23. července 1829 William Burt si v USA patentoval psací stroj

Od vynálezu písma zaznamenávali poznatky či vyprávění zpočátku ručně písaři. Trvalo to tak po dlouhá staletí. Společenská poptávka, která by vedla ke vzniku psacího stroje, tehdy neexistovala. Zřejmě první patent na jakousi "psací mašinu" byl vydán až počátkem 18. století. O více než 100 let později byl pak udělen patent na skutečný psací stroj. 23. července 1829 jej získal Američan William Austin Burt.

První patent spjatý s pozdější nezbytnou součástí kanceláře 20. století, odkud ji vytlačily až oblíbené textové editory počítačů, získal v roce 1714 jistý inženýr Henry Mill. Jednalo se o vynález stroje nebo metody, jak vysazovat nebo přepisovat písmena jednotlivě nebo postupně za sebou jako při psaní, způsobem tak zřetelným a přesným, že se nedá odlišit od tisku. Podstata Millova technického řešení se nedochovala, spočívala ale nejspíš v určitém systému razítek.

Zajímavostí je, že pokusy o konstrukci psacího stroje nebyly vedeny výhradně jen myšlenkou usnadnit práci písařům, vznikaly také jako mechanické pomůcky pro nevidomé. Těm měly umožnit vyjadřovat jejich pocity samostatně písemnou formou. První psací stroje vyrobené ve Francii byly určeny právě handicapovaným.
Stroj z Burtovy dílny nesl název "typographer" a jako základní materiál při jeho výrobě bylo použito dřevo. Originál sice lehl popelem při požáru patentového úřadu v roce 1836, nicméně časem vzniklo několik replik podle původního návrhu. Avšak ani tento vynález ještě nepředstavoval ideální variantu urychlení práce. Odhaduje se, že než byl vyroben skutečně funkční a efektivní psací stroj, vzniklo na pět desítek jeho více či méně úspěšných předchůdců.

Burt byl rodákem z Worcesteru ve státě Massachusetts, většinu svého života ale strávil v Michiganu. Kromě záliby ve vynálezech sestrojil například solární kompas, objevil také jedno z největších nalezišť železné rudy na území USA. V občanském povolání působil jako poštmistr a místní zákonodárce. (zdroj: https://ct24.ceskatelevize.cz)

11. červenec - Světový den populace

Vyhlášen byl Radou guvernérů Rozvojového programu OSN v roce 1989.

Předcházel mu Den pěti miliard stanovený na 11. července 1987, což je datum, kdy měla světová populace Země dosáhnout počtu pěti miliard.

Cílem světového dne populace je zvýšit povědomí o problémech spjatých s růstem počtu obyvatel na Zemi. Tyto problémy se týkají i životního prostředí, které je negativně ovlivňováno rostoucími nároky lidské populace na uspokojování jejích potřeb.

9. červen - Mezinárodní den archivů

Toto datum bylo vybráno Mezinárodní archivní radou jako den, kdy je veřejnosti na celém světě připomínán význam a důležitost archivů pro společnost. Archivy zvou všechny zájemce ke své návštěvě, aby je seznámily s pozoruhodnou archivní činností, ukázaly jim své historické bohatství uložené v písemnostech a konečně představily široké možnosti využívání archiválií.

Poprvé byl 9. červen slaven jako Mezinárodní den archivů v roce 2008.

5. červenec - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

Státní svátek. Tento den roku 863 přišli bratři Cyril a Metoděj na Velkou Moravu, aby zde kázali ve staroslověnštině a přiblížili tak bohoslužbu obyčejným lidem.

30. červen 1934 - Noc dlouhých nožů

Mezi 30. červnem a 2. červencem 1934 proběhla v Německu velká čistka, známá pod označením Noc dlouhých nožů. Hitler nechal odstranit velkou část vedení SA, mezi oběťmi nechyběl její velitel Ernst Röhm či předchozí kancléř Kurt von Schleicher. Důvodem k čistkám byla jednak rostoucí moc SA a její konkurence jak elitám NSDAP, tak armádě; mocenský boj SA s SS; v neposlední řadě SA přitížil také její radikalismus, kdy její představitelé chtěli "národní revoluci" dovést až do konce.

