FRÝDEK-MÍSTEK – Poèet pacientù trpících køeèovými ¾ílami rok od roku narùstá. Pro vznik onemocnìní má zásadní význam vrozená dispozice – pøibli¾nì u poloviny pacientù, riziko vzniku varixù však významnì zvyšuje obezita, nedostateèná pohybová aktivita nebo hormonální zmìny, napøíklad tìhotenství. Od roku 1995 pracuje na frýdecké chirurgii MUDr. David Jurenka, který se posledních pìt let specializuje na nemoci tepenného a ¾ilního systému, v jejich¾ léèení dosahuje Nemocnice ve Frýdku.-Místku velice dobrých výsledkù. Nejèastìjším problémem, s ním¾ se MUDr. Jurenka v ordinaci setkává, jsou køeèové ¾íly. Ze své praxe mù¾e øíci, ¾e lidí, kteøí pøicházejí na operace køeèových ¾il, tzv. varixù, je stále více. „Domnívám se, ¾e opravdu pøibylo lidí trpících na køeèové ¾íly u¾ v mladším vìku. Nedostatek pohybu, dlouhé sezení u poèítaèe nebo i stání tøeba za pultem je èastou pøíèinou vzniku køeèových ¾il, trpí jimi velice èasto pacienti s nadváhou. Ale jsou i takoví, kteøí cvièí, jsou štíhlí a nekouøí a pøesto se u nich køeèové ¾íly objeví. V takových pøípadech jde vesmìs o vrozenou dispozici,“ vysvìtluje Jurenka a dodává, ¾e nárùst operací køeèových ¾il nemocnice zaznamenala i proto, ¾e lidi dnes daleko peèlivì dbají o své zdraví a kulturu svého tìla. „Nejde jen o to, ¾e nohy s køeèovými ¾ílami nevypadají nijak vábnì. Lepší je problém odstranit vèas, ne¾ se rozroste do hùøe øešitelných rozmìrù,“ varuje Jurenka a popisuje jednotlivé fáze onemocnìní. Prvním pøíznakem je pouze pocit tì¾kých, unavených nohou a otoky, které se objevují po celodenní práci, ovšem pøi odpoèinku vle¾e postupnì mizí. Pozdìji se zaènou pod kù¾í objevovat rozšíøené, vinuté ¾íly- tzv. varixy. Není-li onemocnìní øešeno v tomto stadiu, zaènou být otoky trvalé, pod kù¾í se objeví hnìdé zbarvení, pigmentové skvrny. Nakonec mù¾e nemoc vyústit a¾ ve špatnì léèitelné bércové vøedy. Proto lékaø doporuèuje pøijít u¾ s prvními pøíznaky køeèových ¾il do cévní poradny nemocnice. „Zákrok není nijak nároèný. ®ílu odstraníme ve vìtšinì pøípadù malým, tak centimetrovým øezem. Po operaci jsou na noze pár dní patrné modøiny a nìjaký èas musí pacient nosit kompresní èili stahovací punèochy. Pøitom odstranìní povrchové ¾íly není pro tìlo, u nìho¾ normálnì funguje hluboký ¾ilní systém, ¾ádným problémem,“ líèí Jurenka. Døíve byly køeèové ¾íly problémem spíše starších lidí, dnes jimi èasto trpí i pacienti v produktivním vìku. „Mùj zatím nejmladší pacient mìl 17 let. Jednalo se o aktivního sportovce, který trpìl ¾ilní nedostateèností. U¾ krátce po operaci byl zpìt na fotbalovém høišti a v aktivním tréninku,“ uzavírá Jurenka.
Statistické údaje: Za rok 2004 bylo odoperováno na našem pracovišti 61 pacientù trpících køeèovými ¾ilami, letos to bylo za prvních šest mìsícù ji¾ 37 pacientù, k tomu je ale nutno pøipoèítat asi tak stejný poèet pacientù, kteøí nejsou operováni, u nich¾ se provádí léèba jen pomocí lékù a kompresních punèoch a pacientù s varixy tzv. sekundárními, po trombóze - neprùchodnosti hlubokých ¾il, u nich¾ není operace mo¾ná. Meziroèní nárùst poètu pacientù je tedy nìco pod 30%.
obezita, nedostateèná pohybová aktivita nebo hormonální zmìny, napøíklad tìhotenství. Od roku 1995 pracuje na frýdecké chirurgii MUDr. David Jurenka, který se posledních pìt let specializuje na nemoci tepenného a ¾ilního systému, v jejich¾ léèení dosahuje Nemocnice ve Frýdku.-Místku velice dobrých výsledkù. Nejèastìjším problémem, s ním¾ se MUDr. Jurenka v ordinaci setkává, jsou køeèové ¾íly. Ze své praxe mù¾e øíci, ¾e lidí, kteøí pøicházejí na operace køeèových ¾il, tzv. varixù, je stále více. „Domnívám se, ¾e opravdu pøibylo lidí trpících na køeèové ¾íly u¾ v mladším vìku. Nedostatek pohybu, dlouhé sezení u poèítaèe nebo i stání tøeba za pultem je èastou pøíèinou vzniku køeèových ¾il, trpí jimi velice èasto pacienti s nadváhou. Ale jsou i takoví, kteøí cvièí, jsou štíhlí a nekouøí a pøesto se u nich køeèové ¾íly objeví. V takových pøípadech jde vesmìs o vrozenou dispozici,“ vysvìtluje Jurenka a dodává, ¾e nárùst operací køeèových ¾il nemocnice zaznamenala i proto, ¾e lidi dnes daleko peèlivì dbají o své zdraví a kulturu svého tìla. „Nejde jen o to, ¾e nohy s køeèovými ¾ílami nevypadají nijak vábnì. Lepší je problém odstranit vèas, ne¾ se rozroste do hùøe øešitelných rozmìrù,“ varuje Jurenka a popisuje jednotlivé fáze onemocnìní. Prvním pøíznakem je pouze pocit tì¾kých, unavených nohou a otoky, které se objevují po celodenní práci, ovšem pøi odpoèinku vle¾e postupnì mizí. Pozdìji se zaènou pod kù¾í objevovat rozšíøené, vinuté ¾íly- tzv. varixy. Není-li onemocnìní øešeno v tomto stadiu, zaènou být otoky trvalé, pod kù¾í se objeví hnìdé zbarvení, pigmentové skvrny. Nakonec mù¾e nemoc vyústit a¾ ve špatnì léèitelné bércové vøedy. Proto lékaø doporuèuje pøijít u¾ s prvními pøíznaky køeèových ¾il do cévní poradny nemocnice. „Zákrok není nijak nároèný. ®ílu odstraníme ve vìtšinì pøípadù malým, tak centimetrovým øezem. Po operaci jsou na noze pár dní patrné modøiny a nìjaký èas musí pacient nosit kompresní èili stahovací punèochy. Pøitom odstranìní povrchové ¾íly není pro tìlo, u nìho¾ normálnì funguje hluboký ¾ilní systém, ¾ádným problémem,“ líèí Jurenka. Døíve byly køeèové ¾íly problémem spíše starších lidí, dnes jimi èasto trpí i pacienti v produktivním vìku. „Mùj zatím nejmladší pacient mìl 17 let. Jednalo se o aktivního sportovce, který trpìl ¾ilní nedostateèností. U¾ krátce po operaci byl zpìt na fotbalovém høišti a v aktivním tréninku,“ uzavírá Jurenka.