žádostech o zastavení výplaty důchodu, které obdržela k 31. 12. 2013. Přerušit výplatu důchodu požadovalo 5 036 pracujících starobních důchodců. Na 1 – 5 dní zastavila ČSSZ výplatu důchodu 84 % z nich, zbylé žádosti se týkaly přerušení výplaty na delší dobu. Pracující důchodci se tak vzdali části výplaty svého důchodu v celkové výši téměř 2,6 milionu Kč. Poměrná část důchodu připadající na jeden den činila 354 Kč.

Ke dni 3. 7. rozhodla ČSSZ kladně o 4 218 žádostech o přerušení a zastavení výplaty. Ve 44 případech byla žádost o pozastavení výplaty důchodu zamítnuta. Svou žádost zpět vzalo 11 žadatelů. Námitky proti zamítavému rozhodnutí podalo 76 důchodců.

Předpisy o důchodovém pojištění obecně umožňují poživatelům starobních důchodů vykonávajícím výdělečnou činnost vzdát se na základě žádosti výplaty starobního důchodu na určitou dobu. V minulém roce této možnosti využilo 22 091 pracujících starobních důchodců, z toho jich 17 155 žádalo zastavit výplatu důchodu na 1 – 5 dní. ČSSZ vydala 17 272 kladných rozhodnutí, 3 081 zamítavých. Zpětvzetí žádosti uplatnilo 1 738 důchodců. Při průměrné výši starobního důchodu 10 778 Kč k 31. 12. 2012 odpovídala jeho poměrná část za jeden den výši 347 Kč.

ČSSZ nepřísluší zkoumat důvody, proč klienti o zastavení výplaty důchodu požádali. Žádostem vyhověla za předpokladu, že byly uplatněny včas a splňovaly nezbytné náležitosti.

Jana Buraňová, ČSSZ