Zatýkání 30. června ráno a následné popravy bez soudu měli příslušníci SS usnadněné tím, že Hitler 28. června svolal celé vedení SA do bavorského Bad Wiessee. Röhm pak byl popraven o den později, 1. července. Podle současných odhadů přišlo během čistek o život více než 200 lidí.

28. června 1914 byl v Srajevu studentem G. Principem spáchán atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda.

Obětí se stala kromě následníka trůnu i jeho manželka Žofie. Atentát se stal jiskrou, která rozpoutala celosvětový válečný požár.

27. červen je od roku 1985 oficiálním svátkem spojeným se sportovním rybolovem (a chovem ryb vůbec). Od roku 2001 je tento svátek dokonce pod oficiální záštitou OSN. Primárním cílem ustanovení tohoto svátku bylo upozornit na nutnost ochrany rybích populací s důrazem na dlouhodobou udržitelnost.

Sportovní rybolov do naší krajiny patří odnepaměti. V posledních dekádách prochází bouřlivým vývojem - změnily se nejen rybolovné techniky (často díky vývoji dokonalejších materiálů, o nosnosti současných vlasců i "realističnosti" přívlačových nástrah se našim dědečkům mohlo pouze zdát)), ale hlavně se změnil přístup rybářů ke koníčku jako takovému. Nebo alespoň většiny. Ještě před několika desítkami let byla představa puštění mírové ryby záležitostí hrstky podivínů, dnes si velká část rybářů velmi vybírá, kterou rybu (a jestli vůbec) pozvou k sobě do kuchyně. Takřka 20 % rybářů si rybu neponechá vůbec - ze způsobu zajištění večeře se tak stále více stává ryze sportovní záležitost.

26. červen - Světový den boje proti drogám

Mezinárodní den proti zneužívání drog a nezákonnému obchodování s nimi; Mezinárodní den proti drogové závislosti a nedovolenému obchodování s drogami). Vyhlášen Valným shromážděním OSN roku 1987.

Mezinárodní den spojených národů na podporu obětí mučení (Mezinárodní den na podporu obětí mučení; Mezinárodní den podpory obětem násilí). Opět den, který vyhlásilo Valné shromáždění OSN, tentokrát roku 1997. Asi nikdy mne nepřestane udivovat, jak dokáží být lidé vynalézaví v možnostech, jak působit jiným lidem neskutečnou bolest.

25. červen - Den námořníků

Od roku 2010 se každý pětadvacátý červen slaví světový den námořníků. Námořníkům jsme za mnohé vděčni. Až 90% veškerého zboží se převáží loděmi a bez nich by tedy prakticky neexistoval mezinárodní obchod. Riskují denně životy při náročné práci, daleko od pevniny, daleko od domova a od rodiny, kterou opouštějí i na několik měsíců v kuse. Zůstavají v malém kolektivu na omezené ploše, čelí bouřím, vlnám i pirátům, ale třeba i ponorkové nebo mořské nemoci.

Až si dnes obléknete tričko z Číny, pojedete se projet na kole z Taiwanu či Japonska a pak si dáte jihoamerické víno nebo karibský rum, vzpomeňte si na ně.

22. červen - mezinárodní den bez spodních kalhotek

I přesto, že spodní prádlo funguje jako jakási bariéra mezi genitáliemi a další vrstvou oblečení, některé ženy, ale i muži, si nemohou chození "naostro" vynachválit. Odhoďte proto obavy a s nimi i své spodní prádlo a vyzkoušejte si, jak osvobozující může být chození bez spodního prádla. A proč to nevyzkoušet zrovna dnes, v den, kdy celý svět slaví mezinárodní den bez kalhotek!

Den bez spodního prádla se slaví od roku 2012, kdy se sešla na Facebooku parta vyznavačů chození naostro a vedlo to až k založení Mezinárodního dne. Od té doby si tento svátek našel své příznivce na celém světě.

Proč nenosit spodní prádlo? Hlavním důvodem je cítit se osvobozeně a dopřát svým intimním partiím více volnosti. Ať už sekáte zahradu, vytíráte podlahu nebo jdete na procházku do parku, podle některých odborníků uděláte lépe, když pro jednou kalhotky odložíte...

