A mám favorita

Tak hned zkraje připomenu, že jsem mizerná kuchařka. Ostatně o mých pokusech na prvním manželovi jste si už dávno početli, ba i o psovi, co si mých nabídek nevážil a spokojeně chodil na stravu do závodní kuchyně, kterou jsem mu předplatila a kuchařky mu ji se smíchem dávaly za dveře na schody do dvora. A když se teď rozpovídám o kuchařských pořadech v televizi, usvědčím se zdánlivě ze lži, když tvrdím, že mne vaření nezajímá a vlastně ani ne moc to, co jím. Jenže v televizi se jakémusi přehledu o pořadech prostě nevyhnete, i když nejste televizní fanda - stejně jako reklamám. Uprostřed pořadů jsou upoutávky, když divák čeká na "svůj" pořad, tak bezděky dokouká ten předcházející. Takže prostě ten přehled mám.

A přece je jeden, na který se dívám dobrovolně a ráda. Navíc trvá jen pár minut, takže to ani není náročné časově. Na Barrandově jsem před časem náhodně zachytla podvečerní chvilku "Co bude dnes k večeři" a já, purista řeči mateřské, jsem se zděšením poslouchala, jak ten jinak sympatický mládenec mluví. Dodnes nejsem sto odhadnout, odkud je - prostě je to "Pepík z ulice" - jeho hoďky, číhnu do pánve, oliváč, pošlu tam bobkáč, bude to vrcholový, vymazlený, vytuněný, bouchnu to do vývaru, je to bomba.... A najednou jsem zjistila, že namísto, abych se děsila, tak mne ten živý kluk baví a dokonce i sem tam inspiruje k nějakému pokusu na svém zdraví.

Ale přece jen mne tuhle rozčílil tak moc, že jsem já - technický antitalent - ze samého rozčilení dokázala najít na internetu spojení na TV Barrandov a vyspílala jim z plných hrdel. Proč? No protože udělal, nevím, jestli ze své vůle, anebo na nátlak, aby se pořad oživil, tu největší hloupost, co mohl. Pozval si jako pomocníka herce Zounara. A rázem z toho byla obyčejná "šou", ztratilo to to typické kouzlo bezprostřednosti. Zounar se mu tam doslova pletl, aby se uplatnil, tak elegantně pohazoval pánví, aniž by obsah vyvalil na plotnu, namísto inspirace, co a jak udělat se snažili být vtipní - no, pohřeb jinak pěkné chvilky. Snad se to nestane zvykem.

V tom to totiž hlavně je. O trapném Prostřeno na Primě raději ani nemluvím - to je normální "realityšou", navíc bůhví proč dobří herci Vydra s Bouškovou to komentují tak příšerně přehnaným způsobem, že se to nedá poslouchat. Zachránce českých restaurací Polreicha těžko přijmout, jeho vulgarita odpuzuje, alespoň mne ano a nezachrání to ani, že je evidentně dobrý odborník. Ital v kuchyni je zcela jistě živý a pohledný chlapík a dobrý kuchař, jeho čeština je taky zvláštní, mile italská, ale taky má hosty a tím se pozornost přenáší jinam než na vaření.

Nejhůř si vede Česká televize, která všechno vsadila na celebrity, které dohánějí, co chybí celkem nudnému odborníkovi, teď dokonce nestačil k přitažlivosti půvab paní Čvančarové a přestěhovali se na náměstí před místní diváky, kteří nepřišli za kuchařem, ale podívat se na známé tváře. A na sebe samozřejmě - koukej mámo jsme v telce!!! - zní radostně, když se pak pořad promítá. A pokud se vaří v místnosti, tak také je co důležité, co celebrita a ne co se dělá v hrnci. Ještě tak Kluci v akci, také na jedničce, jenže ti taky vsadili na vtipné slovní šarvátky víc, než na vaření.

To už je mi milejší poklidný Babica - sice je všemi ostatními odsuzován, ba dokonce proklínán, ale pro řadu kuchařek má svou cenu. Vaří totiž z materiálů, na které nemusíte bydlet v Praze, anebo aspoň ve velkém městě, ale dostanete je běžně v menší samoobsluze a když zrovna ne, ta - no bóže - přidáte něco jiného a taky je to k snědku. (To by tak asi byl ten správný kuchař pro můj um.)

No vidíte - pak prý nemám zájem o vaření! Mohla bych skládat zkoušky z toho, kde se o něm jen špitne. A protože jsem se inspirovala - jdu si z varné konvice aspoň zelejt polívku z pytlíku.

Dobrou chuť!

Text:Naďa Vencovská
Ilustrace:Václava Arnoštová

Další články autorky