Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Sáva,
zítra Leopold.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Profesor obrození


Kdy¾ jsem se pomalu chystal uzavøít Historky obrozenecké, uvìdomil jsem si, ¾e na èeském vìdeckém a literárním nebi je postava nepominutelná, jeden ze skuteèných profesorù nejen profesí, ale i povahou, zamìøením.


Josef Jakub Jungmann, (1773 – 1847) se narodil do poèetné ševcovské rodiny v Hudlicích na Køivoklátsku. Pøíbìh jeho mládí je podobný pøíbìhu mnoha podobných talentovaných dìtí té doby. Navštìvoval piaristické gymnázium v Berounì a pozdìji v Praze, potom absolvoval na pra¾ské univerzitì filozofii, která byla jakýmsi pøedstupnìm dalšího vzdìlávání, a zaèal studovat práva. Studium práv ovšem nedokonèil, slo¾il zkoušky na gymnaziálního profesora a odešel uèit do Litomìøic na zdejší gymnázium.


V Litomìøicích pro¾il jako profesor š»astných patnáct let a zalo¾il tam pomìrnì poèetnou rodinu. Zajímavé je, ¾e dobrou a spokojenou man¾elko se mu stala pomìrnì bohatá Nìmka, která se ale záhy nauèila èesky a souhlasila s tím, ¾e dìti budou vychovávány jako èeské. V roce 1815 pøešel jako profesor na pra¾ské akademické gymnázium, které v té dobì sídlilo v objektu Klementina. Jungmann se tam stal nejen úspìšným profesorem, ale èasem i prefektem, tedy jakýmsi øeditelem. K jeho akademické dráze ještì dodám, ¾e pøednášel èeský jazyk také na filozofické fakultì pra¾ské univerzity (nechci tady vést spor o to, zda to byla univerzita Karlova, nebo Karlo-Ferdinandova). Na filozofické fakultì se stal pozdìji i dìkanem. Zajímavé a málo známé je, ¾e ve funkci rektora univerzity pozdìji støídal svého mladšího bratra, uznávaného lékaøe-gynekologa, Antonína Jungmanna. Podle øady pamìtníkù byl skvìlý pedagog, uèil tøeba i mladého Máchu a podle nepotvrzených povìstí to byl mo¾ná právì on, kdo mladého básníka pøivedl k básnìní v èeštinì.


K jeho cti slou¾í i to, ¾e jako gymnaziální profesor vyuèoval jako snad první a zdarma èeštinu. Tady je ovšem nutné si uvìdomit, ¾e pravopisná norma spisovné èeštiny se trochu usadila a¾ ve 30. létech devatenáctého století.


Jeho stì¾ejním dílem nespornì je pìtidílný Slovník èesko-nìmecký, vydávaný ve tøicátých létech. Nemenší význam pro naši literaturu má i jeho pøeklad Miltonova Ztraceného ráje, co¾ byla v té dobì kniha v Evropì mimoøádnì ctìná a uznávaná. Dodám ještì, ¾e význam podobného pøekladu dnes nemù¾eme plnì docenit. Ve své dobì to byl skuteènì ÈIN, který naši literaturu a kulturu vùbec výraznì posunul.


Není tajemstvím, ¾e Jungmann po jistou èást svého ¾ivota trochu malichernì válèil s Dobrovským. Kdybych se pokusil o velmi zestruèòující charakteristiku toho sporu, utkali se dva plebejci. Dobrovský, trochu asi hádavý, ale vznešený ve své vìdecké neústupnosti a Jungmann, poøád mentalitou profesor, závislý na pøízni nadøízených. Hlavním jablkem sváru byly „rukopisy“ jejich¾ pravost Dobrovský napadl a Jungmann se jich zastával, aè patrnì tušil, ¾e nìco není v poøádku.


Nemohu na malém prostoru obsáhleji rozebírat všechny zákruty tehdejších snù i sporù. Jungmann se u¾ revoluèního roku nedo¾il, ale zùstává po nìm ohromné dílo, velká zásluha o jazyk, který i jeho zásluhou pøe¾il. Tak a¾ nìkdy pùjdete Jungmannovou ulicí v Praze (døíve Širokou) a dojdete i na jeho námìstí s pomníkem, vzpomeòte s úctou na obrozeneckého profesora.

Josef Hejna

***

Zobrazit všechny èlánky autora



Komentáøe
Poslední komentáø: 22.09.2013  14:13
 Datum
Jméno
Téma
 22.09.  14:13 autor
 21.09.  19:49 Jarek
 21.09.  11:20 Vesuvanka díky
 21.09.  08:45 LenkaP
 21.09.  07:36 KarlaA