Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek ©tìpán,
zítra ®aneta.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Památky v okolí vrchu Píšková

Tip na výlet


Kolem vrchu Píšková, vysokého pouhých 578,2 m na hladinou moøe, se nachází romantická pahorkatina. Hostýnské vrchy tady svou nejvýchodnìjší èástí padají do hluboké brázdy Vsetínské Beèvy. Tiché lesní cesty, pøívìtivá zákoutí, studánky - domov lesní zvìøe. V závìru 19. století pøinále¾ely lesy k velkostatku hrabìte Emanuela z ®erotína.

V místì, kde se øíká V Uhliskách, se roku 1895 nastìhoval do hájenky èíslo popisné 90 hajný František Redl (nar. 1869 v Kašavì) se svou ¾enou Marií (nar. 1866 v Bystøici p. Hostýnem). Tady na odlouèené samotì strávili 40 let. Narodilo se jim celkem 16 dìtí, dospìlosti se však doèkalo jen 6.


®ivot na lesní samotì nebyl ¾ádnou idylkou, jediným bohatstvím rodiny hajného byla chudoba. Tísnìn nouzí se František Redl v bøeznu 1920, spolu s hajným Františkem Je¾em z Oznice, odhodlali napsat majiteli velkostatku pokornou ¾ádost o zvýšení pøíspìvku na slu¾ební odìv:
„Vysokorodý pane hrabì! V nejhlubší oddanosti podepsaní pøichází k Vaší Excellenci se sna¾nou prosbou o úpravu slu¾ebního platu...“

Roèní slu¾né Františka Redla v té dobì èinilo 1440 K. Vypomáhal si hospodáøstvím na deputátních a pronajatých pozemcích, úroda však sotva staèila na ob¾ivu rodiny. Hajný tak poní¾enì majitele panství ¾ádal alespoò o pøispìní na nutné poøízení „... jednoho obleku a jednoho páru bot, roènì polovici úèetního obnosu darovati.... Pøi nynìjších cenách obuvi a odìvu nejsme s to druhou polovici z naší úplaty hraditi. Naše ¾ití jest jednom strádání a trudné ¾ivoøení.“


Roku 1905 se potkal hajný František Redl v lesnatých kopcích nad Oznicí s profesorem Tomášem G. Masarykem, který na nedaleké ®abárnì v Jarcové trávil letní prázdniny a v lesích kolem vrcholu Píšková chodil na dlouhé procházky. Hajný František Redl mu dìlal prùvodce, ale také jej v hájence uhostil krajícem èerného chleba a hrnkem mléka. Na památku tohoto setkání vysadil František Redl v místì Na vyhlídce lípu a v Sedle Píšková postavil Hubertovu kaplièku. Pozdìji se zúèastnil Masarykova pohøbu, to u¾ mu bylo 68 let, do Prahy hajného doprovodila sedmnáctiletá vnuèka Zdenka.

V roce 1935 pøenechal František Redl hájenku synovi a pøestìhoval se do Køivého, tam zemøel r. 1943. Jeho ¾ena Marie zemøela o 10 let døíve v Oznici. Vnuci hajného podnes ¾ijí pøevá¾nì na Valašsku, ale také v dalších moravských mìstech.

Vzhled Redlovy hájenky se ani dnes pøíliš neliší od té nìkdejší.

V sedle Píšková se nachází ještì další památka na T. G. Masaryka. Na travnatém prostranství s okrasnými keøi a mladými lipami je zbudován prostý kamenný pomník. Text uvádí: „Prezidentu osvoboditeli dr. T. G. Masarykovi, který zde sedával v roce 1907 - 1912 jako valašský poslanec, vdìèní obèané. 14. 9. 1946. V Polièné.“ Tento prostý pomník zde nechal v roce 1950 vybudovat Místní národní výbor v Polièné ke 100. výroèí Masarykova narození. I kdy¾ byly pomníky prvního èeskoslovenského prezidenta za komunistického re¾imu odstraòovány, kamenný pomníèek na Píškové pøeèkal jak 50. léta tak i období normalizace po roce 1969. V letech násilné kolektivizace k nìmu lidé pøinášeli písemné prosby o pomoc v tí¾ivé situaci.