20. červen - Mezinárodní den uprchlíků

Vyhlášen byl OSN roku 2000 jako výraz solidarity s Afrikou (tam na tento den připadá Den uprchlíků v Africe).

Uprchlíci bývají často vraceni do svých původních vlastí, bez ohledu na to, jakému nebezpečí tam budou vystaveni. Tento den má být proto připomínkou uprchlické problematiky, má vyburcovat odpovědné politiky k tomu, aby věnovali této problematice více pozornosti a zajistili uprchlíkům lepší podmínky.

18. června 1882 se konal I. všesokolský slet

18. června 1882 tak na pražský Střelecký ostrov dorazilo 696 cvičenců, kterým přihlíželo 2500 diváků. Prahou pak prošel slavnostní průvod 1600 krojovaných Sokolů. Z této historické události se ale nedochovala žádná fotografie natož filmový záznam. Vznikla jen kresba Adolfa Lipšera doplněná o už tehdy populární heslo Tužme se! Akce prvního sletu Sokolů se povedla, zúčastnilo se jí i mnoho zahraničních delegací. Sokolská základna dál rostla a pořádala další všesokolské slety.

Pěstování kultivace ducha i těla byla ale trnem v oku německým okupantům za války v protektorátu i následně komunistům v socialistickém zřízení. Až v roce 1990 došlo k znovuobnovení Sokola a k navázání na jeho tradice. Česká obec sokolská patří v České republice k nejpočetnějším občanským sdružením. K jeho aktivitám se dnes hlásí na 160 000 členů.

17. června 1885 se poprvé rozsvítila pochodeň Sochy svobody v New Yorku. Darovali ji na důkaz přátelství Francouzi. Stalo se tak při příležitosti vyhlášení nezávislosti USA nad Velkou Británií a zároveň také jako oslava spojenectví a přátelství obou národů. Francouzský původ sochy připomíná dodnes její zmenšenina umístěná v Paříži.

Motivem Sochy Svobody je Rhodský kolos, jeden z původních sedmi divů světa a autorem je francouzský sochař Fédéric Bartholdi. Výška sochy bez podstavce je 46 metrů. Pravá paže držící pochodeň je dlouhá 12,8 metru a ukazováček této ruky má délku 2,4 metru. U nohou Sochy svobody leží rozťatá pouta tyranie.

Socha vyjadřuje několik symbolů. Pochodeň představuje poučení a osvětu, ozdoba na hlavě se sedmi paprsky zase symbolizuje světové kontinenty. Pamětní deska, kterou socha třímá v levé ruce, představuje Prohlášení nezávislosti. Jednou nohou socha stojí na řetězech, ty symbolizují získanou svobodu.

16. červen - Den afrického dítěte (Den mladých)

Roku 1976 v Jihoafrické republice vyvrcholil odpor proti apartheidu (drastickému potlačování základních lidských práv původních obyvatel). Tisíce mladých studentů v Sowetu vyšli do ulic protestovat proti nekvalitnímu vzdělávání. Jejich protest byl násilně potlačen a stovky mladých lidí byly ozbrojenými složkami režimu zavražděny.

Organizace africké jednoty roku 1991 rozhodla, že den, kdy studenti vyšli do ulic, bude připomínán jako Den afrického dítěte. Krom jiného má tento den upozornit i na problémy ve vzdělávání, dětskou práci a obchodování s dětmi.

15. červen - Mezinárodní den odpůrců vojenské služby

Nejspíše v historii všech neprofesionálních armád se vyskytli jedinci, kteří odmítli nastoupit vojenskou službu. Často tak činili ze svého vnitřního přesvědčení (z důvodů morálních či náboženských) a často byli za toto své přesvědčení perzekuování. Například v komunistickém Československu bylo nenastoupení vojenské služby trestným činem, za který hrozil nepodmíněný trest.

Světový den proti násilí na seniorech

Násilí na seniorech je problémem, o kterém se příliš nemluví. Staří lidé se mnohdy stydí za to, že jim jejich vlastní děti či vnoučata ubližují. U dětí to berou jako své selhání ve výchově. Cílem tohoto dne je upozornit na problémy seniorů. Problematikou týkající se seniorů se u nás zabývá řada organizací a sdružení například sdružení.