Ji¾nì od vrcholu Píšková je pøi lesní cestì uprostøed lesního ticha zavìšena na kmenu statného smrku kaplièka. Zasklený obrázek svatého Huberta s jelenem pøipomíná lovecký výjev. Kaplièka se nachází v místech, kde má svùj výsostný domov lesní zvìø.


Dávnou historii tohoto hornatého místa pøipomíná mohutná zdìná Kaplièka na Krplovì. Nachází se v nadmoøské výšce 515, 6 m. Usazena v lesním porostu udivuje osamìlostí tak odlehlého místa, avšak výhled mezi kmeny stromù dává tušit, ¾e i zde v minulosti ¾ili lidé. Ostatnì to dosvìdèuje také text, umístìný v kaplièce u obrázku Panny Marie s dì»átkem v náruèí. „Obèané kolemjdoucí. Kaplièka je památkou našich pøedkù, kteøí zde ¾ili, pracovali a obdìlávali pùdu, modlívali se k Boøí Rodièce Marii. V roce 1945 se øada rodin z Krplova odstìhovala a osada se zalesòuje. Zastavení u kaplièky je vzpomínkou na minulost osídlení tìchto konèin. Zachovejte tuto památku.“


Nedaleko odtud se nachází nevšední pøírodní útvar Jarcovská kula. Samostatná, osm metrù vysoká skalní vì¾ièka pøedstavuje ojedinìlý zpùsob vyvìtrávání geomorfologických útvarù. Skalní útvar je prohlášen za pøírodní památku, avšak lezení po nìm není nijak omezeno, slou¾í jako cvièná skála i s nìkolika fixními body a je na nìm popsáno 10 lezeckých cest. Jména nìkterých pøemo¾itelù jsou vytesána do paty tohoto zajímavì èlenìného skalního útvaru.


A¾ do daleké historie pøenese návštìvníka neobyèejný památník v místì zvaném Císaøský vrch. V zalesnìném prostoru se nachází mezi smrky a buky masivní pískovcový kvádr. Do èelní zkosené stìny je vytesán záznam: KAISER FRANZ JOSEFSHÖHE 1898, pøipomíná pobyt císaøe Františka Josefa I. pøi císaøských manévrech. Obyvatelé pasek pøinášeli císaøi obèerstvení. V tehdejším èase nebyly svahy Píškové zalesnìny a císaø mohl pozorovat manévry armády po celé délce údolí a¾ po Bystøici pod Hostýnem.


Pomìrnì novou historií je v místì Na Pasekách nejvìtší sesuv v historii bývalého Èeskoslovenska. Udál se v nadmoøské výšce kolem 530 m roku 1965, který byl velmi deštivý. V pùdì vznikly nejprve jen malé trhliny. K velkému sesuvu došlo a¾ následujícího roku. Stalo se tak v pondìlí 25. èervence 1966. Celkem 16 hektarù zemì se dalo do pohybu. Všechno se odehrálo v poledne. Stromy vydávaly strašné rány, voda støíkala v gejzírech 20 m do výšky. V koneèném dùsledku se masa zeminy posunula asi o 70 m ní¾. V horní èásti vznikla asi 120 m dlouhá, znaènì široká a 20 m hluboká propadlina s ostøe ukrojenou hranou. Asi 300 let stará lípa se posunula o 70 m ní¾ po svahu. Dùm pasekáøské usedlosti v tìsné blízkosti zùstal jakoby zázrakem nepoškozen, pouze elektrické dráty, zakotvené konzolou na chalupì, potáhly štít asi o 15 cm, ne¾ se roztrhly. Všechno trvalo jen asi pùl hodiny. Dnes u¾ je prùrva pøirozenou erozí zèásti zavalená a hluboká jen asi 8 m. Staletá lípa, kterou sesuv pøemístil o 70 m ní¾, rok chøadla, pak se vzpamatovala; lípa má obvod kmenu 3,78 m.


Je v naší vlasti mnoho zajímavých míst, která stojí za návštìvu.


Text a foto:Richard Sobotka

Foto:

Masarykùv pomník v sedle Píšková
Kaplièka na Krplovì
Památník TGM U lipky
Redlova hájenka
Jarcovská gula
Císaøský vrch

 

* * *
Zobrazit všechny èlánky autora



Komentáøe
Poslední komentáø: 26.05.2017  15:28
 Datum
Jméno
Téma
 26.05.  15:28 Vesuvjana díky
 26.05.  13:29 ferbl
 26.05.  13:28 olga janíèková